Derek Slater, globální ředitel informačních pravidel Googlu vypovídá před Výborem domácí bezpečnosti Sněmovny reprezentantů. Washington 26. června 2019. (Win McNamee / Getty Images)
Derek Slater, globální ředitel informačních pravidel Googlu vypovídá před Výborem domácí bezpečnosti Sněmovny reprezentantů. Washington 26. června 2019. (Win McNamee / Getty Images)

Poté, co mnohé zdroje dlouhodobě obviňují Google z toho, že do svých produktů potají vnáší své politické preference, internetový gigant pořád tvrdí, že je neutrální.


24. června zveřejnil Project Veritas na YouTube video, které odhaluje metody, kterými Google ve svých produktech protlačuje uživatelům svůj pohled na svět. Obsahuje rozhovory s několika zaměstnanci společnosti a také interní dokumenty. Ještě toho večera bylo video na YouTube zablokované.

Jedna vysoce postavená zaměstnankyně natočena skrytou kameru dokonce mluví o cíli Google zabránit americkému prezidentu Trumpovi, nebo někomu podobnému jako je on, aby byl znovu zvolený. Toto potvrzuje i další zaměstnanec společnosti, který ve videu vystupuje anonymně.

Dva výkonní zaměstnanci byli v následujících dnech kvůli tomuto odhalení dokonce pozvaní na slyšení v americkém Senátu a Sněmovně reprezentantů.

Na slyšení Výboru domácí bezpečnosti Sněmovny reprezentantů 26. června poslankyně Debbie Lesková konfrontovala Dereka Slatera, globálního ředitele informačních pravidel Google, v souvislosti s uniklým dokumentem o „algoritmu nespravedlnosti“ (pdf).

„Představte si, že při vyhledávání obrázků na Google zadáte výraz ‘ředitel’ a výsledky by zobrazily především muže. I kdyby to byl faktický odraz ve společnosti, byla by to algoritmická nespravedlnost,“ říká uniklý dokument a dále se v něm vysvětluje, že „může být žádoucí uvažovat o tom, jak lze společnosti pomoci dosáhnout větší férovosti a rovnovážného stavu skrze… zásahy do produktů“.

„Co to znamená, pane Slatere?“ zeptala se Lesková.

Leskové se dostalo jen „politické“ odpovědi, kterou označila za neodpovídající na otázku.

Obdobně se ptal na slyšení Obchodního výboru Senátu i senátor Cruz vedoucí zaměstnankyně Google Stanphillové předešlého dne. Kromě jiného se jí zeptal, zda souhlasí s citací z uniklého dokumentu, ve kterém se píše, že Google by měl ve svých algoritmech „zasahovat do férovosti“. Stanphillová řekla, že s tím nesouhlasí.

Z rozhovorů se zaměstnanci a z interních dokumentů, které přinesl Project Veritas, je však patrné, že Google už svou doktrínu „spravedlnosti“ uvedl do praxe.

„Algoritmická nespravedlnost“


„Našim cílem je vytvořit celofiremní definici algoritmické nespravedlnosti, která … ustanovuje společné pochopení algoritmické nespravedlnosti pro použití ve vývojových a hodnotících nástrojích, produktových pravidlech, hlášení incidentů a dalších interních funkcích,“ říká poslední aktualizace dokumentu z února 2017.

„Co skutečně říkají o spravedlnosti, je to, že musí manipulovat jejich výsledky vyhledávání, aby se naplňovala jejich politická agenda,“ říká anonymní zaměstnanec v rozhovoru na zmíněném videu.

Například, když někdo zadá do vyhledávání v Google výraz „men can“ (v překladu muži můžou) a udělá mezeru, vyhledávací mechanismus mu „napoví“ fráze „men can have babies“, „men can get pregnant“ and „men can have periods“ („muži můžou mít děti“, „muži můžou být těhotní“ a „muži můžou mít měsíčky“) (pozn. redakce ještě 27. 6. 2019 tomu tak bylo).

20190626 search

Když napíšete anglický výraz „women can“ (ženy můžou) a dáte mezeru, vyhledávač vám nabídne fráze jako „ženy můžou volit“, „ženy můžou dělat cokoliv“ a „ženy můžou být povolané (do armády)“.

Není to kvůli tomu, že tyto fráze by byly uživateli nejvyhledávanější, ale kvůli „spravedlnosti“, kterou vytahuje algoritmus z takzvaného „zdroje pravdy“ - ten reflektuje politický narativ Google, řekl zasvěcený anonym.

Dále řekl, že Google přijal tuto doktrínu, aniž by uživatelé o tom věděli. V jednom z neveřejných dokumentů se píše: „momentálně není cílem tuto definici [algoritmické nespravedlnosti] zveřejňovat“.

O předpojatosti se ví již delší dobu


O manipulaci internetovými giganty jsme vás informovali např. v článcích Google manipuluje výsledky vyhledávání „kontroverzních“ témat, informoval Breitbart a Americká média a sociální sítě táhnou čtenáře a uživatele „doleva“.


Google a další platformy včetně Facebooku a Twitteru již veřejně přijaly model obsahových pravidel, který odráží určité politické tendence.

Například, všichni ze zmíněných zakazují „projev nenávisti“, koncept, který si široce osvojila levice, jak ukázal průzkum institutu CATO z roku 2017 (pdf).

Tento koncept je ale dle profesorky Strossenové (profesorka práva a bývalá prezidentka American Civil Liberties Union) tak subjektivní, že je nemožné jej uplatňovat spravedlivě a nestranně.

„I když máme obsah, který někdo moderuje s nejušlechtilejšími principy a lidé usilují o férovost a nezaujatost, je nemožné toho dosáhnout,“ říká ve výpovědi před kongresovým výborem 26. června. „Tyto takzvané standardy jsou neomezeně subjektivní. Co je pro někoho projev nenávisti... jiný to stejné může vnímat jako úplný opak“

„Přečetla jsem každé slovo obsahových pravidel Facebooku a čím víc čtete, tím je to komplikovanější. A ani dva moderátoři Facebooku se ve svém pohledu na věc neshodují, a o to více nikdo z nás. To znamená, že svěřujeme moc jiné autoritě, která dělá rozhodnutí a tato rozhodnutí vychází z individuálního pohledu – z toho co chce nebo nechce vidět – a reaguje tak na naše právo svobodného projevu.“

I když soukromé společnosti, byť i takové giganty s velkým vlivem, jako Google a Facebook, nejsou povinny ochraňovat svobodu projevu jednotlivce, „je nesmírně důležité, aby k tomu byly pobízeny,“ dodala.

K onomu videu odhalující praktiky Google se stručně vyjádřil i D. Trump: „Snaží se ovlivňovat volby, měli by být žalovaní.“


Redakční úprava a překlad původního článku newyorské redakce: J. S.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.