V sérii prohlášení obvinilo americké ministerstvo spravedlnosti pět členů elitního hackerského oddílu čínské armády z krádeže velkého množství tajných obchodních informací amerických společností.
Tento krok ze strany Spojených států je poměrně nezvyklý. Je tomu tak proto, že obvyklý přístup Spojených států ke vztahům s Čínskou lidovou republikou klade velký důraz na spolupráci a slogany typu „vzájemný prospěch ze společné kooperace“. Zatímco navenek to působí, že by se Spojené státy a Čína snad chtěly zaměřit na společné zájmy, aktuální obvinění jasně ukazuje, že pod vnější fasádou spolupráce nadále probíhá ostré mocenské soupeření.
V mnoha ohledech představuje výše zmíněné obvinění mnohem závažnější problém: Jde o obrovskou infiltraci ze strany čínského režimu s cílem ukrást technologické know-how amerických společností.
Při hlubším zkoumání se může jednat také o projev strategických a ideologických neshod mezi zeměmi, které mají zásadně protichůdné postoje k pravidlům a roli práva, omezení shromažďování zpravodajských informací či vztahu mezi společností a státem.
Co je v pořádku ukrást?
Spojené státy jsou známým a úspěšným kolektorem zpravodajských a vojenských tajemství – převážně těch zahraničních. Z pohledu vůdců jednotlivých zemí by se na nezapojení do takovýchto aktivit mohlo nejspíš pohlížet jako na neplnění prevence státní bezpečnosti.
Nicméně američtí představitelé neschvalují realizaci vojenských operací za účelem ukradení určitých informací od soukromých společností v jiných zemích, a následném předání těchto informací speciálně vybraným firmám ve Spojených státech.
Čínský režim, jak se zdá, má na věc velmi odlišný pohled. Ačkoli oficiálně zástupci režimu prohlásili, že nedávná obvinění jsou „vymyšlená“ a „absurdní“ a že Čína je obětí internetové šikany realizované Spojenými státy, jiná prohlášení poukazují na postoj USA v těchto záležitostech jako na pokrytectví a ochranu svých vlastních zájmů.
Pro Čínskou komunistickou stranu (ČKS) nepředstavují hackerské činnosti prováděné ve prospěch zpravodajských a obranných služeb v zemi či krádež technologií ve prospěch společností, které existují v symbióze se státem, žádný problém.
Spojené státy mají mnohem jasnější vymezení firemní a politické oblasti, zakotvené ve stovkách let dělby moci, vytváření institucí, zákonů či norem.
Čínská lidová republika na druhé straně je státem jedné strany. Komunistická strana Číny a její úředníci představují „největší hráče ve městě“. Strana prosazuje a udržuje přísnou politickou a ideologickou kontrolu nad velkými soukromými a státními podniky. Státním podnikům jsou poskytovány monopoly ve strategických odvětvích.
„Strana se na tento přístup odkazuje jako na komplexní národní sílu,“ prohlásil Timothy Walton, bezpečnostní expert v Delex Systems, firmě, která obsluhuje Americkou zpravodajskou komunitu. „Číňané přikládají své schopnosti ekonomicky konkurovat a mít úspěšné státní a soukromé podniky, které mohou soutěžit na světové scéně, stejnou prioritu jako svým vojenským schopnostem,“ dodal.
Klientelismus a korupce
Hacking za účelem získání tajemství nepředstavuje v Číně jen nějaký abstraktní cíl: ukradené technologie mají posloužit vydělávání peněz a zbohatnutí státu.
Obvinění amerického ministerstva spravedlnosti poukazuje na vztah mezi elitní Lidovou osvobozeneckou armádou (PLA), konkrétně jednotkou 61398, která hackerský útok provedla, a čínskými společnostmi, kterým byly dané informace předány.
Dokonce i penetrační testy (bezpečnostní analýza za účelem nalezení bezpečnostních nedostatků, díky kterým lze napadnout daný systém – pozn. redakce) byly pečlivě rozvrženy a načasovány.
Dle obvinění došlo ke „krádeži obchodních tajemství v době, kdy by tyto informace byly obzvláště výhodné zejména pro čínské společnosti“. Jako příklad udává obvinění společnost SolarWorld, která se zabývá solárními technologiemi. V důsledku krádeže firemních informací došlo ke ztrátě jejího tržního podílu. Dalším příkladem je případ společnosti Westinghouse, jejíž technické specifikace trubek využívaných v jaderných elektrárnách byly ukradeny v době, kdy probíhala jednání mezi touto a další čínskou společností.
Krádež amerických obchodních tajemství přispívá k životnosti a síle čínského režimu, stejně tak i korupčním tendencím jednotlivých stranických úředníků.
Protichůdné zájmy
„Každý den se nestává, že americká vláda obviní čínské vojenské úředníky z kriminálního chování, které pravděpodobně probíhalo pod taktovkou samotné zahraniční vlády,“ napsal Duncan B. Hollis, profesor práv na Temple University, na svém blogu.
Tento velmi neobvyklý charakter tohoto kroku učiněného Spojenými státy ukazuje, jak vážně Američané přistupují k tomuto problému.
„Naše ekonomická stabilita a naše schopnost spravedlivě konkurovat na globálním trhu jsou přímo spojeny s naší národní bezpečností,“ prohlásil generální prokurátor Eric Holder v oznámení o stíhání.
„Když cizí národ využívá vojenské nebo zpravodajské zdroje a nástroje proti americké exekutivě nebo společnosti za účelem získání obchodního tajemství nebo citlivých obchodních informací ve prospěch svých vlastních státních podniků, je na čase říci - ‚už toho bylo dost'.“
V určitém smyslu tedy došlo k poodkrytí vnější masky a lze jasně vidět frustraci amerických vůdců tváří v tvář čínskému politickému režimu. Není ovšem jasné, jaký bude mít obžaloba vliv na chování režimu.
Neomezená kontrola a bojové schopnosti jsou klíčovým prvkem moci ČKS a to jak uvnitř, tak vně země. Krádež zahraničních tajemství a rozvíjení vlastního průmyslu je jednou z hlavních starostí komunistické strany.
Poslední vývoj naznačuje, že režim se chystá uskutečnit určité změny.
Úvodník v novinách Lidové osvobozenecké armády, vydaných na konci března, jenž byl přeložený webem Chinascope.org, vybízí čínské orgány, aby „vybudovaly novou Velkou zeď“ za účelem posílení počítačové obrany proti vnějším útočníkům.
V úvodníku dále stojí: „Měli bychom se rozhodně bránit a bojovat proti jakékoli akci, která porušuje naši národní internetovou suverenitu. Těm cizím mocnostem, které se marně snaží kontrolovat moc našeho internetového projevu, bychom měli uříznout jejich černé ruce.“
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora(ů) a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times (Velké Epochy).
Přeložil: Petr Matějček
