Hongkongská policie vydala mnohem nižší odhad počtu účastníků protestu a prohlásila, že protestu se zúčastnilo 22 800 lidí. Hongkongští reportéři deníku Epoch Times byli přímo na místě a pozorovali rostoucí davy lidí na ulicích. Když průvod procházel městem, dav se neustále rozšiřoval o nové spontánní účastníky protestu a skutečně dosahoval více než 100 tisíce lidí.
V současné době Hongkong podepsal individuální dohody o vydávání osob s 20 zeměmi, včetně Spojených států, Kanady, Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu.
Nově navrhované zákony o vydávání, které byly poprvé oznámeny v únoru 2019, by umožnily jakémukoli regionu – včetně Číny – usilovat o vydání lidí podezřelých z trestného činu, a to i bez souhlasu jednokomorové legislativy Hongkongu, zákonodárné rady, která by ani nemusela žádost schválit. Vedoucí představitel města by mohl žádosti o vydání schvalovat přímo.
Obyvatelé Hongkongu, obchodní skupiny a skupiny zabývající se mezinárodními právy vyjádřily znepokojení nad tím, že vzhledem k tomu, že čínský režim komunistické strany nerespektuje principy právního státu, by změny mohly Pekingu umožnit beztrestně zatýkat a pronásledovat svoje odpůrce, lidskoprávní aktivisty, disidenty a podobně.
Přeložil a upravil Milan Kajínek
Čtěte také:
Kdo ještě mluví o Číně pravdu (nebo mlčí). Infiltrace čínského režimu do společnosti je hluboká
Čína chce dobýt Evropu taktikou „rozděl a panuj“ – rozebere každou zemi jednotlivě, aniž by musela čelit Evropské unii
Snahy o zakázání komunistické strany v ČR. Proč neuspěly a kdo jim po roce 1989 bránil