Generální tajemník Ban Ki-moon (vlevo) a Shinzō Abe (druhý zprava), předseda vlády Japonska, v Sendai, 13. března. (UN Photo/Eskinder Debebe)
Snímky tsunami, sopečných erupcí, povodní, požárů a zemětřesení průběžně děsí lidstvo. Díky bleskovému šíření informací s pomocí internetu nebo televize jsou obyvatelé naší planety široce zahlcováni otázkou přírodních i jiných katastrof, které se přihodí v jakékoliv části světa.
Od soboty 14. března poběží v severojaponském Sendai světová konference, která má pomoci hledat řešení na posílení schopnosti lidstva čelit přírodním katastrofám.
Před 8 lety byl v japonském městě Hjógo přijat společný akční plán na posílení lidstva vůči katastrofám, který má letos být nahrazen novým plánem se stejným cílem.
Do Sendai se sjeli nejvyšší představitelé států a vlád a výsledkem celého procesu vyjednávání má být posílení celkové odolnosti lidstva vůči přírodním katastrofám. Město Sendai má navíc přímou vazbu na problematiku, protože leží v regionu, který byl ohniskem zemětřesení, jež vedlo k vlně tsunami a následné havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě.
Podle OSN dohoda, která byla v roce 2005 uzavřena v Hjógo, vedla k celkovému zlepšení situace a snížila, především v Asii, počet lidí ohrožených přírodními katastrofami až o jednu miliardu. Současně však přetrvává řada faktorů, které k rizikům katastrof přispívají. Jde o vyčerpávání půdy, nedostatečné stavební předpisy a postupy, degradace životního prostředí, chudoba, změna klimatu či slabé instituce.
OSN potvrzuje, že škody způsobené přírodní katastrofou na budovách dosahují v průměru 314 miliard dolarů za rok, a investice na prevenci ve výši 6 miliard USD mohou vést k úsporám až ve výši 360 miliard USD.
Margareta Wahlsrömová, šéfka Úřadu OSN pro snižování rizik katastrof (UNISDR), v rozhovoru pro UN Radio naznačila: „Státy by v Sendai měly najít společný modus pro způsob mezinárodní spolupráce na financování potřebných opatření.“
Podle Wahlsrömové by zástupci států měli rovněž definovat, jak se adaptovat na dopady změn klimatu, což se stane součástí globální agendy udržitelného rozvoje (SDGs), která bude finalizována v září v New Yorku.
K udržitelnému rozvoji generální tajemník OSN Pan Ki-mun upozorňuje, že je načase přestat řešit rozvoj a humanitární katastrofy odděleně.
„Snižování rizika katastrof leží v samotném jádru rozvojové pomoci, která se snaží vytvářet lepší životní podmínky, i v jádru humanitární pomoci, jež začíná po vypuknutí katastrofy. Tím, že zahajujeme mezinárodní kalendář akcí sendaiským jednáním o snižování rizika katastrof, vysíláme jasný signál, že svět je připravený integrovat své strategie.“
Pan Ki-mun dodává, že viděl lidské oběti katastrof – od zemětřesení v Číně a na Haiti přes záplavy v Pákistánu a Bangladéši až po superbouři Sandy, která zasáhla Karibik a Severní Ameriku, a zaplavila dokonce i spodní patra newyorských objektů OSN.
„Když firemní sektor, občanská společnost a vláda spojí síly, aby pomohly státům odolávat katastrofám, pak dokážou zachraňovat životy, zvyšovat stabilitu a vytvářet příležitosti, které umožní trhům i lidem prosperovat,“ doufá šéf OSN.
Před 8 lety byl v japonském městě Hjógo přijat společný akční plán na posílení lidstva vůči katastrofám, který má letos být nahrazen novým plánem se stejným cílem.
Do Sendai se sjeli nejvyšší představitelé států a vlád a výsledkem celého procesu vyjednávání má být posílení celkové odolnosti lidstva vůči přírodním katastrofám. Město Sendai má navíc přímou vazbu na problematiku, protože leží v regionu, který byl ohniskem zemětřesení, jež vedlo k vlně tsunami a následné havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě.
Podle OSN dohoda, která byla v roce 2005 uzavřena v Hjógo, vedla k celkovému zlepšení situace a snížila, především v Asii, počet lidí ohrožených přírodními katastrofami až o jednu miliardu. Současně však přetrvává řada faktorů, které k rizikům katastrof přispívají. Jde o vyčerpávání půdy, nedostatečné stavební předpisy a postupy, degradace životního prostředí, chudoba, změna klimatu či slabé instituce.
OSN potvrzuje, že škody způsobené přírodní katastrofou na budovách dosahují v průměru 314 miliard dolarů za rok, a investice na prevenci ve výši 6 miliard USD mohou vést k úsporám až ve výši 360 miliard USD.
Margareta Wahlsrömová, šéfka Úřadu OSN pro snižování rizik katastrof (UNISDR), v rozhovoru pro UN Radio naznačila: „Státy by v Sendai měly najít společný modus pro způsob mezinárodní spolupráce na financování potřebných opatření.“
Podle Wahlsrömové by zástupci států měli rovněž definovat, jak se adaptovat na dopady změn klimatu, což se stane součástí globální agendy udržitelného rozvoje (SDGs), která bude finalizována v září v New Yorku.
K udržitelnému rozvoji generální tajemník OSN Pan Ki-mun upozorňuje, že je načase přestat řešit rozvoj a humanitární katastrofy odděleně.
„Snižování rizika katastrof leží v samotném jádru rozvojové pomoci, která se snaží vytvářet lepší životní podmínky, i v jádru humanitární pomoci, jež začíná po vypuknutí katastrofy. Tím, že zahajujeme mezinárodní kalendář akcí sendaiským jednáním o snižování rizika katastrof, vysíláme jasný signál, že svět je připravený integrovat své strategie.“
Pan Ki-mun dodává, že viděl lidské oběti katastrof – od zemětřesení v Číně a na Haiti přes záplavy v Pákistánu a Bangladéši až po superbouři Sandy, která zasáhla Karibik a Severní Ameriku, a zaplavila dokonce i spodní patra newyorských objektů OSN.
„Když firemní sektor, občanská společnost a vláda spojí síly, aby pomohly státům odolávat katastrofám, pak dokážou zachraňovat životy, zvyšovat stabilitu a vytvářet příležitosti, které umožní trhům i lidem prosperovat,“ doufá šéf OSN.
