Pokud by vstoupila v platnost TTIP a uvolnil se obchod mezi USA a EU, kvalitní vepřové, jehněčí nebo kuře by mohlo vyjít zájemce podstatně dráž. (Z. Danková / ET ČR )
Pokud se zrovna chystáte posnídat nebo večeřet, dobrou chuť by vám mohla pokazit zpráva, že dovozové potraviny mohou mít příchuť ractopaminu nebo obsahovat GMO (geneticky modifikovaný organismus) a jiné látky, jež jsou v EU nepřípustné. Pokud by vstoupila v platnost současná podoba nové smlouvy o volném obchodu mezi USA a Evropou, tzv. TTIP (Transatlantická obchodní a investiční úmluva mezi Evropskou unií a Spojenými státy), mohlo by se stát, že byste si na svém talíři pochutnali právě na ractopaminu. Ten je látkou, kterou američtí farmáři podávají prasatům a jež se kvůli řadě vedlejších účinků nesmí v současné době v EU používat. Pojedli byste ractopamin, aniž byste o tom věděli, protože výrobce by již neměl povinnost vás o složení produktu informovat.
Prozatím se kolem smlouvy TTIP vyskytuje několikero nejasností, nebo lépe řečeno, informace jsou omezeny a jednání dosud probíhala spíše za zavřenými dveřmi.
Jak psal britský deník Guardian, v Bruselu je vyhrazena speciální místnost a pouze v ní mohou politici přečíst, co návrh smlouvy TTIP obsahuje. Podle Britských listů mezitím sta tisíce lidí v Berlíně, v Amsterodamu i jiných evropských městech protestovaly proti plánované euro-americké dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy.
Ekologické organizace, charitativní instituce a opoziční strany zdvihají varovně prst, že dohoda není demokratická. Podle ekologů a dalších odborníků dohoda ohrožuje záruku bezpečných potravin a nekoresponduje s ekologickým normami. Hrozí také dovoz potravin GMO, kterému se Evropa dosud brání.
Jednou z pozitivních zdůvodnění Evropské komise je to, že TTIP by mohla vést k růstu ekonomiky EU o 120 miliard euro, tj. o 0,5 procenta HDP.
„Pokud standardy, které platí v EU, padnou za oběť vyjednávání TTIP, budeme mít chemikálie ve svém oblečení a v našich řekách dál.“
Lukáš Hrábek (Greenpeace) říká ke smlouvě ke smlouvě TTIP: „V zásadě nemáme nic proti nápadu, že by USA s Evropskou unií měly mít vypracovanou obchodní dohodu, ale smlouva TTIP v současné podobě bohužel nesplňuje podmínky, které by tato úmluva měla mít. Smlouva, která vzniká v tajnosti za zavřenými dveřmi, jde na ruku velkým korporacím a nese s sebou spoustu rizik pro životní prostředí.
I když TTIP ovlivní život každého z nás, je úmluva vyjednávána tajně a bez dohledu veřejnosti. Uniklé dokumenty přitom naznačují, že obavy ze zhoršení evropských standardů jsou oprávněné.
Greenpeace dlouhodobě upozorňuje na nebezpečné a toxické jedy, a tím se podílí na zpřísňování těchto norem (např. REACH). Uvedu konkrétní případ z České republiky – naše pobočka upozornila na fakt, že v českých řekách se nachází nebezpečný nonylfenol a jeho ethoxyláty – chemikálie, které se uvolňují při praní dováženého textilu. Po usilovné kampani Detox zakázala Evropská unie dovoz oblečení s těmito látkami a oděvní firmy po celém světě budou muset přejít na ekologické alternativy. Pokud ale standardy, které platí v EU, padnou za oběť vyjednávání TTIP, budeme mít tyto chemikálie ve svém oblečení a v našich řekách dál.
