Akce, která se konala 27. srpna 2018, byla za 1 500 let v historii chrámu prvním formálně vyhlášeným politickým postojem mnichů. Chrám se nachází na jednom z vrcholků hory Song, posvátné hory v okrese Teng-feng v provincii Che-nan v Číně. Chrám byl postaven za dynastie Severní Wei. V průběhu historie byl několikrát zbořen a znovu vystaven. Současné budovy jsou staré pouze 495 let a nyní patří do světového dědictví UNESCO.
V posledních desetiletích se chrám postupně odkláněl od svých buddhistických kořenů, přičemž se stále více kladl důraz na využití slávy chrámu v komerčních projektech. Opat Š' Jung-sin, který nastoupil v roce 1999 do vedení chrámu, se stal zástupcem čínské legislativy v chrámu a také velkým reformátorem zbytku „starých pořádků“. Dnes je chrám Šao-lin velkým obchodním impériem, s filmovou a televizní společností, malířskou akademií, vydavatelstvím a putovní divadelní šou, která tu a tam navštíví i Českou republiku.
27. srpna v 7 hodin ráno přibližně tucet mnichů vypochodovalo ve vojenském stylu k horní bráně kláštera, aby za potlesku více než 100 diváků, včetně místních představitelů komunistické strany, předních mnichů chrámu a jejich zahraničních žáků, vyvěsili vlajku Čínské lidové republiky.
V chrámu se původně vyučoval buddhismus, který do Číny přišel z Indie. Mniši zde hledali cestu k nekonečnému soucitu Buddhy a usilovali o dosažení duševní dokonalosti v odloučení od světského světa. V chrámu se také předávaly metody pro rozvoj těla a mysli spojené s výukou bojových umění, které ovšem nemají sloužit k agresi, ale jako prostředkem k sebepoznání na cestě k duševní dokonalosti a Boží milosti. Mnohá učení byla ztracena zejména během takzvané Kulturní revoluce, krvavé kampani komunistické strany na vykořenění prastaré čínské kultury.
V uplynulých letech, oficiálně ateistická komunistická strana, usilovala o těsnější ideologickou kontrolu náboženské víry v Číně. V březnu 2018 odstartoval čínský režim kampaň, během níž měla všechna náboženská místa vyvěsit národní vlajku a přijmout ústavu, „základní socialistické hodnoty“ a „tradiční čínskou kulturu“. Čínský režim pojmenoval tuto kampaň jako „čtyři vstoupení“.
V naději, že podřízení se kampani zmírní napětí, vyvěsilo od května 2018 čínskou vlajku také mnoho islámských mešit na území ČLR.
Pro podporu této kampaně uspořádalo pracovní oddělení Spojené fronty, agentura zaměřená na ovlivňování skupin uvnitř i vně Číny směrem k plnění politiky Strany, v červenci 2018 konferenci týkající se náboženských záležitostí.
Strana na konferenci rozhodla o tom, že všechna náboženská místa by měla vyvěšovat národní vlajku při důležitých událostech jako jsou náboženské festivaly, tradiční čínské festivaly, a také na Národní den, státní svátek připomínající nástup komunistické strany k moci.
Chrám Šao-lin je prvním buddhistickým klášterem, který při oficiálním obřadu vyvěsil státní vlajku. Jeho opat Š' Jung-sin vyzval ostatní kláštery, aby následovaly jejich příklad. Š' Jung-sin je viceprezidentem státní buddhistické asociace, organizace pomocí níž čínský režim monitoruje činnosti všech buddhistických praxí v zemi. Předpokládá se tedy, že on sám je jakousi prodlouženou rukou čínského režimu. V minulosti obdržel od místního oddělení pro turistický ruch darem džíp s náhonem na čtyři kola, což podle pravověrných následovníků buddhismu ilustruje jeho odklon k materialismu.
Reakce Číňanů na internetu
Zprávy o vlajkovém ceremoniálu vyvolaly mezi obyvateli Číny vlnu kritiky chrámu za to, že vnáší politiku do náboženství.
Uživatel Weibo, sociální platformy podobné Twitteru, pod přezdívkou Laozhou napsal: „Nevěřte v Buddhu, ale v marxismus. Nečtěte buddhistická písma, ale modlete se ke Straně. Bandě podvodníků.“
Jiný uživatel Weibo, kterého citoval list South China Morning Post, napsal: „Buddha a Marx si potřásli rukama... Buddhismus slouží ke kultivování mysli, těla a ducha - co to má společného s politikou? Nevzdali se snad mniši v klášteře světského života? Není mi to příjemné a myslím si, že vyvěšování národní vlajky v chrámu prostě není vhodné.“
Dr. Chan Sze Chi, starší přednášející na Hongkongské baptistické univerzitě řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Svobodná Asie v srpnu 2018, že buddhismus má v Číně velký počet následovníků, takže čínský režim přinutil nejprve chrám Šao-lin, aby přijal takový postoj, čímž bylo učiněno oficiální varování všem dalším chrámům.
„Pokud budeme hledat mezi buddhistickými kláštery příklad, chrám Šao-lin je tím nejlepším, protože je velmi slavný a jeho bojující mniši se stali symbolem. Nejambicióznější chrám Šao-lin poklekl, takže ostatní budou následovat,“ řekl doktor Chan.
Článek přeložil a upravil Milan Kajínek; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také:
Komercializace náboženství v Číně
Komerční Šao-lin
Temná strana chrámu Šaolin