Článek z cyklu Morální základy české společnosti
František Palacký
HISTORIA EST MAXIMUS
Český historik František Palacký nám ve svém díle zanechal řadu věcí k zamyšlení. Je to tak, že to, co máme rádi, je opravdu zdrojem všeho našeho štěstí?
V konzumní společnosti, zdá se, vše záhy vyprchá. Člověku se dnes líbí jedna věc, zítra jiná, něco mu padne do oka a za rohem na to zase zapomene... Přelétá z květu na květ jako motýl a večer ani neví, kde a jak vlastně celý den strávil. Těžko můžeme něco takového nazývat trvalými hodnotami nebo pramenem pravé lásky.
Člověk je utvořen pro dvě stránky života. Potřebuje stránku jak materiální, tak i duchovní. Tyto dvě stránky se navzájem doplňují, což může člověku přinést harmonii. V posledních letech, zejména po nástupu konzumní vlny života, začala u lidí převládat pouze materiální stránka. Z tohoto důvodu (a mnoha dalších) je podle některých výzkumů člověk stíhán civilizačními chorobami, zejména potom takzvanými nemocemi duše.
František Palacký nalezl svou lásku v dějinách a s láskou o nich také psal. V historii objevil pramen moudrosti a jeho rozsáhlé historické dílo se stalo milníkem české historiografie. Nevytvářel však pouhé shluky časově seřazených historických faktů; podle Palackého představovala historie organický celek skutečností protknutý hlavní linií (myšlenkou). Proto také jako jeden z prvních českých historiků detailně studoval nejen politické dějiny, ale i dějiny státoprávní, sociální, umění a takzvané vědy či dějiny každodennosti.
Palacký pod vlivem Hegelovy dialektiky považoval za hlavní linii českých dějin neustálý zápas Slovanů a Němců. Těmto dvěma principům také přiřadil určité charakteristiky. Pro ten německý byla typická podnikavost, řemeslná dovednost, politická organizovanost, ale také výbojnost a náboženská horlivost. Naopak pro Slovany měla být typická rovnost, mírumilovnost, ale i sklon k anarchii.
Dvě protichůdné síly
Na světové úrovni pak sledoval polaritu dvou sil, které se neustále ovlivňovaly a střetávaly. Podobně jako ve východní filosofii existují dvě protichůdné energie nebo mužský a ženský princip, vyjadřoval tyto dvě síly různě; jako svobodu a autoritu, demokracii a feudalismus, vědu a víru.
Neustálé působení těchto sil ve světě nebo v národu viděl Palacký jako proces, který vytváří nepřetržitou konfrontaci a rozšiřuje obzor, je semeništěm nových myšlenek či může vést ke smiřování protikladů. Historie je také pokladnicí moudrosti. Lze v ní nalézt řadu odpovědí na současné otázky, což naznačuje rčení „historie se opakuje“.
„Živel tragický v dějinách českých předčí epický. Avšak historie nezná tragédií bez viny...“
...
Celý článek a další citáty Karla IV. naleznete ve speciálním tištěném vydání Morální základy české společnosti, které vychází 28. září 2015. Vydání lze objednat on-line na stránkách EpochTimes.cz, od září bude k dostání v pražských sítích PNS.
Posbírali jsme citáty a záznamy z životů významných českých vládců, spisovatelů, umělců a myslitelů. Jejich receptem na dobrý a úspěšný život bylo pěstování ctností, dodržování morálních zásad a společenské etiky. Ve výtisku české redakce deníku Epoch Times se vracíme zpět ke kořenům českého národa a poodhalujeme základy myšlení nejvýznamnějších postav české historie i hodnoty, které podle nich přinášejí lidem a společnosti štěstí, harmonii, prosperitu a klid v duši. Čtěte více... |
