Motto: „Bez rodové uvědomělosti není uvědomělé a obětavé příslušnosti k rodině, národu a vlasti!" Dr. Markus, genealog
Malíř Jan Zrzavý pocházel z prastarého rodu, který se usadil na Vysočině v Krucemburku v polovině 17. století. Odkud předkové Zrzaví připutovali, se dodnes přesně neví. Jisté je pouze to, že se zde v 17. stol. sebevědomě usadili na svých gruntech a zde hospodařili.
Než se tento údaj podařilo zjistit, předcházela tomu mravenčí práce a píle několika nadšenců, kteří objížděli matriky, fary a archivy, aby si v tom udělali jasno. A sestavili rodokmen, který ve své šířce zabere nejméně celý obývák.
Příjmení „Zrzavý“ nemusí nutně pocházet vždy podle barvy vlasů. Ve 14. století příjmení ještě neexistovala, a tak se uvádělo, odkud jmenovaný vždy pocházel, takzvaně "kde měl zboží".
První záznamy pojednávají o rodu z jižních Čech, o tvrzi jménem Rzavá a okolí, kde již ve 14. století žily, takzvaně "seděly" rody Vítů, Lapáčků a Sádlů ze Rzavé, potažmo ze Rzavého. V jižních Čechách u Tábora skutečně stála obývaná tvrz, jejíž zdi měly mít údajně rezavou barvu, proto její název zněl - Rzavá. V současné době to má být Rzavé, osada u obce Chotoviny v okrese Tábor.
O nejstarším předkovi Zrzavých se zmiňuje Fr. Palacký ve své knize Dějiny národu českého, vydané r. 1939 v Praze - píše o Chvalovi ze Rzavého, purkrabím vyšehradském, spojeným s datem 1384, - nebo o Předvoji z Vražného, který je spojen s údajem r. 1387.
Rodopisec z Krucemburku
Představím vám tři rodopisce, kteří se významnou měrou zasloužili o vytvoření rodokmenu Zrzavých a zmapování mnoha jeho větví.
Na prvním místě chci jmenovat hlavního rodopisce, jímž byl pan Jan Zrzavý (*1911 + 2009) z Krucemburku č. 8, jehož rod tam stále ještě pokračuje. Pokrokový zemědělec a kronikář se ujal nelehkého úkolu - sestavit rodokmen Zrzavých, potažmo Zerzawých. Rodinnou kroniku vedl od r. 1938. V kronice uvádí, že roku 1983 se přihlásil do kronikářského spolku v Praze a také na kurz čtení starého písma. Poté mnohokrát navštěvoval archivy a roku 1989 své rodopisné dílo úspěšně dokončil. V té době jeho rodina čítala 45 členů a z 18 vnoučat bylo 6 chlapců nositeli jména Jan Zrzavý.
Hermann Zerzawy (Lapáček), rodopisec z Vídně
A tento rodopisec Jan Zrzavý z Krucemburku č. 8 jmenuje jednoho nepřehlédnutelného předka, který byl profesionálním rodopiscem. Tím byl prof. Herman Zerzawy, (1880 - 1976) historik a badatel z Vídně, jehož praděd František byl nar. 1790 v Krucemburku.
Již na podzim roku 1937 navštívil Dr. Hermann Zerzawy z Vídně ČSR, tedy tzv. první republiku. Kromě jiných míst navštívil také Okrouhlici, která je rodištěm malíře Jana Zrzavého, a v ní žijící dvě rodiny Zrzavých: rodinu zahradníka Jaromíra Zrzavého, majitele ovocných školek, a rodinu Ing. Zdeňka Zrzavého, majitele vodní elektrárny na Sázavě.
Spolu se svými příbuznými objížděl Hermann v automobilu Ing. Zdeňka Zrzavého farní úřady v širokém regionu, kde z matrik narozených a zemřelých čerpal veškerá rodopisná data dřívějších rodin Zrzavých, právě tak, jak to dělal již dříve sám.
Ještě téhož roku - 1937 - zpracoval přehledný rodokmen, který zaslal několika rodinám Zrzavých. Koncem 60. let rodokmen zpracovali a doplnili pánové Ing. Jos. Kšír, ved. památkového ústavu v Olomouci, a prof. MUDr. Josef Zrzavý v Olomouci. Dvě kopie zaslali darem malíři Janu Zrzavému, kterého genalogie rodu též zajímala.
