Starověký čínský kalendář má nejspíš ten nejsložitější systém ze všech. Dokonce tak složitý, že i pro mnoho Číňanů zůstává stále záhadou.
Existují tři typy kalendářních systémů: solární, lunární a solárně-lunární. V solárním kalendáři znamená jeden rok jedno oběhnutí Země kolem Slunce. Současný solární kalendář je kalendář Gregoriánský, zavedený v roce 1582, kdy papež Řehoř XIII. zreformoval kalendář Julia Césara. V lunárním kalendáři je jeden měsíc doba oběhu Měsíce kolem Země.
Lunární rok je o 11 dní kratší než solární. Starověký čínský kalendář je solárně-lunární typ. Měsíce jsou nastaveny podle cyklů Měsíce a roky podle solárního kalendáře. Aby měsíce odpovídaly ročnímu období, byl vytvořen přestupný měsíc. Číňané obvykle mluví o starověkém čínském kalendáři jako o „lunárním“. Také se mu ale říká „zemědělský kalendář“.
Šedesátkový cyklus
Důležitým aspektem čínského kalendáře je šedesátkový cyklus. Je to kombinace deseti „nebeských kmenů“, tiān gān (天干) a dvanácti „pozemských větví“, dì zhī (地支).
Pro vysvětlení, jak tento systém funguje, zkusíme vyjádřit, co symbolizují v číslech ony kmeny a větve. Číslo 1 v této soustavě napíšeme jako „1,1“ nebo „甲, 子“; 2 vyjádříme jako 2,2 (nebo 乙, 丑) a tak to pokračuje až k 10, 10 (nebo (癸, 酉). Teď nám ale už došly „kmeny“, takže 11 vyjádříme 1,11 (nebo 甲, 戌) a 12 je 2,12 (乙, 亥). Nyní už nemáme ani větve, takže 13 je 3,1 (丙, 子) – druhé číslo začneme psát opět od jedničky. Tímto způsobem pokračujeme dále šesti cykly kmenů a pěti cykly větví až k 60, což je 10,12 nebo 癸, 亥. Dalším číslem je zase (1,1) nebo (甲, 子), čímž začne nový šedesátkový cyklus.
Stručná historie
Během období válčících států (475 – 221 př. n .l) byl systém kalendáře nazýván „čtvrtletní kalendář“. Jeden rok má 365 a čtvrt dne. Jeden měsíc má 29 a 499/940 dne. To bylo zjištěno na základě bádání v astronomii. První kompletní kalendář v Číně byl zaveden v sedmém roce vlády císaře Han Wua v roce 104 př. n. l. Měl 365 a 385/1539 dne v roce a 29 a 43/81 dne v měsíci. Předtím, než se západní kalendář rozšířil do Číny, byl tento Da Tong (znamenající „velká shoda“) poslední běžný kalendář. V čínském kalendáři není žádná spojitost v číslování roků. Jakmile se ujal moci nový císař, začalo číslování let znovu od nuly. Kalendář Da Tong byl započat císařem z dynastie Ming, Hongem Wu, který vládl 17 let (1384).
Současný čínský kalendář je pozměněný dynastií Qing, sedmiletou vládou Qian Longa (1742). Kalendář začíná rokem 1723.
Starověký čínský kalendář byl průběžně pozměňován podle pozorování v astronomii. Tento kalendář je tedy s astronomií úzce spjat. Historie starověké čínské astronomie je v podstatě také historie výzkumu a pokroku ve tvorbě kalendářů. Toto je rys starověké čínské astronomie, kterým se docela odlišuje od svého západního protějšku.
Article in English
