Muž dívající se v husté mlze směrem k mostu. Během nedávného fóra obnovil Si Ťin-pching důraz kladený na propagandu a ideologii namířenou proti západním hodnotám. (Guang Niu/Getty Images)
Protikorupční kampaň, jež byla zahájena stranickým vůdcem Si Ťin-pchingem hned poté, co v listopadu 2012 převzal politickou moc, si získala od svého odstartování značnou pozornosti médií, a to jak uvnitř, tak mimo Čínu. Zdá se, že tento krok pomohl upevnit prezidentovu moc.
Méně známou je jeho další kampaň namířená proti „zhoubným vlivům“ západních hodnot, které ovlivňují národní politiku namířenou vůči internetu, nevládním organizacím, univerzitám, čínským médiím, umění nebo institucím zabývajícími se výzkumem či analýzou politiky.
Předmětem fóra, jež proběhlo 2. dubna ve Wilson Center, bylo téma „Ohrožují západní hodnoty Čínu? Motivy a metody Si Ťin-pchingovy politické kampaně“. Během sezení se detailněji probíral obnovený důraz čínského prezidenta kladený na podporu propagandy a ideologie.
Robert Daly, hostitel diskuze a ředitel institutu Kissinger Institute on China and the United States, se domnívá, že Čína musí „hrozbu“, kterou pro ni západní hodnoty představují, vnímat stejně důležitě jako témata typu terorismus či separatismus.
Tato ideologická kampaň má svůj původ v čínském komuniké nazvaném „Dokument číslo devět“. Ten byl vydán v dubnu roku 2013 a hovoří o otázce nebezpečného západního myšlení. Pokrývá sedm témat, které se nikdy nesmí svévolně probírat v médiích či na akademické půdě.
Anne-Marie Brady, docentka v oboru politologie na University of Canterbury na Novém Zélandu, hovořila během fóra o čínské ideologické kampani. (Gary Feuerberg / Epoch Times)
Její hlavní myšlenkou je přimět členy strany, aby byli ostražití vůči cizím myšlenkám, institucím a lidem, kteří by mohli ohrozit vládu ČKS.
První ze sedmi „tabu“ reprezentuje západní konstituční demokracie. Mezi další podvratná témata a proti-čínské myšlenky patří: univerzální hodnoty, občanská společnost, neoliberální ekonomika a západní pojetí žurnalistiky. Problém představuje také pochybovačnost jedince vůči oficiální historii Čínské komunistické strany či otázce socialismu.
Ideologická kampaň
V průběhu kádrových zasedání, která se uskutečnila po celé Číně, si straníci vyslechli řadu úředních varovných prohlášení o možném úpadku politického vlivu ČKS. Členům strany bylo doporučeno, aby dbali potenciálního nebezpečí. Dle deníku New York Times byl pod záštitou Generálního sekretariátu vydán zmiňovaný Dokument č. 9, který však nebyl zveřejněn.
Její hlavní myšlenkou je přimět členy strany, aby byli ostražití vůči cizím myšlenkám, institucím a lidem, kteří by mohli ohrozit vládu ČKS.Není pochyb, že vydání tohoto dokumentu muselo podléhat schválení komunistického vůdce Si Ťin-pchinga, který se dostal k politické moci pět měsíců předtím.
Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 2013 deník New York Times informoval o krocích, které následovaly po vydání stranického oběžníku. Všechna státní média a weby tehdy vehementně odsuzovaly občanský konstitucionalizmus a civilní společnost - pojmy, které v posledních letech nebyly v Číně považovány za tabu. Straničtí úředníci současně zvýšili úsilí při blokování přístupu ke kritickým zprávám na internetu.
Internetový web ChinaFile, který přeložil dokument do angličtiny, uvedl, že byla učiněna opatření zahrnující „určité kroky vůči občanskoprávním obhájcům, akademickým obcím, sdělovacím médiím a dalším nezávislým myslitelům“, zajišťující jeho bezproblémové rozšíření ve společnosti.
Zpřísnění
Anne-Marie Bradyová, západní expertka na čínskou komunistickou propagandu, na výše zmíněném fóru prohlásila, že je nezbytné „nahlédnout za rétoriku a podívat se na konkrétní kroky režimu“. Bradyová je autorkou dvou knih vztahujících se k danému tématu: „Marketing Dictatorship: Propaganda and Thought Work in Contemporary China“ (2007) a „China's Thought Management“ (2014).
Dle jejího názoru převzal Si Ťin-pching politickou moc a obecně se od něho očekává, že nad určitými věcmi zpřísní dohled. Bradyová ovšem tvrdí, že se nejedná o anti-západní kampaň. Zdůraznila, že prohlášení vysoce postavených stranických úředníků varujících před zhoubným vlivem západních proti-čínských sil nejsou žádnou novinkou. Poukázala, že jediný rozdíl oproti éře Mao Ce-tunga spočívá v tom, že si lidé nemusí memorovat oficiální prohlášení svých vůdců.
Bradyová rovněž konkrétně citovala svůj článek napsaný pro Financial Times, ve kterém stojí, že Si se pravděpodobně oproti svým předchůdcům setká s úspěchem, neboť má mnohem větší kontrolu nad politickým systémem.
