Jakmile dostanou povolení, američtí vědci začnou s pokusy na posledním druhu GMO plodiny, pomerančích. Tato nová odrůda pomerančů navržená výzkumníky z Cornellovy univerzity se podobá ostatním rostlinám genetického inženýrství v tom, že si vytváří vlastní pesticid.
Pokud farmáři a související odvětví průmyslu projeví zájem, modifikované pomeranče by mohly být příštím velkým trhákem. Anebo propadákem. Geneticky pozměněné plodiny jsou v americkém zemědělství velmi oblíbené. Podle amerického ministerstva zemědělství jsou v USA téměř všechna sója, kukuřice a bavlna geneticky modifikované. Ovšem ne všechny odrůdy GMO se setkaly s úspěchem, jak uvádí náš krátký přehled.
Rajská jablka Flavr Savr
Genetičtí inženýři manipulují s genetikou rostlin, aby vylepšili nejrůznější vlastnosti. První GMO, které se na americký trh dostalo, bylo rajče Flavr Savr. Tato odrůda měla mít lepší chuť a trvanlivost.
Rajčata jsou často ještě zelená, když se na poli trhají. To vyhovuje přepravcům, ovšem chuť není nijak zázračná. Firma Calgene (nyní ve vlastnictví Monsanto) přišla v roce 1980 s odrůdou, která dokáže snést náročnou dopravu i po utržení po dozrání na poli a ještě dlouho vydržet čerstvá na pultech obchodů.
Varianta Flavr Savr byla do prodeje schválena v roce 1994 a brzy předčila standardní odrůdy coby výhodnější surovina k výrobě rajského protlaku. Pak však přišlo vystoupení Dr. Arpada Pusztaiho v britské televizi, kde odhalil, že u několika pokusných potkanů došlo k poškození vnitřností a smrt následkem konzumace GMO brambor. Veřejnost se obrátila proti geneticky upraveným plodinám a prodeje začaly rapidně klesat. Vláda a průmysl začaly rychle Pusztaie vykreslovat jako podvodníka, ale transgenní rajčata už nic nezachránilo.
Brambory NewLeaf (NovýList)
V roce 1995 splnila společnost Monsanto podmínky amerických úřadů pro registraci nové GMO odrůdy brambor, NewLeaf. Jde o upravený typ odrůdy Russet Burbank odpuzující mandelinku bramborovou. Studie Ústavu pro výživu Ruské akademie lékařských věd však v roce 1998 ukázala, že u potkanů krmených touto odrůdou došlo k vážnému poškození orgánů.
Američtí farmáři mezitím do roku 1999 osadili kolem 50 tisíc akrů brambor NewLeaf. Mělo jít o super komoditu, o kterou by se praly řetězce rychlého občerstvení a další zpracovatelé. Jenže všichni rychle ztratili zájem. Proctor & Gamble, McDonald’s, Frito-Lay a další oznámili v roce 2000 svým dodavatelům, že preferují běžné brambory.
Monsanto ukončilo k roku 2001 prodej a propagaci NewLeaf, ale jak uvádí na svých stránkách: „Produkt je v USA a Kanadě plně schválen” a do oběhu může být uveden v okamžiku, kdy se poptávka opět vrátí.
Kukuřice Starlink
Kukuřice patří na poli genetického inženýrství k zářným úspěchům. Ve Spojených státech je podíl GMO kukuřice na celkové produkci 88 procent. Jeden druh však způsobil konvenčním zemědělcům v roce 1998 velké problémy.
Analytikové rozhodli, že Starlink, transgenní odrůda žluté kukuřice vytvořená speciálně k tomu, aby způsobila popraskání buněk v břiše nenechavých housenek, by mohla u lidí způsobovat alergické reakce. A tak americký Úřad pro ochranu životního prostředí (EPA) odrůdu schválil pouze jako krmení pro zvířata a k výrobě paliv.
Navzdory opatřením si však nová kukuřice rychle našla cestu do potravinářství. Za pouhých několik let bylo DNA Starlinku objeveno v několika běžných odrůdách kukuřice a díky rozsáhlé kontaminaci byly staženy z prodeje desítky výrobků. Starlink byl vyřazen z pěstování před více než deseti lety, a přesto jím kontaminované potraviny byly objeveny ještě nedávno, naposled v srpnu 2013 v Saúdské Arábii.
Firma Aventis CropScience zaplatila v roce 2003 skupině amerických farmářů, kteří ji hromadně zažalovali, 110 milionů dolarů jako újmu za pokles cen kukuřice kontaminované odrůdou Starlink. EPA později schválil dočasné povolení Starlink pro lidskou spotřebu, ale Aventis registraci zrušil.
Rýže LibertyLink
V další kauze genetické kontaminace německá firma Bayer AG v roce 2011 zaplatila 750 milionů dolarů tisícům amerických farmářů poté, co kontrolní úřady rozhodly, že experimentální odrůda rýže LibertyLink zamořila úrodu obyčejné pšenice. Kontaminace znamenala nejen výrazný pokles cen rýže, ale i ztrátu celé jedné odrůdy této plodiny.
Pšenice
Zemědělství v USA dominují geneticky modifikovaná kukuřice a sója, ovšem třetí nejpěstovanější plodina se tohoto osudu nikdy nedočkala.
Biotechnologický gigant Monsanto podal v roce 2002 žádost o registraci pšeničné odrůdy obohacené o odolnost vůči herbicidu, tedy vlastnost, jakou mají i jiné úspěšné plodiny z firemní nabídky. Pěstitelé však couvli, protože zahraniční odběratelé odmítli takovou pšenici kupovat a báli se možné kontaminace běžných odrůd.
Zahraniční trh je tak silně proti GMO pšenici, že když se na jednom oregonském poli letos v květnu objevila neschválená odrůda pšenice od Monsanta, zatoulaná z opuštěného lánu, mnozí kupci začali nedůvěřovat všem dodavatelům z USA. Monsanto tvrdí, že nechtěnou odrůdu zřejmě rozšířili sabotéři s úmyslem poškodit dobré jméno společnosti.
Související články:
Potravinářské giganty v USA vydávají miliony na zastavení značení GMO
Čínští vědci netrpělivě žádají industrializaci GMO
Evropa na genetické křižovatce – budoucnost biotechnologie na starém kontinentě
Genetické modifikace dostaly v Evropě červenou. V ČR stále platí výjimka
Kvalita tradičních italských potravin by mohla být ohrožena krmivem z GMO
