Mezinárodní transplantační kongres čelí stížnostem a bojkotu za laxní postoj k lékařské etice

V srpnu proběhne mezinárodní translantační konference v Convention and Exhibition Centre v Hongkongu, která se stala terčem stížností a je bojkotována za to, co její kritici označují za laxní postoj k transplantační etice.

V červnu 2016 byla publikována vyšetřovací zpráva, která sleduje činnost více než 700 čínských nemocnic schopných provádět transplantace orgánů. Skupina vyšetřovatelů v obsáhlém spisu obvinila zejména čínské vojenské nemocnice z masového zneužívání vězňů svědomí pro orgánové transplantace. Zatímco se zpráva nesetkala s výraznějším popřením ze strany Číny, americký Kongres i Evropský parlament uznávají předkládané důkazy jako důvěryhodné. Transplantační establishment však k situaci mlčí.

Světoví transplantační funkcionáři nevyslovili pobouření či znepokojení nad tím, že se transplantační odvětví v Číně dle zprávy stalo novou formou masového zabíjení vězňů svědomí, a ve stejné době plánují na 18. až 23. srpna světový kongres v Hongkongu, kde mají čínští transplantační chirurgové přednášet o svých zkušenostech. Orgány, které transplantovali, však byly dle zprávy získávány zcela neetickým způsobem a jejich příspěvky na konferenci by tedy z hlediska lékařské etiky neměly být zařazeny.

Vyšetřovací zpráva tvrdí, že Čína ročně provádí mezi 60–100 tisíci transplantacemi, zatímco čínské úřady hovoří o přibližně 10 tisících zákrocích za rok. Problém však není ani tak v počtech jako ve zdroji, kterým mají být podle kritiků vězni svědomí, zejména režimem tvrdě pronásledované duchovní hnutí Falun Gong (Fa-lun Kung), ale také Tibeťané, Ujguři a podzemní křesťané.

Čína dostane v Hongkongu příležitost sdělit tisícům členů Transplantační společnosti, že její deklarovaná reforma transplantačního systému je, jak prohlašují, „velkým úspěchem". Údajná reforma, jejíž výsledky není možné v praxi prověřit, však proběhla bez schválení jediného relevantního zákona či pohnání k zodpovědnosti lékařů podílejících se na neetických praktikách.

Jak poukazují experti, transplantační kongres vzbuzuje znepokojení především proto, že klinický výzkum čínských doktorů může být založen na transplantacích orgánů získaných neetickým způsobem.

Deník Epoch Times provedl přezkoumání padesáti předložených přednášek čínských lékařů a zjistil, že přinejmenším deset z nich neuvádí zdroje orgánů. Například práce „Ovlivnění faktorů únavy u příjemců transplantovaných jater“, kterou sepsal Liou Chung-sia z Pekingské univerzity čínské medicíny, neudává žádné informace o tom, kdy, kde a hlavně od koho bylo získáno 285 lidských jater, které byly transplantovány. V takovém případě je těžké vyhodnotit, zda byly orgány získány etickým způsobem či nikoliv.

 

Další studie se potýkají s podobnými nedostatky. Například „Patologické analýzy 544 případů indikované renální biopsie štěpu“ a další práce o 658 transplantátech ledvin, jejichž autorem je Wang Čchang-si, zahrnují transplantace ledvin ze začátku roku 2010. Čína však v roce 2009 provedla pouze 120 transplantací od dobrovolných dárců. Existuje tudíž důvodné podezření, že řada z použitých orgánů pocházela od nedobrovolných dárců, a pokud vezmeme v úvahu oficiální program čínského ministerstva zdravotnictví, můžeme s jistotou tvrdit, že pocházily přinejmenším od popravených vězňů.

Čínské úřady v roce 2005 přiznaly, že drtivá většina orgánů pochází od popravených vězňů. V roce 2013 byl nesměle spuštěn systém dobrovolného dárcovství, který však neumožňuje nezávislé prověření předkládaných dat o jeho fungovaní. Je tedy značně neprůhledný a není možné potvrdit jeho důvěryhodnost.

Bývalý předseda Transplantační společnosti, Jeremy Chapman, napsal Epoch Times v reakci na dotaz na proces výběru přednášených studií: „Provedli jsme velmi detailní analýzu všech předložených prací za použití skupiny vysoce zkušených jedinců, kteří mají detailní znalost čínského transplantačního programu... Všechny práce, které zahrnovaly dárce či transplantáty od potencionálně popravených vězňů, byly vyloučeny.“

Když jsme Chapmanovi zaslali seznam možných problematických studií s otázkou, jak si Transplantační společnost ověřila zdroje orgánů, vyslovil se v tom smyslu, že svým čínským kolegům důvěřují. Jenže vše, co museli čínští lékaři udělat, bylo jen to, že třikrát písemně stvrdili, že orgány uváděné ve studiích pochází z eticky korektních zdrojů a nemuseli svá tvrzení nijak doložit. Takový přístup vnímají experti jako zcela nepřijatelný ve chvíli, kdy byla proti čínským transplantačním kruhům vznesena tak závažná a důvodná podezření ohledně zdrojů transplantovaných orgánů.