„Aktivisté se budou muset trošku stáhnout do ústraní. (...) zřejmě jde o historické období, které není svobodné a otevřené jako v dávnější minulosti,“ – Anne-Marie Bradyová, autorka „China's Thought Management“ (2014)Jako příklad uvedla jeho tajný projev z prosince 2012, v němž se Si odkazoval na příčinu rozpadu Sovětského svazu přisuzovanou ztrátě víry lidí v komunistickou stranu. Vzpomenul též historickou lekci Michaila Gorbačova, jehož politika přispěla k rozpadu sovětského bloku. Dle Si Ťin-pchinga spočívá poučení v obezřetnosti ohledně rozpoutání síly davu.
Cílem Si Ťin-pchingovy politiky je posílit popularitu vládnoucí ČKS a určitým způsobem obnovit omezující hranice veřejného projevu. „Aktivisté se budou muset trošku stáhnout do ústraní. (...) zřejmě jde o historické období, které není svobodné a otevřené jako v dávnější minulosti,“ dodává.
(Zleva) Robert Daly, ředitel Kissinger Institute on China and the United States; Anne-Marie Bradyová, docentka v oblasti politologie z University of Canterbury; Richard McGregor, bývalý vedoucí předsednictva Financial Times. (Gary Feuerberg / Epoch Times)
Interpretace prezidentovy ideologické kampaně
Důležitý aspekt stojící za pozornost představuje způsob budování čínské image a jejího vnímání zbytkem světa. Čínští vůdci jsou si vědomi, že Čína má se svou pověstí problém. Docentka Bradyová byla překvapená, když zjistila, že Google překladač přeložil čínské slovo „xuanchuan“ jako „publicitu“. Podle definice slovníku se toto slovo ve skutečnost překládá jako „propaganda“. Překlad společnosti Google tedy částečně ukazuje způsob, jakým ČKS ovlivňuje Západ.
Richard McGregor, bývalý šéf předsednictva Financial Times pro Peking a Washington, naznačil, že Siovo úsilí ohledně protikorupční kampaně a ideologické čistky lze rovněž chápat jako určitou formu odporu vůči napjaté době kolem roku 2012, kdy získal politickou moc poněkud obtížnějším způsobem než jeho předchůdci. Tehdy se spojil Po Si-laj s šéfem bezpečnostních složek Čou Jung-kchangem a společně vystoupili proti Si Ťin-pchingovi a současně se pokusili o politickou čistku.
McGregor rovněž konstatoval, že mnozí lidé na Západě žijí v iluzi, že Komunistická strana Číny může být určitým způsobem reformována. „ČKS nepředstavuje nějaký polovičatý systém, který lze postupně reformovat a demokratizovat, tak aby šel určitým způsobem přiřadit k západnímu demokratickém systému. Komunističtí vůdci věří, že jejich strana je zcela nedotčená a soběstačná a je nutné, aby se neustále vyvíjela a posilovala.“
Natáčení povoleno a posléze zakázáno
Nedávný zákaz publikování dokumentu vztahujícího se k životnímu prostředí s názvem „Under the Dome“ je příkladem, který ukazuje, kudy nyní směřují kroky čínské „reformní“ politiky. Před svým uvedením se k dokumentu kladně vyslovil ministr životního prostředí. Dokument naléhal na jednotlivé občany, aby převzali osobní zodpovědnost a učinili kroky vedoucí k zastavení znečišťování životního prostředí. Nicméně se ukázalo, že takové počínání je pro tamní režim nepřijatelné, neboť tím ztrácí určitou možnost ovládání a řízení reforem.
Dle názoru Bradyové je skutečnost, že na začátku obdržel tento nezávislý dokument byť jen souhlas ministerstva životního prostředí, určitým náznakem, že režim se nesnaží zcela potlačit veřejné mínění, ale spíše ho udržet v přijatelných mezích.
Dalším nedávným příkladem „vykročení“ čínského prezidenta proti disidentům je zadržení pěti feministických aktivistek, jenž plánovaly protest vůči sexuálnímu obtěžování.
Čao S'-le, čínský spisovatel a publicista, citovaný v rozhovoru z Financial Times, se k této zprávě vyjádřil následovně: „Tato zpráva mě velmi šokovala, neboť něco takového, jako zadržení mladých feministek, bylo v Číně doposud v podstatě neslýchané.“
Podle Čaa šlo o mladé zhruba pětadvacetileté ženy, které šly na Mezinárodní den žen rozdávat v MHD letáky proti sexuálnímu obtěžování. Vyšetřovací úředníci mající za úkol udržet stabilitu však inklinují k potlačení všech forem občanského aktivismu, a tak byly zadrženy.
Co se týče těchto nových opatření, Bradyová dodává, že jejich cíl, jenž má vést ke zpřísnění věcí, pravděpodobně povede spíše k většímu odporu.
Zadržené feministky se jistě pokusí tuto akci v budoucnu zopakovat. Čaovo prohlášení naznačuje, že tyto státní „reformy“ nepovedou k ukončení jejich občanského aktivismu. Jistě, jejich zadržení vyvolalo určitou paniku a napětí, avšak ony se přesto nevzdaly. Přemýšlejí o konkrétních krocích, jak své úsilí udržet a informační dopad dále rozšířit.
Přeložil: Petr Matějček