Už jen projednávání smlouvy brzdí přijímání užitečných norem a regulací. Snaha dojednat smlouvu s USA, které mají v oblasti ochrany veřejnosti před chemikáliemi velmi laxní a starou legislativu, byla například zneužita k zablokování přísnější evropské regulace endokrinních disruptorů, tedy látek ovlivňujících hormony. Veřejnost si proto na lepší ochranu před látkami spojovanými s rakovinou, neplodností a vývojovými vadami bude muset ještě počkat,“ řekl pro ET zástupce Greenpeace) v ČR.
„Myslím, že máme hájit, čeho jsme již dosáhli.“
Zeptali jsme se Klause Mike Hübnera (Strana zelených):
V čem spočívá hlavní nevýhoda TTIP pro Evropu, konkrétně pro Čechy?
„Je tam jasná snaha vytvořit společný trh mezi EU a USA, zónu, která by byla bez cla, a vytvořit prostě volný obchod. Nebezpečí spočívá v tom, že jednání o smlouvě jsou tajná. Jen europoslanci mají možnost zjistit, co smlouva obsahuje, je to velmi obsáhlý materiál a zřejmě pouze v anglickém jazyce.
Problém není v tom, že ubude clo, ale v tom, že standardy, které platí pro různé produkty, jako potraviny nebo kosmetiku v Evropě, neplatí pro USA. Jako příklad mohu uvést – v Evropě při výrobě kosmetiky je zakázaných asi 200 látek, protože jsou zdraví škodlivé. Amerika zakáže jen 20 takových látek. Otázkou je, jestli naše standardy při volném trhu nebudou porušeny. Obáváme se, že smlouva bude obsahovat přiblížení těch standardů, tj. – že ustupujeme. Některé standardy budeme muset zrušit či snížit tak, aby ten americký produkt zde mohl být prodán. Např. chlorované kuřata nebo maso zvířat, kterým byly aplikovány hormony. Snížením standardů může být ohroženo zdraví konzumenta. Myslím, že bychom se měli držet těch kritérií, které máme. Jako strana zelených říkáme ´jasně ne´ tomu zatajování.“
Kdo vlastně je pověřen projednáváním euro-americké dohody?
„Myslím, že Evropská komise má zformovanou pracovní skupinu. Politické strany zatím mohou vyjádřit svoje stanoviska k návrhu smlouvy, který však není vcelku přístupný veřejnosti.
Kontroly veterinární nebo jakosti kosmetiky nejsou v USA tak přísné. Mám dojem, že ekonomický růst vládne nad vším. Četl jsem zprávu, že čeští zemědělci se začínají bránit. Ještě před pár měsíci o TTIP nikdo moc nevěděl. Díky různým kampaním se za 3-4 měsíce povědomí o TTIP rozšířilo a zemědělci začínají tušit. Myslím, že máme hájit, čeho jsme již dosáhli. Máme přísné kontroly na vše, dobře víme, co znamená mít špatné potraviny.
Pokud by smlouva prošla... například kuřata, která koupíme v supermarketu, nebudou dobrá. Víte, někdo si najde zdravé potraviny, ty budou pořád k dostání – ale budou ještě dražší v tom poměru. Farmáři budou mít jehněčí maso, ale budou to mít těžší a pro nás drahé. Ale mne to zajímá spíš z hlediska budoucnosti svých dětí a dalších generací,“ dodává Klaus Mike Hübner.
V sousedním Německu a v dalších evropských zemích během posledního roku sílí opozice proti dohodě. Kritikové poukazují na to, že dohoda poskytne příliš mnoho pravomocí multinacionálním firmám na úkor spotřebitelů a zaměstnanců, ubere slušné pracovní podmínky 600 tisícům lidí, zkrátí jim dovolenou a zanese nežádoucí přínosy americké potravinové kultury apod.
Greenpeace mezitím již spustili petici adresovanou vládě ČR s tím, že věří, že „smlouva, která tak dalekosáhle zasáhne do našich životů, by měla být projednávána otevřeně, demokraticky a s informovaným souhlasem lidí, jejichž životů se dotkne; měla by proto být schválena parlamenty jednotlivých států EU“.
