Jak správně na zubní hygienu a jak účinná je Bassova metoda (rozhovor)

Když nás bolí zub, jsme opravdu nešťastní. Spěšně vyhledáme lékařskou pomoc v touze najít co nejdříve úlevu. Níže uvedený citát profesora Sedelmayera* by se mohl stát prevencí pro zástupy zoufalých pacientů zubní pohotovosti: „Čistý zub se nezkazí. Nenechte se zmást povídačkami o špatném životním prostředí a výmluvami na dědičnost. Zuby se kazí prostě proto, že jsou špinavé. Myli jste někdy porcelánové umyvadlo? Když z něho kartáčkem vydrhnete ten měkký povlak, v němž se usazuje špína, zbude tvrdý povrch, na němž se nemá šanci nic uchytit. Nepotřebujete žádnou chemii. Potřebujete kartáček a trpělivost. “ prof. Jiří Sedelmayer, stomatolog **

 

Zeptali jsme se paní Marie Plešingrové, Dis, ze zubního centra Artdent, jak správně dbát na zubní hygienu a jak předcházet kazům.

Zuby si hned po jídle čistit nebudeme, protože tam dochází k tomu, že během procesu  zpracovávání potravy (v našich ústech) přitom vznikají kyseliny. Další věcí je, že slina vytváří ochrannou pelikulu na zubu a jídlem se ta pelikula setře. Zpracováváním potravy v ústech vznikají kyseliny, které pak narušují zubní sklovinu. Sklovina se jim brání tím, že vysílá do boje proti nim sloučeniny minerálů, které obsahuje. Chce vlastně vyrovnat kyselé prostředí, které vzniká v dutině ústní.

Takže když si bezprostředně po jídle začneme zuby čistit, tu oslabenou sklovinu, která se zbavuje minerálů, hned dřeme těmi štětinkami kartáčku. Proto se doporučuje chvilku počkat, aby slina udělala opět ochranný obal na sklovině, a zhruba za 15–30 minut si zuby vyčistit.

Voda nebo žvýkačka také pomůže. Pomáhá k produkci slin. Slina zuby po obědě umyje.

Ještě dodám, že není nutné čistit zuby po obědě. Stačí 2x denně. Jedenkrát za den zuby vyčistit pečlivě. Výjimkou jsou děti, které mají rovnátka, nebo lidé, kterým zůstanou zbytky jídla v zubech. V tom případě ano, vyčistit, co nás obtěžuje nebo co zůstává. Ale jinak není nutné zuby čistit po každém jídle.

Dá se to tak říct. Jak se říká, že všeho moc škodí, tak když se tím zabývali odborníci a zjistilo se, že když si pečlivě vyčistíme zuby jednou denně, mělo by to být dostačující. A ráno jenom proto, abychom mohli „promluvit“ na lidi – stačí běžně zuby vyčistit. Jedenkrát určitě pečlivě, to postačí.

To není úplně nezbytné ani to možná není pro zuby dobré. Dejme tomu, je vhodné si tedy zuby vyčistit, pak se normálně nasnídat. Protože fluoridy, které jsou v pastě, nám udělají takovou ochranu na zubech. A když se nasnídáme, pak stačí jen vypláchnout ústní nebo i obyčejnou vodou.

Nebo – pokud je to někomu nepříjemné – tak může vstát, nasnídat se a potom počkat chvilku, než si vyčistí zuby. Měla by tam být pauza.

Setkala jsem se s tím, nedokážu však zcela odpovědět, zda je to přínosem. Ničemu to asi nevadí, ale nepovažuji to za náhradu čištění zubů. Propláchnutí dutiny ústní olejem nám úplně neodstraní ze všech zákoutí uložený plak. Možná bych to spíše kombinovala – vyčistit zuby a ještě potom proplachovat. Slyšela jsem pacienty, že to používají. Může to být spíše jako doplňující alternativa.

Určitě technika čištění zubů. Pasta a ústní voda je vždy jenom doplněk, aby to čištění pro nás bylo příjemnější. Případně u dětí může být pasta nositelem fluoridů, které mají posilovat sklovinu, ale technika je mnohem důležitější.

Souhlasila bych, pokud dobře vyčistíte zuby. V podstatě vám stačí jen kartáček a voda.

Pokud nemáte nějaký jiný větší problém, pasta je opravdu jenom doplňkem. Existují však i léčivé pasty, které nám pomáhají s některými problémy. V některých případech je důležitá i ta pasta.

Štětinky kartáčku na zubní sklovině nám poruší tvorbu pelikuly, dá pryč minerály, které odeslala do boje proti kyselinám – když my začneme ještě kartáčkem čistit, tak můžeme trošku udělat neplechu.

