Rubrika o původu slov Etymosofie od Rolanda R. Roperse vychází exkluzivně v EPOCH TIMES Deutschland (německé verze Velké Epochy - pozn. redakce). Čtěte: první díl: úvod.
Žijeme ve světě závislém na zdrojích, které odebíráme až do vyčerpání, ať už je to energie, peněžní prostředky apod.
Francouzské slovo la source (anglicky source) znamená zdroj a pochází z latinského slovesa surgere = stoupat, vzniknout. V němčině je výraz pro zdroj Quelle (staroněmecky: quella = původ) a znamená zdroj vody, pramenící nepřetržitě ze země. Pramenitá voda přichází zevnitř, dešťová voda shora. Pramenitá voda je zásadně čistá, zatímco u dešťové vody si to umíme při dnešním znečištěném prostředí jen stěží představit. Ovšem místo té největší čistoty se nachází v hlubině země.
Chce-li člověk proniknout až k základu, musí kopat hodně hluboko, což zpravidla vyžaduje také tvrdou práci. Při kopání je pak odstraňována vrstva říčního štěrku za vrstvou, až se člověk dostane k prameni. Ressource je návrat ke zdroji, k prameni, ke vzniku a původu. A studánka našeho života, naše fontána se pořád pohybuje od vnitřku směrem ven, ale nikdy opačně.
My ale pořád a pořád podléháme klamu, že řešení musí přijít zvenku. Potom začíná tanec fenoménů, přeludů, ze kterých se mohou vyvinout až fantomy.
Tyto klamy však často přiživujeme i svým vyjadřováním. A falešné asociace pak nenechají na sebe dlouho čekat a začnou spouštět různé zmatené pocity.
„Pokoušel jsem se najít Boha na kříži křesťanů, ale on tam nebyl. Šel jsem do templů hinduistů a do starých pagod, ale nikde nebyla po něm ani stopa. Hledal jsem v horách a v údolích, ale ani ve výšce ani v hlubině jsem nebyl schopen ho najít. Šel jsem do Káby v Mekce, ale ani tam nebyl. Vyptával jsem se učenců a filozofů, ale bylo to nad jejich chápání. Přezkoumal jsem své srdce a on tam byl a já se na něho díval. Jinde ho není možno nalézt." (perský mystik Dschalal ad-Din Muhammad Rumi, 1207 - 1273)
Dnes všechno mluví o transcendenci. Etymologický základ tohoto slova tvoří latinské transcedere (kráčet na druhou stranu) a transire (přejít, skonat).
Zeptáte-li se dnes učitele němčiny na gymnáziu na význam latinského slovesa transitiven, jeho odpovědí bude zcela neuvážená formulace nastudovaných slov. Řekne vám, že všechna takzvaná transitivní slovesa mají předmět ve 4. pádu (Akkusativobjekt). Co má však společného sloveso s významem určujícím k přechodu (transitivus) s významem obvinit (accusare)? Je to jen iracionální lingvistika – tedy vyjadřování bez návratu k srdci, bez rekordance.
Čtěte:
Přítomnost (prezence) – dar (prezent) - cesta k původu slov s Rolandem R. Ropersem (Etymosofie)
Rekordance: Podstata paměti - cesta k původu slov s Rolandem R. Ropersem (Etymosofie)
Cesta k původu slov s Rolandem R. Ropersem (Etymosofie) - Pokrok a neo-utopická evoluce
