Čínu pronásleduje černé svědomí. Jak přesně a kdy se zločin, který utajuje, dostane na veřejnost, jaký dopad to bude mít na politickou situaci v zemi až k tomu dojde, zatím není jasné. Dá se pouze předpokládat, že stejně jako v případě jiných zásadních událostí v historii bude odhalení nejtěžších zločinů pro čínský režim bodem zlomu.
Jaký druh zločinů se snaží čínský režim zakrývat před mezinárodním společenstvím a svými občany napovídá prohlášení člena výboru České transplantační společnosti MUDr. Tomáše Reischiga, PhD z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni z července 2011. „Praktiky, jako je odběr orgánů z popravených vězňů nebo dokonce od ilegálně zadržených členů Falun Gongu, odsuzuji jako eticky naprosto zrůdné. Jsou ostudou celé transplantační medicíny a především státu, který je na svém území připustí."
K první části obvinění se čínský režim přiznal již v roce 2005, tedy že používá lidské orgány popravených vězňů pro komerční transplantace. Druhá část, která obsahuje podle zahraničních expertů nejzávažnější zločiny, se stala ve světových transplantačních kruzích od roku 2006 téměř veřejným tajemstvím. Samozřejmě tu hovoříme o zločinu násilného odebírání orgánů politickým vězňům z řad příznivců Falun Gongu (duchovní praxe pocházející z Číny).
Výpovědi svědků, analýzy a přiznání některých chirurgů ukazují, že od roku 2000 se podílí čínský státní bezpečnostní aparát a vojenské nemocnice na využívání politických vězňů jako zdroje pro komerční transplantace lidských orgánů, jako jsou srdce, ledviny, játra, oční rohovky a další. Jednoduše řečeno, vyjímají orgány lidem, kteří při tom zemřou, a jejich orgány prodávají zájemcům z Číny nebo ze zahraničí.
Abychom pochopili rozměr tohoto zločinu, je nutné se podrobněji podívat na duchovní hnutí Falun Gong, co se mu přihodilo v Číně a rozebrat jeho vztah k politickému boji, který se právě odehrává uvnitř Čínské komunistické strany (ČKS). Teprve potom můžeme zvážit možné dopady odhalení odběrů orgánů a pochopit, jak může zveřejnění celého případu zničit zbytky legitimity vládnoucí strany. Také bude jasné, proč se právě tato věc stala nejutajovanějším zločinem čínského režimu.
Policejní ředitel Wang Li-ťün se v proslovu před státními médii při přebírání ocenění za přínos transplantační chirurgii přiznává, že v terénu asistoval u tisícovky transplantací.
Falun Gong
Falun Gong je druh praxe pro rozvoj těla a mysli, jež vychází z tradiční čínské kultury. Její koncept je shrnut na internetových stránkách Falun Gongu jako „myšlenka…, že lidská bytost může pomocí disciplinovaného duchovního praktikování překročit běžnou lidskou existenci“.
Jde o starou myšlenku obsaženou v čínské kultuře, které někteří západní intelektuálové říkají „bioduchovní kultivace“. Falun Gong je tedy kombinací fyzického cvičení a morálního rozvoje lidského charakteru. Morální ctnosti, které praxe pěstuje, jsou pravdivost, soucit a snášenlivost. Fyzickou část tvoří pět meditativních cvičení.
Poté, co byl představen veřejnosti v roce 1992, si Falun Gong získal v Číně širokou popularitu. Podle údajů státních úřadů z roku 1998 se mu věnovalo 70 milionů lidí. Odhady příznivců Falun Gongu hovoří o sto milionech. Praxe byla osvěžující změnou, která ostře kontrastovala s cynicismem a korupcí současné Číny, kde lidé usilují o bohatství a obecně řečeno zavrhli jakoukoliv soudržnou morální filozofii. Praxe se vyučovala bezplatně, neexistovala žádná hierarchie ani organizační struktura vedení, jen sada cvičení a morálních principů, které se šířily mezi lidmi. Mnozí příznivci Falun Gongu tomu říkali „čistá země“.
