(Fotografii poskytl pan Li Fengzhi)
Pan Li Fengzhi, bývalý důstojník zpravodajské služby Úřadu státní bezpečnosti (USB), oznámil 4. března 2009 svoje vystoupení z Čínské komunistické strany (ČKS) a přidal se tak k více než padesáti milionům dalších, kteří veřejně odsoudili zločiny ČKS a vystoupili ze strany a jejích přidružených organizací.
Ztráta důvěry v ČKS
Panu Li trvalo podle jeho slov dlouhou dobu, než pochopil povahu ČKS. Jeho cesta z bezpečnostního systému začala nespokojeností s komunistickou stranou, která se dále prohlubovala ve zklamání až k úplné beznaději. Nakonec se rozhodl pro úplné opuštění komunistické strany; před tím však musel vyřešit mnohé otázky a zvážit případné následky svého vystoupení.
Pan Li vstoupil do strany s pýchou a nadšením a velkou ctižádostí. Vložil do své práce mnoho úsilí v naději, že může své zemi prospět a že ČKS jednoho dne ukončí svoje špatné postupy nebo že by někteří členové mohli podnítit zlepšení zevnitř.
„Čím déle jsem pracoval uvnitř ČKS, tím více jsem se dozvěděl. Když jsem získal přístup k většímu množství dokumentů a knih, jak jsem dospíval a získával zkušenosti, začal jsem uvažovat více do hloubky a komplexně, náhle jsem si to uvědomil. Nakonec jsem pochopil, že je ČKS beznadějná,“ vzpomíná pan Li.
Bývalý důstojník zpravodajské služby vysvětluje: „ČKS začíná kontrolovat lidi již ve velmi mladém věku. Už v době, kdy jsou děti schopny poslouchat písničky, je dokonce učí, jak skvělá je strana. Již od základní školy jsou děti formovány učením ČKS. ČKS do vás nejen intenzivně nalévá svoje věci, ale také vám znemožní, abyste získali jakékoliv jiné informace.“
„Děti jsou jako kus nepopsaného papíru. ČKS na něm bude kreslit jakoukoliv barvou, kterou si vybere, a nakonec ovlivní celý jejich život. Strana ovládá média, překrucuje historii a používá jakékoliv myslitelné prostředky, aby umlčela odlišné hlasy.“
„Jsem velice zklamaný tím, jak ČKS za posledních šedesát let rozvrátila morální standardy a tradiční víry. Ve výškových budovách žijí svůj moderní život lidé, kteří ztratili svoje pouto s pěti tisíci lety historie a kultury.“
„Bez dobrého morálního vedení si chtějí dnešní čínští lidé jen užívat života a nestarají se ani o ostatní, ani o budoucnost. Nemají k životu pozitivní postoj, což má dalekosáhlý dopad na budoucnost naší země.“
Pan Li zmínil především nelidskou perzekuci ČKS proti praktikujícím Falun Gongu a křesťanům.
„Věřím, že si ČKS brzy uvědomí, že nemůže lidi nutit, aby se vzdali své víry a přesvědčení. Stále více členů ČKS je nespokojených s pronásledováním a dokonce se staví proti němu,“ říká pan Li.
„Povaha ČKS však předurčila, že se strana nebude schopna napravit zevnitř. ČKS slouží jen zájmům hrstky lidí z nejvyšší úrovně nebo i jen zájmu jedné osoby, jako v případě Ťiang Ce-mina.[1]“
„Doufám, že členové strany pochopí, že povaha diktátu ČKS určuje její neschopnost napravit její vlastní problémy. ČKS by obětovala zájmy mnoha lidí pro zájmy malé skupinky lidí nebo i jednoho jedince. Už to nemohu více snášet.“
„Moje srdce je zmučené. Když jste uvnitř systému ČKS, v policejním systému, jste na určitém stupni privilegované třídy. Nemohl jsem udělat nic ani nic říci, abych těm obětem pomohl, bez ohledu na to, jak hluboké sympatie jsem k nim hluboko uvnitř choval. Věděl jsem, že mě nenávidí. V srdci jsem trpěl velkou bolestí. Snažil jsem se zmenšit pocit viny svým vlastním způsobem, ale uvědomil jsem si, že když to udělám, nebude to fungovat a mohlo by mě to velmi ohrozit.“
Tažen zpět z okraje propasti
Pan Li pod tlakem sebezpytování a duševního utrpení ztratil všechny naděje o ČKS a rozhodl se jednat. Poté, co udělal několik opatření na svoji ochranu, opustil před několika lety Čínu a přerušil veškerá spojení s ČKS a Úřadem státní bezpečnosti (USB). Ukončil svoji práci coby agenta, ale od chvíle svého rozhodnutí byl obtěžován a zastrašován ČKS.
Pan Li k tomu řekl: „V době, kdy jsem pracoval pro USB, byl jsem zařazen do programu PhD pro mezinárodní styky. Splnil jsem všechny požadavky kromě disertace a zdálo se, že mám před sebou dobrou budoucnost. Tehdy jsem však rozhodně odešel. Něco jsem zkoušel a cítil jsem se jako ve slepé uličce; cítil jsem se ohledně ČKS úplně bezmocný.“
„Kdybych měl zůstat v ČKS, měl bych něco na svědomí. Došlo mi, že neexistuje způsob, jak bych mohl sloužit naší zemi, a pokud se rozhodnete sloužit svojí zemi, stane se z vás zločinec.“
„USB by měl pracovat pro zájmy země, ale je to gigantický, od počátku nepodařený systém ČKS, který kontroluje celou zemi. Zájmy strany a země jsou úmyslně promíchány. Někdy je těžké to rozlišit.“
„Byl jsem neklidný a říkal jsem si: ‘Dobrá, nechám toho. Už to nikdy nebudu zkoušet, a zůstanu mimo politiku a pryč z toho kruhu.’”
„Opovrhoval jsem spojením s nimi a zůstával jsem daleko od nich. V takovém systému se už nechci více proměnit, nechci s nimi spolupracovat. Protože je nemohu změnit, potom je pro mě jediná cesta – odejít, vystoupit.“
„Cítil jsem že moje rozhodnutí je jako vytažení z okraje propasti. Předtím jsem si dělal starosti se svojí situací a myšlenkami, které jsem držel v sobě. Bál jsem se, že když se nedokážu ovládnout, vybuchnou moje myšlenky ven. Když se něco přihodí a já ze sebe vyrazím několik upřímných komentářů, mohlo by mě to zničit.“
„Ačkoliv ztratím velmi mnoho - všechna ta tvrdá práce první poloviny mého života ze změní na prach – cítil jsem, že to musím udělat. Vůbec jsem necítil lítost. Namísto toho jsem byl pevný a sebejistý. Sobecky jsem si řekl: ‘Nejsem schopen zachránit děti ostatních lidí, ale mohu zachránit alespoň ty svoje.’“
Motivován svojí láskou k Číně, znechucením nad Čínskou komunistickou stranou (ČKS) a zločiny systému, jehož byl součástí, vyhlásil bývalý tajný agent veřejně své vystoupení z ČKS a naléhá na svoje kolegy z úřadu státní bezpečnosti, aby udělali to samé.
[1] - Tiang Ce-min byl vůdcem ČKS v letech 1989 – 2002. V roce 1999 odstartoval pronásledování proti Falun Gongu.
