Pozadi cinskeho vicepremiera, Zhang Dejiang, cinskey vicepremier je obvinen z vazneho porusovani lidskych prav
Zhang Dejiang. (AP/SITA)

My komunisté věříme v marxismus. Naším cílem a naší snahou je uskutečnit socialismus a komunismus... Tomu věřit a držet se toho je celoživotním úkolem nás komunistů...“ (Zhang Dejiang)

Spolková kancléřka Angela Merkelová přijala 8. září ve svém úřadu čínského vicepremiéra Zhang Dejianga. Dle sdělení vládního mluvčího Ulricha Wilhelma byly ústředním bodem jednání projekty hospodářské spolupráce. Zhang je v letošním roce nejvyšším čínským představitelem na návštěvě Německa.

62letý Zhang Dejiang se řadí mezi nejmocnější osoby v Číně. V roce 2002 se tento zatvrzelý komunista stal členem politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny. V březnu 2008 vystoupil na pozici vicepremiéra. Do jeho kompetence spadá hospodářství a průmysl.

Ministr hospodářství Spolkové republiky Michael Glos chce dále rozvíjet hospodářské vztahy s Pekingem. „Chci pozvat čínské investory, aby se angažovali v Německu,“ sdělil ministr k Zhangově návštěvě. Vicepremiér zůstal v Německu do pátku 12. září. Vedle politických rozhovorů byly naplánovány návštěvy významných německých firem jako je Volkswagen, Airbus, Thyssen-Krupp, BASF a německá dráha (Deutsche  Bahn).

10. září se vicepremiér zúčastnil hamburského summitu „Hamburg Summit: China meets Europe“ a sešel se se spolkovým  ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem při tzv. „Opening Dinner“. Zhangovu delegaci doprovázel jeden ministr a šest náměstků, čímž se podle předsedy hamburské obchodní komory Franka Horcha stala Zhangova návštěva „politickou událostí“.

Kdo je tento člověk? Vědí vůbec němečtí politici, komu podávají ruku?

Odstartování Zhangovy kariéry v Čínské komunistické straně

Zhangova kariéra v komunistické straně začala již v době kulturní revoluce. Od roku 1970 do 1972 byl tajemníkem Komunistického svazu mládeže a revolučního výboru krajského města Wangqing v provincii Jilin. Byl zodpovědný za propagandu kulturní revoluce. Jako 25letý vstoupil v roce 1971 do Čínské komunistické strany.

V roce 1975 ukončil své studium korejského jazyka na univerzitě v Yanbianu a současně začala jeho strmá kariéra ve stranické hierarchii. Od roku 1978 do 1980 absolvoval postgraduální studium na Kim Il Sungově univerzitě v Severní Koreji. V této době byl tajemníkem stranické organizace čínských studentů na univerzitě. Následně se stal opět členem stálého výboru komunistické strany a prorektorem univerzity v Yanbianu.

Vzestup ke členství v politbyru

Důležitým bodem v Zhangově politické kariéře byl rok 1985, kdy byl jmenován zastupujícím tajemníkem stranického výboru autonomní oblasti Yanbian v provincii Jilin. V roce 1998 se stal tajemníkem stranického výboru provincie Zhejiang na jihovýchodě Číny.

Na 16. sjezdu Čínské komunistické strany v roce 2002 se stal členem politbyra jejího Ústředního výboru. V listopadu 2002 byl jmenován tajemníkem stranického výboru čtvrté největší čínské provincie Guangdong. Od března 2008 je Zhang vicepremiérem Číny.

Protesty proti nástupu do funkce

Když se počátkem roku 2008 rozšířily zvěsti o tom, že Zhang Dejiang je kandidátem politbyra na post vicepremiéra, kolovalo na internetu proti Zhangovi několik otevřených dopisů. V Číně známý spisovatel Zhu Jianguo z města Shenzhen v provincii Guangdong napsal lidovému shromáždění otevřený dopis a vyzval ho, aby stáhlo jmenování Zhanga do funkce vicepremiéra. V různých otevřených dopisech byl Zhang tvrdě kritizován za způsob diktátorského jednání v provincii Guangdong.

Zamlčování epidemie SARS

Již v dubnu 2003 se na čínském internetu ozývaly jasné hlasy požadující Zhangovo potrestání a odvolání. Spouštěcím mechanismem byly jeho nedostatky při krizi zapříčiněné epidemií SARS. SARS se objevila nejdříve v provincii Guangdong v listopadu 2002. Podle informací kritiků měl být Zhang jako tehdejší stranický tajemník provincie přímo zodpovědný za blokování informací a zamlčování skutečné situace při vypuknutí epidemie. Toto zamlčování zabránilo včasnému zákroku při šíření epidemie a vyloučilo i možnost dostat epidemii pod kontrolu.

