V první části jsme si vysvětlili existenci pěti prvků a jejich charakteristiky. Nyní se podívejme, jak se vzájemně ovlivňují a jaké vztahy mezi nimi existují.

Principy rození a podmaňování

Cyklus od zrození po konec života ukazuje na tzv. princip rození (energie Větru vzniká z energie Chladu. následně Vítr zrodí Teplo, to zrodí Vlhko atd.) Tak se ve směru hodinových ručiček rodí jedna energie z druhé. Někdy se tento princip může obrátit proti směru hodinových ručiček. Na obrázku tvoří cyklus (kruh).

Další princip ovlivňování je princip podmaňování (a protipodmaňování): energie ob jednu další oslabí (zmenší) první energii. Konkrétně tedy silná energie Větru snižuje potenciál energie Vlhka (podmaňování) a Sucha (protipodmaňování). Ale také naopak – silná energie Vlhka může snižovat energii Větru a Chladu. Konkrétní ovlivňování energií mezi pěti prvky je závislé na více faktorech a vlivech a jak je naznačeno, může být složité.

Tento princip vzájemného podmaňování tvoří na obrázku pěticípou hvězdu.

Princip jinu a jangu

Teorie peti prvku v cinske medicine, cinske lekarstvi, 5 prvku, princip jinjang, princip rozeni, princip podmanovani
Princip rození tvoří kruh (z Větru se rodí Teplo, z Tepla Vlhko, z Vlhka Sucho... ) Současně zde vidíme princip podmaňování, který tvoří pěticípou hvězdici (Vítr podmaňuje Vlhko, Vlhko podmaňuje Chlad, Chlad podmaňuje Teplo a Teplo podmaňuje Sucho).

Ještě se krátce zmíníme o principu jinu a jangu, protože do systému pěti prvků také zapadá. Vše v tomto světě má svůj protipól – muž a žena, teplo a chlad, světlo a tma, levá a pravá strana, nahoře a dole. Čínská kosmologie tyto dva protiklady označuje jako jin a jang. Jejich symbolem je taoistická monáda – dvě kapky (černá a bílá), zaklesnuté do sebe. V místě, kde jedna kapka ubývá, druhá roste a naopak, přičemž navíc v každé kapce je zárodek jejího protipólu. To se v monádě označuje symbolem bílé tečky v černé kapce a černé tečky v bílé kapce.

Každá energie z pěti prvků v sobě současně obsahuje jin i jang. Čínské lékařství jednotlivým pěti prvkům přiděluje párové hlavní orgány (ovšem každý z těchto orgánů v sobě také – zahnízděně - obsahuje pět prvků). Tyto orgány jsou podle principu jinu a jangu rozděleny na duté a plné. Každému z nich odpovídá jedna z deseti akupunkturních drah. (Pro doplnění – všechny tyto dráhy jsou párové, tj. dráha jater je umístěna na levé polovině těla, druhá dráha jater je na pravé polovině těla):

Vítr – dráha jater (jin) a žlučníku (jang)

Teplo – dráha srdce (jin) a tenkého střeva (jang)

Vlhko – dráha slinivky (jin) a žaludku (jang)

Sucho – dráha plic (jin) a tlustého střeva (jang)

Chlad – dráha ledvin (jin) a močového měchýře (jang)

Nadřazené (řídící) dráhy – dráha mozku a míchy (v překladové literatuře jsou někdy trochu nepřesně označeny jako dráha obalu srdce (perikard) u mozku a tři ohřívače pro míchu). Tímto rozšířením o šestou kontrolní energií došlo k logickému uspořádání tak, že každý z 12 čínských hlavních meridiánu patří po dvojicích k jedné energii.

Na obrázku jsou (kromě principů rození energií a principu podmaňování) jednotlivým prvkům přiřazeny barvy, orgány a rozdělení orgánů na jinové a jangové. (Epoch Times ČR)
Na obrázku jsou (kromě principů rození energií a principu podmaňování) jednotlivým prvkům přiřazeny barvy, orgány a rozdělení orgánů na jinové a jangové. (Epoch Times ČR)

 

Pět prvků v životě rostliny

Každý prvek je nezastupitelný. Jestliže nějaký prvek zcela chybí, dochází k problémům, stejně tak, když jiný silně dominuje. Vzniká nerovnováha – nemoc.

Těchto pět principů se dá aplikovat na všechny hmotné věci. Čínská medicína toho využívá v lékařství a tak může do určité míry ovlivňovat energetiku člověka pomocí jídla a chutí, barev, pohybu-klidu apod.

Nezapomínejme, že i když mluvíme o energiích, jde spíše o principy. Proto tyto zákonitosti můžeme aplikovat na různé vztahy a díky nim je i popsat.

Cyklus pěti prvků si můžeme pro pochopení zkráceně ukázat např. na rostlině a jejím vývoji, kdy jedna energie přechází v energii následující (dává ji vzniknout).

Chlad ● Semeno – to je život ve fázi Chladu, v období zimy. Spí, čeká na Teplo a Vlhko.

Vítr ● Pokud se semeno na jaře dočká tepla a vlhka, začne růst a dostane se do fáze Větru. Zde se stane zelenou rostlinou, která se rychle mění – roste a vyvíjí se.

Teplo ● Když rostlina doroste (dospěje), rozvíjí se, využívá nabranou energii ze slunce a přechází do fáze Tepla, kde rozkvétá krásnými, vonnými květy.

Vlhko ● Květy se postupně mění na plod, který ke konci léta (v období Vlhka) dozrává a žloutne. Zde do sebe nabírá nastřádanou energii rostliny. 

Sucho ● Rostlina vydala plod, sama postupně žloutne a jak přechází do období Sucha, vysychá a hnědne.

Chlad ● Na závěr zde zůstává plod, obsahující semena jako zárodky budoucího, nového cyklu života, zatím čekající v období Chladu a zimy na svoji další možnou příležitost následovat přirozený koloběh života.

A co člověk, pokud se dostane přes období Chladu? Začne se opět nový cyklus, počínajíc Větrem. Říká se, že člověk na stáří dětinští – a on se opravdu začne trochu chovat jako dítě, podle pořekadla „Kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem“. To ale pouze v případě, kdy proběhne jeden cyklus a začne se nový cyklus energií Větru, která je typická pro dítě. Podle některých teorií je člověk předurčen k tomu, aby prošel dva takové cykly. Měl by se tedy dožívat okolo 150 let. Zatím tomu tak není, možná vlivem stresu, špatné životosprávy a hlavně nevhodné psychohygieny.

Čtěte první díl

Doporučujeme:

Starý čínský kalendář a jeho taje

Soubor Shen Yun - návrat prastaré čínské kultury