Po jídle je třeba opravdu chvilku počkat, než začneme čistit, byť jen kartáčkem a vodou.

U dětí je však pasta důležitá, protože obsahuje fluoridy. Když se dětem prořežou zuby, potřebují minerály, protože sklovina ještě dozrává. Ale u dospělého člověka, který již má vyzrálou sklovinu, to není nutné. Platí, že fluoridy jsou důležité pro děti. Chlór pro zuby důležitý není, to spíše vápník.

Protože jsem narazila na pana profesora Sedelmayera, který Bassovu metodu vyučuje, a dá se říci, že ji doplnil ještě o mezizubní čištění a logicky nám ukázal a zdůvodnil, proč je dobrá a důležitá. Tak také i já doporučuji Bassovu techniku čištění zubů. Byl to lékař, který touto metodou začal čistit zuby a zjistil, že když kartáček zajede do prostoru mezi zuby a dáseň a vyčistí odtud plak, opravdu se můžeme zbavit i předcházet paradentóze. Takže – u nás ji doporučujeme každému klientovi.

Učíme ji už malé děti, protože máme zkušenosti, že technika funguje jak na paradentózu, tak i na kazy. Také u citlivosti na záněty dásní, kdo s tím má nedobré zkušenosti –  všem doporučujeme tuto Bassovu techniku.  

Tam opět záleží, co jíte. Každé ovoce obsahuje kyselinu. Je to úplně stejný problém – zase vzniká kyselé prostředí v dutině ústní. Nedoporučuje se hned zuby čistit.

Pokud si dáme spíš zeleninu, třeba mrkev – ta je tvrdá a trochu nám stáhne plak ze zubů. Takže mrkev zuby trochu očišťuje. Není však pravda, že bychom si po jídle – když si dáme tu tvrdou mrkev, nemuseli čistit zuby.

Nebo se dříve tradovalo, že když si dáme na noc jablíčko, po něm se nemusí zuby čistit. Což taky není pravda. Jablko nám zuby nevyčistí a navíc obsahuje kyselinu plus cukr. A my potřebujeme na noc zuby vyčistit, zbavit plaku. Když nám tam zůstane kyselé prostředí a navíc ještě plak, sklovina je oslabovaná, až začne proces tvorby kazu.

Znala jsem paní, která měla na každou mezírku mezi zuby jiný barevně odlišený kartáček…

(smích) Mezizubní čištění zubů je velmi důležité, protože mezi zuby jsou prostory, do kterých se schovává plak. Je to skrytá hrozba zamaskovaná za dásní. Lidé mají často dásně oteklé, přitom stačí zuby správně čistit plus čistit mezizubní prostory. Tak se velmi rychle zbaví zánětů dásní.

Někdo má zubní meziprostory tak různorodé, že potřebuje více druhů mezizubních kartáčků. Ale většinou mohou postačit tak dva tři druhy velikostí. Stává se, že lidé, kterým pomohlo takové čištění, je s nadšením používají nadále. Máme zkušenosti, že hygienou se dá předejít paradentóze.

Dentální nit je doporučována spíše do prostor, jež jsou tak jemné, že se tam nedostane mezizubní kartáček. V tom případě je dobrá dentální nit. Ale pokud se do prostoru dostane mezizubní kartáček, ten nám ten prostor vyčistí efektivněji, protože má štětinky, které nám pěkně vyčistí mezizubní prostor. Dentální nit je výborná pro čištění pod můstky, pokud je máme. Přemostění bývá těsně u dásně, takže mezizubní kartáček se tam nedostane, a v tomto případě se používá speciální nit, superfloss. Zde je ta nit výborná. Pokud je prostor dostatečně velký projde tam kartáček, je to lepší, jednodušší, efektivnější.

Paušálně nitě nedoporučujeme. Pouze na místa, kam nejdou kartáčky.

 

Někdy u dětí s rovnátky je třeba nit použít, některé prostory vyčistit nití. Jinak jsou lepší kartáčky.

Po mateřské dovolené jsem chtěla dálkově studovat. Tehdy byla v nabídce jen Vyšší odborná zdravotní škola, tu však již mám, potom dentální hygiena, která se tehdy stávala čím dál víc populárnější. Dneska již je to obor součástí lékařských fakult v Praze i v Brně a jde o VŠ vzdělání bakalář a existuje ještě vyšší odborná. V současnosti se řeší problém pravomocí hygienistek. Dnes již je možné dosáhnout vysokoškolského titulu MDDr.