Profesorka Maria Fiatarone Singhová z organizace Lékaři proti násilným odběrům orgánů (DAFOH) vyjádřila pochybnosti o procesu ověřování. „Za 28 let jsem přezkoumávala mnoho vědeckých studií na řadě konferencí a jediné, co zkoumající dostane, je resumé o 250 slovech a jména autorů a institucí. Kromě těch 250 slov se nedá ověřit nic.“

DAFOH si oficiálně stěžoval u Transplantační společnosti na fakt, že kongres, který se pořádá jednou za dva roky, bude letos v Hongkongu, navíc s přednášejícími, kteří jsou zapojeni do toho, co Singhová popisuje jako zločin proti lidskosti.

Čínští lékaři mají tradičně dovoleno stát se členy Transplantační společnosti a prezentovat své práce na kongresech, pokud je samotný výzkum v souladu s etickými zásadami Světové lékařské organizace. Mnozí čínští účastníci však tato měřítka nenaplňují.

Jedním z přednášejících je Šen Čung-jang, přičinlivý transplantolog z První ústřední nemocnice Tchien-ťin, proslulé svými obřími transplantačními kapacitami a troufalostí, s jakou inzeruje své služby mezinárodním klientům. Investigativní článek Epoch Times z února 2016 zkoumá konkrétně toto nemocniční zařízení. Objem transplantací, které v tomto zařízení, nemohl být podle oficiálních dat prezentovaných čínským zdravotnictvím pokryt orgány odebranými vězňům odsouzený na smrt, což byl donedávna oficiální zdroj v Číně transplantovaných orgánů. Nemocnice se tudíž nutně musela spoléhat na jiné zdroje orgánů. Jaké zdroje to tedy byly, pokud se nejednalo ani o dobrovolné dárce ani o popravené vězně? To je podle vyšetřovatelů právě ona klíčová otázka.

 

Další chirurg, který má na kongresu vystoupit, má ještě více zarážející profil. Čeng Šu-sen osobně provedl stovky transplantací jater a dohlížel na další tisíce operací. Je spoluautorem studie z roku 2005, kde se zabývá naléhavými transplantacemi jater u pacientů, kteří se setkají s akutním selháním tohoto orgánu. V případě Číny, kde tehdy neexistoval dobrovolný systém dárcovství ani národní databanka dárců a čekatelů, to znamená jenom jedno – živí dárci byli identifikováni regionálně a v krátkém časovém úseku, dost dobře možná do 24 hodin, jim musely být orgány odebrány. V praxi to znamenalo, že vězeň odsouzený k trestu smrti čekal ve vězení, dokud nepřišla poptávka, a potom byl takříkajíc na zakázku popraven a jeho orgány transplantovány.

 

To však není všechno. Čeng Šu-sen není pouze chirurg. Mimo zaměstnání vede agitační semináře proti následovníkům duchovního hnutí Falun Gong, jak mu velí jeho pozice předsedy Čeťiangské protisektářské asociace. Tuto organizaci zřídila Komunistická strana Číny za účelem podnícení nenávisti vůči Falun Gongu, který býval mezi lidovými masami z pohledu strany nebezpečně oblíbený.

Čen za devět let fungování v asociaci přednášel na řadě vzdělávacích institucí, ve vládních útvarech, podílel se na tvorbě knih a předával ocenění, to všechno s jediným cílem – démonizovat Falun Gong. Vyšetřovatelé uvádějí, že duchovní hnutí se stalo terčem odebírání orgánů krátce po začátku perzekuce v roce 1999. Vyšetřovací zprávy dokumentují závěry vyšetřovatelů, které uvádějí, že právě následovníci Falun Gongu se staly terčem nejhoršího zneužívání poté co byli hromadně zatýkáni a vězněni. Dle zprávy se z nich stala skupina vězňů čekajících na smrt a ve chvíli, kdy přijde odpovídající poptávka po transplantaci jater, srdce, ledvin nebo očních rohovek, jsou popraveni.

Míra, do jaké klesla etická měřítka Transplantační společnosti, zanechává některé lékaře v rozpacích. Dr. Jacob Lavee, který předsedá Izraelské transplantační společnosti a sám je členem etické komise Transplantační společnosti, se rozhodl kongres v Hongkongu bojkotovat.

„Pokoušel jsem se přesvědčit vedení Transplantační společnosti, aby nepřesouvali kongres z Bangkoku, kde se měl původně uskutečnit, do Hongkongu, ale neuspěl jsem,“ napsal v emailu a dodal, že poskytnout Číně globální platformu a zároveň ignorovat zprávy o odebírání orgánů vězňům svědomí je „morální poskvrnou na etickém kodexu Transplantační společnosti“.

 

Lavee oznámil svým kolegům, že se sjezdu v Hongkongu nezúčastní a vyzval je, aby ho v bojkotu následovali.

Přeložil a zkrátil: Ondřej Horecký; originální článek: