Velkou část čínské kultury představují legendy a mytologie a pro starobylý čínský kalendář to platí zrovna tak. Čínský lid má mnoho důvodů, aby byl na tyto kulturní poklady hrdý, přestože mnohé z nich moderní věda stále považuje za mýty.
Existují tři typy kalendářů: solární, lunární a solárně - lunární kalendář. Solární kalendář pracuje s jednotkou jednoho roku, za který považuje čas, kdy Země jednou oběhne kolem Slunce. Lunární kalendář používá časový údaj jeden měsíc, tj. čas, za který Měsíc oběhne kolem Země. Lunární rok je o jedenáct dní kratší než rok sluneční. Starý čínský kalendář je kalendář solárně - lunární. Měsíce jsou nastaveny podle cyklů Měsíce a roky jsou stanoveny podle slunečního roku. Kalendář používá měsíc přestupný a to tak, aby měsíce odpovídaly ročním obdobím. Číňané obvykle označují starobylý čínský kalendář jako „lunární kalendář". Také se mu říká „zemědělský kalendář".
Dvanáct zvířat
Na čínském zvěrokruhu se nachází dvanáct zvířat, o kterých se věří, že byly vybrány „bohem", aby symbolizovaly 12 let, a každých 12 let tento cyklus opakovaly. Posloupnost dvanácti zvířat je: krysa, buvol, tygr, králík, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes a vepř.
Dvanáct zvířat symbolizuje jednotlivé roky a je v tom obsaženo učení původem ze starověké Číny, které lidem umožňuje lépe svůj čas a životy využít. Toto učení poskytlo Číňanům základní podstatu pro pochopení lidských bytostí a našeho spojení s vesmírem.
Nebeská spojení
Důležitým aspektem čínského kalendáře je šedesátiletý cyklus. Ten je kombinací deseti „nebeských kmenů" a dvanácti „pozemských větví".
Podle čínské teologie představuje pět prvků dřeva, ohně, vody, kovu a země základní stavební kameny vesmíru. Jejich vlastnosti a vzájemné vztahy vedou ke jedinečným projevům hmoty. Veškerá hmota se snaží dosáhnout harmonie a rovnováhy, takže je nezbytné mít prvky a životní energie v rovnováze.
|
Nebeské kmeny |
Prvky |
Pozemské větve |
Zvířata |
||
|
1 |
甲 (Ťia) |
Dřevo |
1 |
子 (C') |
Krysa (Šu) |
|
2 |
乙 (I) |
Dřevo |
2 |
丑 (Čchou) |
Buvol (Niou) |
|
3 |
丙 (Pin) |
Oheň |
3 |
寅 (Jin) |
Tygr (Chu) |
|
4 |
丁 (Ting) |
Oheň |
4 |
卯 (Mao) |
Králík (Tchu) |
|
5 |
戊 (Wu) |
Země |
5 |
辰 (Čchen) |
Drak (Lung) |
|
6 |
己 (Ťi) |
Země |
6 |
巳 (S') |
Had (Še) |
|
7 |
庚 (Keng) |
Kov |
7 |
午 (Wu) |
Kůň (Ma) |
|
8 |
辛 (Sin) |
Kov |
8 |
未 (Wej) |
Koza (Jang) |
|
9 |
壬 (Žen) |
Voda |
9 |
申 (Šen) |
Opice (Chou) |
|
10 |
癸 (Kuej) |
Voda |
10 |
酉 (Jou) |
Kuře (Ťi) |
|
|
|
|
11 |
戌 (Sü) |
Pes (Kou) |
|
|
|
|
12 |
亥 (Chai) |
Vepř (Ču) |
Abychom vysvětlili, jak tento cyklus funguje, označme jak kmeny, tak větve jejich čísly. Označíme 1 jako (1,1) neboli (甲, 子), 2 jako (2,2) neboli (乙, 丑) a tak dále až k (10,10) neboli (癸, 酉 1). Ale teď jsme kmeny vyčerpali, takže s nimi začneme opět od začátku a označíme 11 jako (1, 11) neboli (甲, 戌) a 12 jako (2, 12) neboli (乙, 亥). Nyní jsme tedy vyčerpali i všech 12 větví a u kmenů jsme skončili u čísla dvě, a tak u 13 začneme s větvemi opět od začátku a u kmenů budeme pokračovat číslem tři. 13 tedy bude (3, 1) neboli (丙, 子). Tímto způsobem pokračujeme se šesti cykly kmenů a pěti cykly větví až k šedesáti, což je (10, 12) neboli (癸, 8亥). Další číslo je pak (1,1) neboli (甲, 子), které začíná nový šedesátiletý cyklus.
Starověký čínský kalendář představuje pro lidi způsob, jak se náležitě postavit k vývoji přírody a vesmíru a zajistit bezpečný a šťastný život.
Kombinace nebeských kmenů a pozemských větví tvoří název každého roku. Každý symbol představuje rok a běží od prvního k poslednímu a pak začíná znovu od začátku.
Co bylo tak úžasného na vytvoření takového kalendáře?
„Bohové" ve starověké Číně jsou v západní společnosti nazýváni „mudrci". Říkalo se, že jeden taoistický bůh nebo mudrc předával následující princip: „Tento vesmír je stvořen z pěti prvků - kovu, dřeva, vody, ohně a země a tyto prvky existují ve veškeré hmotě v tomto vesmíru. Také jsou tu „jin a jang" (negativní a pozitivní), které se vyskytují ve veškeré hmotě, tím pádem i v každém lidském těle."
Existuje několik starověkých čínských knih, které ukazují složení pěti prvků a rovnováhu jinu a jangu v každém nebeském kmeni a pozemské větvi i jejich proměnlivé modely. Například, když se člověk narodí, je už dána kompozice pěti prvků a jejich rovnováha „jinu a jangu", kterou daná osoba má, a pomocí výpočtů vyvozených z výše uvedených systémů ji lze vyčíst.
Zdroje: China Competence, China Uncensored
Související články:
Stručné zasvěcení do starověkého čínského kalendáře
Pět prvků, pět pilířů čínské medicíny - část první
Pět prvků, pět pilířů čínské medicíny - část druhá
Akupunktura a čínské lékařství část 2.
Doporučujeme:
Soubor Shen Yun - návrat prastaré čínské kultury