Teprve když epidemie v lednu 2003 vypukla v provincii Guangdong ve velkém rozsahu a situace se již nedala déle tajit, předložil Zhangem vedený stranický výbor zprávu politbyru v Pekingu. Počet infikovaných osob v této zprávě byl oproti reálnému stavu o polovinu nižší. Zhang dokonce ústřední vládě navrhl, aby tyto informace zablokovala, čímž se zabrání nepokojům mezi obyvatelstvem a vyloučí se i možný politický zásah mezinárodního společenství.

„Situace v provincii Guangdong je pod kontrolou,“ opakovala prohlášení stranického tajemníka Zhang Dejianga v době dramatického šíření SARS v Guangdongu.

Zhang dostal do vězení novináře ze „Southern Metro Daily

V březnu 2003 však kriticky naladěné noviny Southern Metro Daily upozornily v interview s ministrem zdravotnictví a lékařem Zhong Nanshanem na to, že epidemie SARS v provincii Guangdong pod kontrolou není. Dále list citoval ministrův projev, kdy prohlásil, že informace by se měly pro obyvatele více zprůhlednit.

Podle informátorů Zhang Dejianga tato zpráva rozzuřila. Ihned nařídil, aby bylo vydavatelství Southern Metro „zpracováno“. Krátce nato byl zatčen jak šéfredaktor Southern Metro Daily Chen Yizhong, tak i jeho zástupce Yu Huafeng. Později byl zástupce šéfredaktora Yu Huafeng odsouzen na pět let, zatímco Chen byl díky tlaku veřejnosti propuštěn na svobodu.

Zhang byl kvůli tomuto případu dokonce veřejně osloven svým předchůdcem Ren Zhongyiem, bývalým stranickým tajemníkem provincie Guangdong. Ren se zmínil, že potrestání zástupce šéfredaktora Yua je nespravedlivé a Zhang by měl svou chybu napravit. To on ovšem nikdy neučinil.

Zhang o vlásek unikl předvolání k australskému soudu

Když Zhang v roce 2005 navštívil Austrálii, bylo mu 8. prosince v hotelu Hilton v Sydney doručováno předvolání k soudu. Australský soud ho předvolal pro podezření ze zločinu mučení - v souvislosti s jeho účastí na pronásledování Falun Gongu. Situace byla pro Zhanga nečekaná, protože se na místě měl jen zúčastnit hospodářské konference Guangdong-Austrálie.

Když mu bylo předvolání soudu doručováno, čínská velvyslankyně v Austrálii Fu Ying, která stála těsně u něho, ho výkřikem varovala: „Nepřijímej to!“, přičemž Zhangovi vyrazila úřední dopis z ruky. Předvolání spadlo na stůl před Zhanga, který se ho tedy nedotkl. Poté nastala dost chaotická situace a mnoho přítomných bylo tímto výkřikem na celou scénu upozorněno. Také novinářům se podařilo zdokumentovat nejtrapnější moment bývalého stranického tajemníka provincie Guangdong.

K předvolání došlo na základě trestního oznámení čínské exulantky a praktikující Falun Gongu Xie Yan, dnes žijící v Austrálii. Proti nejmocnějšímu muži v provincii Guangdong bylo vzneseno obvinění za činy spáchané celým stranickým aparátem včetně pracovních táborů a věznic, za které byl také zodpovědný. On nařizoval přímo i nepřímo policii a ostatním bezpečnostním složkám v provincii Guangdong praktikující Falun Gongu mučit a týrat, včetně Xie Yan, která podala trestní oznámení. Předvolání bylo vystaveno nejvyšším soudem v Novém Jižním Walesu.

Od začátku pronásledování Falun Gongu v roce 1999 zdůrazňoval Zhang neustále ve svých projevech, že politika pronásledování Falun Gongu musí být tvrdě prosazována. V Guangdongu je Falun Gong dodnes tvrdě pronásledován. Krátce potom, co Zhang převzal úřad, došlo k umučení nejméně 33 praktikujících Falun Gongu. Tento počet úmrtí byl úředně potvrzen, ale skutečný počet obětí perzekuce není znám a je zřejmě daleko vyšší.

Zhang je údajně zodpovědný i za násilné potlačení poklidné občanské iniciativy ve vesnici Taishi z července 2005, kdy skupina kriminálníků najatých místními úřady zastrašovala vesničany a potlačila protikorupční kampaň. Došlo zde k rozsáhlému zatýkání vesničanů, zástupců médií i právníků, kteří obyvatele vesnice zastupovali.

Krvavé potlačení protestů ve městě Shanwei bylo také provedeno na Zhangovo nažízení, tvrdí kritici. Toto potlačení stálo život nejméně tři lidi.
Zhang, známý jako diktátorský stranický funkcionář i jako úředník, který pošlapává lidská práva, patří bezpochyby k velmi sporným osobnostem čínské politiky.

Článek v němčině