Secchiho deska: Jak se kameninový talíř z lodní kuchyně stal vědeckým měřidlem

V loňském roce se Česká společnost ornitologická intenzivně zapojila do měření průhlednosti vody v našich rybnících. Podle ČSO jde o jeden z projektů občanské vědy zaměřených na zapojení veřejnosti.

Proč právě průhlednost vody?

ČSO má bližší starost o svoje svěřence – opeřené živočichy, v tomto případě vodní ptactvo. Průhlednost vody je limitujícím faktorem pro výskyt ptáků zejména během hnízdního období, kdy potřebují krmit svá mláďata. To platí zvláště pro potápku černokrkou, Ptáka roku 2015, která se při lovu potravy orientuje pomocí zraku.

Potápka černokrká byla vyhlášena ptákem roku především z důvodu katastrofálního úbytku početnosti – a ten se naneštěstí netýká jen potápek. Nízká průhlednost vody neškodí jen ptákům – v zakalené vodě mají ztížené podmínky pro život rostliny, bezobratlí či obojživelníci.

Symbolem kampaně, kterou spustila Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, je kromě potápky také Secchiho deska. Jednoduchý hydrobiologický instrument má velmi zajímavou historii a dnes je používán v několika mezinárodních dobrovolnických projektech.

Respektive – kdo byl Secchi?

Jezuita Fr. Pietro Angelo Secchi (1818 - 1878) byl italským astronomem. Dosáhl postu ředitele observatoře na Papežské gregoriánské univerzitě na 28 let. Byl průkopníkem v astronomické spektroskopii a náleží i k prvním vědcům, kteří uznali, že Slunce je hvězda.

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka uvádí zajímavý pokus prvního měření secchiho deskou:

„Přesně před 150 lety byla ustavena uzance měření průhlednosti vody. Italský meteorolog, fyzik a astronom, jezuita Pietro Angelo Secchi provedl na jaře 1864 ve Středozemním moři systematické vyhodnocení všech proměnných faktorů, které mají na změřenou hloubku průhlednosti podstatný vliv.

Zjistil, že pro standardizaci měření je třeba omezit odlesky hladiny, její vlnění, co nejvíce snížit pozorovací stanoviště směrem ke hladině a pozorovat pokud možno za maximálního slunečního svitu. I když Secchi experimentoval v počátku s deskou 3,73 m velkou a testoval různé materiály a barvy, nakonec shledal bílou barvu porcelánu a průměr 0,40 m jako optimální.

Bulvárně by se dalo říci, že kameninový talíř z lodní kuchyně byl tehdy povýšen do stavu vědeckého měřidla. Pravděpodobným podnětem mu nicméně ale byla výsostně praktická věc. Chtěl zjistit maximální průhlednost moře. Jednak kvůli základní bezpečnosti námořní plavby, ale také z prozaičtějších důvodů, a sice při hledání vraků a pokladů ze starých lodí.

Čtyřstránkový článek „O průhlednosti moře“ projednaný na zasedání Akademie věd ze 17. července 1865 a uveřejněný poté v pařížských Comptes Rendus de l'Académie des sciences, tak v limnologii položil základ systematického měření průhlednosti vody. Sám P. A. Secchi netušil, že třímá v rukou desku, která navždy ponese jeho jméno. Označení se vžilo až počátkem 20. století, dlouho po jeho smrti.“

(Zdroj: www.vuv.cz)



Mezinárodní rok světla

Když loňský rok 2015 vyhlásilo UNESCO Mezinárodním rokem světla, chopil se díla Dr. Richard Kirby, limnolog* z Plymouthu z VB a přišel s projektem pro námořníky a mořeplavce jednoduše nazvaným „Secchi disk project“.

Podle Hnutí Duha je „jeho cílem dokumentovat dopady globální změny klimatu na společenstva fytoplanktonu v mořích a oceánech.

Metoda zapojení veřejnosti je prostá: kdo se toulá po moři, ať příležitostně měří průhlednost moře Secchiho deskou a údaje zapisuje na web projektu“.

---

* Limnologie=věda o sladkých vodách a organizmech v nich žijících, limnobiologie