Mezi lety 1996 a 1999 probíhal v čínském režimu boj mezi zastánci tvrdé linie a těmi, kteří ve Falun Gongu viděli positivní dopad na společnost. V červenci 1999 převážily v komunistické straně radikální myšlenky předsedy Ťiang Ce-mina a režim spustil kampaň na vyhlazení Falun Gongu. Šlo o nejrozsáhlejší mobilizaci bezpečnostních složek od maoistické éry, krok, který zasáhl až sto milionů lidí, kteří se Falun Gongu věnovali, plus jejich přátele a rodiny. Přitom to byli lidé z hlavního proudu společnosti a všech společenských vrstev – straničtí kádři, vědci, akademici, farmáři, studenti.
Význam, jaký represivní kampaň získala, přerostl původní záměr „zničit Falun Gong do tří měsíců“. Příznivci Falun Gongu se postavili na odpor v nevídaném rozsahu, co se týče intenzity, zeměpisného rozložení a mezinárodního dosahu. ČKS kladla na udržení represivní kampaně značnou prioritu, a to až do té míry, že se to zahraničním pozorovatelům může jevit jako směšné či bizarní. Za celou obří kampaní stál vůdce strany Ťiang Ce-min a jeho stoupenci.
Příznivci Falun Gongu se postavili na odpor v nevídaném rozsahu, co se týče intenzity, zeměpisného rozložení a mezinárodního dosahu.
Frakce
První pojítko se současnou krizí ve vedení čínského režimu: Ťiang Ce-min protlačil řadu důležitých institucionálních, personálních i politických změn, které měly umožnit přípravy a provedení celostátních represí proti Falun Gongu. Po prvních nezdarech a odporu také zajistil, že kampaň bude pokračovat i v době, kdy už možná nebude ve svém úřadu. Na politice represí proti Falun Gongu vybudoval Ťiang Ce-min vlastní mocenskou frakci.
V roce 2002 například rozšířil počet členů stálého výboru politbyra ze sedmi na devět. Na nová místa dosadil své dva stoupence – Luo Kana a Li Čchang-čchuna, kteří dostali na starosti bezpečnostní složky a centrální oddělení propagandy, dva nejdůležitější orgány, které povedou mediální a policejní kampaň k potlačení „příliš oblíbeného“ systému morálních hodnot.
Většina zbývajících členů stálého výboru byli také jeho stoupenci. Ťiang využil svůj vliv, aby se postaral o to, že model silného vůdce, jaký praktikovali Mao Ce-tung a Teng Siao-ping, se nezmění na „měkčí variantu“ formou vzájemného konsensu.
Chu Ťin-tchao vystřídal Ťianga v čele strany až v roce 2002, přičemž oplýval daleko menší mocí než jeho předchůdce. O oslabení autority stranického bosse se Ťiang postaral ještě před svým odchodem, protože Chu Ťin-tchao nepatřil k jeho věrným stoupencům. Ťiangova frakce zahrnovala například nyní zkompromitovaného Po Si-laje nebo současného bezpečnostního šéfa Čou Jung-kchanga. O existenci Ťiangovy mocenské frakce se obecně vědělo, ale na veřejnosti byla odhalena až poté, co zběhl policejní ředitel Wang Li-ťün v únoru 2012 na americký konzulát.
Vyzrazení spiknutí
Krátce nato přinesl americký reportér Bill Gertz zprávu, že policejní ředitel Wang Li-ťün vyzradil fakta o tom, že Čou Jung-kchang a Po Si-laj plánují převrat, který by do čela strany dosadil Po Si-laje namísto příštího plánovaného vůdce Si Ťin-pchinga. Wang Li-ťün měl údajně na starosti odposlouchávání lidí v nejvyšším vedení. Po Si-laj za svou kariéru vděčí Ťiang Ce-minovi, který ho odměnil za jeho zanícené pronásledování Falun Gongu. Ze starosty Ta-lienu se Po Si-laj za pouhé čtyři roky vyhoupl na pozici čínského ministra obchodu.
