Svědomí – nejvyšší a hluboce niterná instance

Rubrika o původu slov Etymosofie od Rolanda R. Roperse vychází exkluzivně v EPOCH TIMES Deutschland. 

 Čtěte: první díl: úvod.

Na obrazech je někdy svědomí zachycováno jako něco mimo nás, ovšem jedná se o hluboce niterný pocit. Podobně jako postavu na této fotografii nás vede k zamyšlení. (edemiya.info)

Máme co dělat se dvěma pojmy, které lidi spíše zatěžují, než osvobozují.

Svědomí je identické s vědomím (latinsky conscientia).

Jsme si jistí, jsme si vědomi.

Jedná se o vědění, vědomosti (latinsky scientia). Toto vědění je spojeno s prazákladem nitra, s naší duší – proto prefix „con" nebo „cum" (s). Francouzi považují vědění a vědomí za společně narozené: la connaissance. Latina zná bohužel ale jen sloveso „nasci" (= narodit se), není tam tedy to logické sloveso „cognasci", což by znamenalo „narodit se společně".

V anglištině se rozlišuje conscience (svědomí) a consciousness (vědomí). Vědění je ale v angličtině knowledge, know how (vědět jak) a pochází z latinského cognoscere (poznat).

Sokrates řekl: „Scio, nescio!" (Vím, že nic nevím.). Avšak ten, kdo je propojen se všemi v nejhlubším prazákladu všeho bytí, by mohl říci: „Conscio, scio!"

Slavný církevní učitel Tomáš Akvinský nám po sobě zanechal výrok, že nejvyšší instancí je svědomí, a ne víra. Instance pochází z latinského instare = stát uvnitř a je to současně i nejhlubší i nejvyšší zkušenost.

Paradoxonem neboli protismyslností výrazů „vysoký a hluboký", „nahoře jako dole", „jak v nebi, tak i na zemi" je naše hlavní entita, instance. Čteme-li latinský text, dá se vysoký a hluboký poznat jen ze souvislosti, protože altus znamená jak vysoký tak hluboký. Kdo chce hodně vysoko, musí být současně ukotven i v hloubce.

Kdo dnes například musí obcházet úřední instance, pohybuje se na klamavém žebříku exstancí.

Anglické slovo instance (příklad) na to poukazuje přímo a okamžitě (anglicky instant). Tím bychom tedy měli umět hravě navázat kontakt s naší nejskrytější podstatou bytí.

Nejvyšší instancí je svědomí, vědomí o dobré zprávě, která je ukryta v našem srdci. Z tohoto důvodu posuzují indičtí myslitelé nevědomost (v sanskrtu: avidya) za největší hřích, za bolestné rozdělení.

Čtěte také:

Ressource – návrat ke zdroji - Cesta k původu slov s Rolandem R. Ropersem (Etymosofie)

Věda v citacích: Příroda a ekonomie (Carl Linnaeus)

Věda v citacích: Bůh a vesmírné zákony (Albert Einstein)