Jak se narůstající počet čínských lidí ve svém úsilí o demokracii a základní práva snaží využít zákona, dostávají se čínští právníci stále více do čela lidskoprávního aktivismu
Aktivistka za práva na bydlení a bývalá právnička Ni Jü-lan (Ni Yulan) a její manžel Tung Ťi-čchin (Dong Jiqin) byli 17. května oficiálně zatčeni na základě obvinění z „vyvolávání hádek a provokování nepokojů".
Což v komunistické rétorice znamená, že je trestají vězením, protože právně zastupovali občany, kteří žalují čínské komunistické úředníky. Komunistická vláda tak zkouší trpělivost místních lidí, jenž je, jak se ukazuje při masových nepokojích, již ve fázi výbuchu.
Po zatčení mohou být dotyční kdykoliv postaveni před soud a hrozí jim až pět let vězení. „Je to rozhodující chvíle k tomu, aby byl na čínské úřady vyvíjen tlak s cílem zajistit páru okamžité propuštění," píše brněnské pobočka Amnesty International.
Obhájci manželů svoje klienty navštívili celkem třikrát - dvakrát v květnu a jednou v červnu. Podle právníků, kteří paní Ni Jü-lan viděli naposledy 17. června, se zadržená žena poranila na zádech, jelikož policisté během převozu do vazby správně nezajistili její kolečkové křeslo. Během jízdy automobilem její kolečkové křeslo neustále naráželo na stěny dodávkového vozidla a odráželo se od nich. Když si stěžovala na způsobenou bolest, policisté tomu údajně nevěnovali pozornost.
Kvůli dřívějšímu mučení ze strany policie trpí Ni Jü-lan dýchacími, srdečními a zažívacími potížemi a nemůže chodit. Než byla v dubnu zadržena, její zdravotní stav se díky pravidelné lékařské péči zlepšoval a mohla i chodit o berlích. Ve vazbě žádný přístup k lékařské péči nemá. Nyní pociťuje bolesti i když sedí, a neudrží se na nohou ani s pomocí berlí. Její rodina se s ní nemůže vídat. Tung Ťi-čchin trpí vysokým krevním tlakem, na který bere léky. Ty, které pro něho rodina nakoupila, mu úřady odmítly doručit.
Ni Jü-lan i Tung Ťi-čchin jsou drženi ve vazbě v pekingské čtvrti Si-čcheng (Xicheng).
Z více než 204 000 čínských advokátů jen několik stovek riskuje účast v případech, které se týkají lidských práv.
Pozadí případu
Jak se narůstající počet lidí ve svém úsilí o demokracii a základní práva snaží využít zákona, dostávají se čínští právníci stále více do čela lidskoprávního aktivismu. Čínská vláda na to odpovídá nekompromisně.
Lidskoprávní advokáti se stávají terčem stupňující se taktiky umlčování v podobě pozastavení nebo rušení licencí až po obtěžování, nedobrovolné zmizení či dokonce mučení.
Pronásledování čínských komunistů potlačilo činnost celé řady právníků. Z více než 204 000 čínských advokátů jen několik stovek riskuje účast v případech, které se týkají lidských práv.
Ni Jü-lan působila jako právnička 18 let. Ujala se řady politicky citlivých případů lidí domáhajících se nějakých práv a těch, kteří protestovali proti bourání svých domovů.
Třikrát zatčena a mučena
V roce 2002, když Ni Jü-lan natáčela bourání jednoho pekingského domu, ji úřední činitelé dopravili na nedalekou policejní stanici a po několik dnů ji tam mučili, přičemž jí zlomili chodidlo a kolenní čéšky. Její zranění byla tak vážná, že zůstala na kolečkové židli. Když se Ni Jü-lan pokoušela kvůli bití podniknout vůči úřadům právní kroky, byla zatčena, shledána vinnou z „maření úřední činnosti" a odsouzena k jednomu roku vězení. Při odsouzení přišla rovněž o svou profesní licenci k výkonu právnické činnosti.
Když byla Ni Jü-lan v roce 2003 propuštěna, pokračovala v boji za práva lidí, jejichž obydlí měla být před pekingskou olympiádou konanou roku 2008 zbořena.
V roce 2008, těsně před olympijskými hrami, byla Ni Jü-lan zatčena a uvězněna na dva roky poté, co se pokusila zabránit demolici svého vlastního domu. Během věznění byla mučena a trpěla i dalším špatným zacházením. Byla jí též odpírána řádná lékařská péče.
Po svém propuštění z vězení v dubnu roku 2010 zůstala Ni Jü-lan spolu s Tung Ťi-čchinem bez domova. Žili v jednom hotelu, ale pak je policie donutila odejít na ulici a zabránila jim pronajmout si ubytování či dokonce i jen pobývat u přátel.
V červnu 2010, poté, co desítky zastánců demonstrovaly svou solidaritu s paní Ni Jü-lan a Tung Ťi-čchinem, přestěhovala policie manžele do pekingského penzionu Jü-sin-kung (Yuxingong). Komunistické státní úřady je však i nadále podrobovaly dohledu a dalším formám šikanování včetně přerušování dodávek vody a elektřiny i jejich přístupu na internet.
Během bydlení v penzionu zůstávala Ni Jü-lan v kontaktu s aktivisty, právníky a novináři a uveřejňovala případy porušování lidských práv na svém mikroblogu.
Širokou pozornost k případu pronásledování paní Ni Jü-lan upoutal filmový dokumentarista Che Jang (He Yang) svým filmem Poslední útočiště (Emergency Shelter) z roku 2010. Poznámka překladatele: na film se můžete podívat na internetu v původním znění a přečíst si o něm můžete na stránkách festivalu Jeden svět - film existuje i ve verzi s českými titulky.
Související články:
Čínský obhájce práv Chu Ťia propuštěn z vězení (video)
Čeští politici a aktivisté žádají propuštění čínského právníka Kao Č'-šenga (video)