Další postup mu ovšem zhatil premiér Wen Ťia-pao. Wen před vedením strany argumentoval tím, že Po Si-laj nemůže stranu zastupovat na mezinárodním poli, jelikož jej ve 13 státech zažalovali příznivci Falun Gongu za jeho zneužívání moci proti nim. Ambiciózní kádr byl následně přeřazen do provinčního Čchung-čchingu.
Po Si-laj je zažalován ve 13 státech za zločiny proti lidskosti, kterých se měl dopustit při represích proti Falun Gongu.
Odběry orgánů
Policejní ředitel Wang Li-ťün byl podle příznivců Falun Gongu silně angažován do perzekuce Falun Gongu v provincii Liao-ning, kde působil jako podřízený Po Si-laje. V proslovu při přebírání ocenění za přínos transplantační chirurgii se Wang přiznává, že v terénu asistoval u tisícovky transplantací.
Zahraniční vyšetřovatelé (David Kilgour, David Matas, Ethan Guttman, Organizace: DAFAOH, CIPFG) prohlašují, že tyto orgány pocházely zřejmě z živých jedinců a s velkou pravděpodobností z vězněných příznivců Falun Gongu, které lidsko-právní organizace Amnesty International označuje jako politické vězně. Tento názor vyšetřovatelé zastávají na základě místa provádění transplantací, počtu provedených poprav, dostupnosti orgánů v krátké čekací době, výzkumu, do kterého byl Wang zapojen a jeho role v kampani na potlačení Falun Gongu. Po Si-laj musel o tom, co Wang dělá, zcela určitě vědět. Když volali vyšetřovatelé, kteří předstírali, že jsou komunističtí kádři, vysokým stranickým funkcionářům, aby zjistili, co o odběru orgánů vědí, Li Čchang-čchun, šéf propagandy, prohlásil: „Tohle konkrétně má na starosti Čou Jung-kchang. Ten o tom ví.“
Od chvíle, kdy se Wang Li-ťün pokusil 6. února zběhnout do USA, se událo několik překvapivých věcí. V březnu oznámil náměstek ministra zdravotnictví, Chuang Ťie-fu, že Čína přestane do pěti let používat orgány z odsouzených vězňů. Načasování prohlášení ministra zdravotnictví upoutalo zahraniční vyšetřovatele. Podle Ethana Gutmanna, který odběry orgánů v Číně úzce sleduje, to byl pokus zahladit stopy a vyklouznout z masových vražd příznivců Falun Gongu pomalým zaváděním západního modelu získávání orgánů pomocí dárcovství.
Ve stejnou dobu přestaly být na jinak přísně střeženém čínském internetu cenzurovány výrazy, jako „odběry zaživa“, „krvavá sklizeň“ nebo „Wang Li-ťün odběry zaživa“. Takovéto výrazy patří v politickém lexikonu Číny k těm nejcitlivějším. Podle mnohých pozorovatelů je nemožné, aby k něčemu takovému došlo bez požehnání nejvyšších míst.
Je tedy zřejmé, že Ťiang Ce-minova mocenská frakce má na nejvyšších místech mocné odpůrce, kteří se ji pokoušejí připravit o vliv.
„Tohle je okamžik čínského "katyňského masakru". Chvíle, kdy ze sebe (čínský premiér) Wen Ťia-pao vyhrkne první slova přiznání k historickému zločinu tak ohromnému, lži tak obrovské, že nebude mít komunistická strana kam utéct před ničivou silou“ - Ethan Gutmann
Odhalení
V tomto bodě můžeme shrnout známá fakta a učinit nějaké závěry. Vyšetřovatelé odhadují, že v letech 2000 až 2008 bylo pro orgány zabito přinejmenším šedesát tisíc příznivců Falun Gongu. Číslo vychází ze známého počtu provedených transplantací na území Číny, od něhož byl odečten počet popravených vězňů a darovaných orgánů.