J. Zrzavý - synovec malíře - (* 1926 + 2001), rodopisec z Okrouhlice
Malíř pak obě kopie vzal a koncem 60. let předal svému synovci Janu Zrzavému,
(* 1926 + 2001) v Okrouhlici č. 61, který ho začal doplňovat dalšími generačními přírůstky. Po malířově smrti roku 1977 se J. Zrzavý( * 1926 + 2001) seznámil v Krucemburku s již zmíněným kronikářem a rodopiscem Janem Zrzavým (* 1911 + 2009) z Krucemburku č. 8. Tak rodopisci spojili svoje síly a vznikla mezi nimi živá spolupráce doprovázená korespondencí.
Perlička - výpis předků ze 14. století
Jaromír Zrzavý, zahradník z Okrouhlice č. 61, opsal podle korespondence s vídeňským profesorem Hermannem skutečně pozoruhodné údaje o rodinných předcích. Hermann uvádí:
„My, Zerzawy, (ze Rzavého) jsme potomky prastarého českomoravského rodu rytířského, který, jak je písemně doloženo, sehrál významnou roli ve 14. století v jihozápadní Moravě (jižně od Jihlavy), ve středních Čechách a ve zlaté Praze na Vyšehradě. Chval ze Rzavého jako "králův milec" (oblíbenec - pozn. redakce) českého krále Václava IV."
A pokračuje: „Můj 10. předek Jan Lapáček ze Rzawy, narozen r. 1569 v Dobronicích jihozápadně od Tábora, zemřel v r. 1634 v Krakově. Uprchl v náboženských zmatcích třicetileté války v r. 1622 se svou rodinou do Polska (Krakov, Sendomierz atd.). Teprve po válce se vrátil jeho syn Jan a vnuk Martin přes Veletov nad/Labem, přes faru Konárovice zpět do Čech a odtud jeli se zastávkami do Krucemburku. Náš rod se nazýval od počátku 14. století podle vsi a rezavé barvy tvrze Rzawy u Tábora."
Po tomto prohlášení získal v rodině Dr. Hermann přezdívku „ten Lapáček“. Rovněž se spekuluje o tom, zda pánové Lapáčkové nemohli být též loupeživými rytíři, zvanými lapkové a že z toho může být též původ Lapáčků.
Po získání výpisu z centrální evidence občanů z Ministerstva vnitra ČSSR okolo r. 1985 oba rodopisci, Jan Zrzavý z Krucemburku i J. Zrzavý z Okrouhlice, navazovali písemné kontakty podle zveřejněných adres doposud neznámých rodin Zrzavých, jež nebyly v kronice uvedeny. Některé rodiny odpověděly a upřesnily rodový vztah, některé na výzvu neodpověděly. Jedno však je zjevné - všichni předkové rodin pocházeli buď přímo z Krucemburku nebo z jeho okolí.
Podle Ústřední evidence osob, pod Ministerstvem vnitra v Praze, žilo v roce 1985 na území Československa 88 mužů starších 18 let, jejichž příjmení bylo Zrzavý. Jejich nejčastěji užívané jméno bylo Jan.
Zrzaví Židé
Dovolím si malou zajímavou zmínku o rodové části Zrzavých židovského vyznání, která byla převzata z přednášky Jana Zrzavého z Okrouhlice, již sepsal pro Českou genealogickou společnost. Během protireformace po bitvě na Bílé Hoře pokud protestantské či evangelické rodiny nepřešly "dobrovolně" na římsko-katolickou víru, musely emigrovat do ciziny. Aby si rodiny uchovaly alespoň Starý Zákon, který protireformace povolila vlastnit lidem židovského vyznání, využily této výjimky a přešly na židovské náboženství. Některé rodiny Zrzavých tak splynuly se židovskou komunitou. Mnoho těchto rodin židovského vyznání uprchlo pak před rokem 1939 do zahraničí před nacisty a doposud tam žijí.
V Turnově na židovském hřbitově se nachází stéla se jmény Žofie a Milada, dcerami rabína, s příjmením Zrzavé.
Pro Zrzavé židovského vyznání se však nabízí ještě jiné vysvětlení. Za Marie Terezie bylo nařízeno všem Židům, žijícím v monarchii, aby si vzali příjmení. Židé dosud nepoužívali žádná příjmení, protože se původně představovali jako např. Izák, syn Jákobův apod. A tak je možné, tehdy přijali někteří občané židovského původu česká příjmení, a mezi nimi i Zrzavé.
Čtěte 2. díl.