Informační centrum Falun Dafa potvrdilo, že v důsledku týrání a mučení zahynulo ve vězeních a pracovních táborech přes tři a půl tisíce příznivců Falun Gongu, ačkoliv skutečný počet je pravděpodobně daleko vyšší a pohybuje se v řádu desítek tisíc. Do pracovních táborů a věznic byly poslány miliony lidí, v důsledku vládních represí vznikla celá generace sirotků a rozbitých rodin.
Ťiang Ce-min, Čou Jung-kchang i Po Si-laj jsou všichni členové tvrdé stranické linie, která je do kampaně aktivně zapojena. Zločiny, kterých se Ťiangova skupina dopustila, se staly holí, kterou se jedna mocenská frakce ohání proti té druhé. Jako první padl Po Si-laj, který byl sesazen, vyloučen z politbyra a následně také z komunistické strany. Tisíce stoupenců Po Si-laje bylo zatčeno. Nyní čeká on sám na soudní přelíčení. Židle se otřásá také pod Čou Jung-kchangem.
I když jsou členové Ťinagovy frakce postupně odstraňováni, jejich nejtvrdší praktiky dosuch nebyly režimem veřejně odhaleny. Co se ale stane, až pravda nakonec vyjde najevo? Existuje jeden možný historický precedent, který jako první nastínil spisovatel Ethan Gutmann.
V roce 1940 sovětská tajná policie v Katyňském lese zavraždila přes dvacet tisíc polských vojáků. Stalin vinu svalil na německé nacisty a sovětský režim si za touto lží stál dalších padesát let. V roce 1989 se pravda vynořila na povrch a Gorbačov o rok později přiznal, co se skutečně stalo. Masakr byl následně použit jako nástroj v mocenském boji mezi Jelcinem a Gorbačovem. Přiznání posílilo polský odpor a rozdrtilo morální autoritu sovětských bolševiků.
Dopad přiznání ke spáchaným zločinům by mohl být podobný i u ČKS.
„Tohle je okamžik čínského katyňského masakru. Chvíle, kdy ze sebe (čínský premiér) Wen Ťia-pao vyhrkne první slova přiznání k historickému zločinu tak ohromnému, lži tak obrovské, že nebude mít komunistická strana kam utéct před ničivou silou, která musí jistojistě následovat,“ napsal Gutmann.
Čínský režim čeká historické rozuzlení. Zveřejnění těchto zvěrstev pravděpodobně pomůže postrčit režim směrem „k útesu“ a jeho legitimita tím bude zcela jistě otřesena. Byl to především komunistický režim, který je na svém území nejenom připustil, ale podle vyšetřovatelů dokonce organizoval a přímo z nich profitoval.
Článek byl aktualizován 3. 10. 2012
Poznámka editora: Když policejní šéf velkoměsta Čchung-čching 6. února uprchl na americký konzulát v Čcheng-tu, rozpoutal politickou bouři, která stále probíhá. Mocenské boje v zákulisí komunistické strany se točí okolo jejich postoje k pronásledování Falun Gongu. Na jedné straně se mocenská frakce bývalého generálního tajemníka strany Ťiang Ce-mina snaží udržovat represe proti Falun Gongu v běhu a vyhnout se zodpovědnosti za zločiny, kterých se při kampani dopustili. Na druhé straně stojí úředníci, kteří se odmítají na represích nadále účastnit. Celá událost představuje jasnou volbu pro úředníky a občany Číny, stejně jako pro lidi po celém světě: buďto represe proti Falun Gongu podpořit nebo jim odporovat. Historie bude zaznamenávat, jak se každý člověk rozhodne.
Čtěte také:
Čchung-čchingská kauza: Neúspěšný dezertér Wang zapleten do masového odebírání orgánů
Perzekuce Falun Gongu čínským komunistickým režimem: počet úmrtí za rok 2011 (video)
Transplantace: David Kilgour - zabíjení praktikujících Falun Gongu pro peníze
Klikněte na www.velkaepocha-rezim pro zobrazení nejnovějšího vývoje událostí okolo probíhající krize čínského režimu. V tomto speciálním tématu nabízíme čtenářům nezbytný kontext k pochopení celkové situace. Stručný popis vývoje událostí. Hlavní hráči mocenských bojů?
