Blíží se podpis protipirátské dohody o nelegálním stahování
Uživatelé internetu, kteří si nelegálně stahují filmy nebo hudbu, mohou být v důsledku mezinárodní dohody, která se má tento měsíc schválit, přísněji trestáni.
Koncem měsíce se v Tokiu sejdou zástupci téměř tuctu vlád a orgánů, aby ratifikovali dohodu ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement).
Detaily dohody jsou stále zahaleny tajemstvím, protože americká vláda zablokovala zveřejnění posledního návrhu dokumentu, jenž je výsledkem dvouletého jednání.
Navzdory ujištění vládních zastupitelů se ACTA už teď stala terčem odporu z řad rozvojových zemí z celého světa a aktivistů bojujících za občanská práva.
„Při vyjednávání této dohody," jak uvádí nedávné prohlášení nového Hnutí za svobodu internetu (Internet Freedom Movement), „se světové vlády a mocipánové rozhodli ignorovat hlas lidu ve prospěch rozšíření sfér svého autoritářského vlivu do digitální oblasti."
Přestože ACTA vznikla již za Bushovy administrativy, Obama se jí ujal a označil ji za klíčový prvek vládní strategie pro boj proti globálnímu obchodu s padělaným zbožím, jež každoročně dosahuje odhadem 200 miliard dolarů.
Potenciální signatáři dohody - Spojené státy, Japonsko, Kanada, Austrálie, EU a jejích 27 členských států, Nový Zéland, Jižní Korea, Švýcarsko, Singapur, Mexiko a Maroko - se na posledním zasedání 20. srpna ve Washingtonu dohodli uzavřít jednání na konci září.
Američtí představitelé řekli, že jelikož ACTA nevyžaduje změny v americkém právním řádu, nebude nutné, aby ji před jejím přijetím musel schválit Kongres. Avšak tajemství, která dohodu obklopují, vedou k obavám nad jejím konečným obsahem.
Dřívější návrh dokumentu, jenž v roce 2007 pronikl na veřejnost díky serveru Wikileaks, naznačoval, že úřady by měly podniknout přísná opatření proti peer-to-peer sítím sloužícím ke sdílení souborů.
V dokumentu je dále uvedeno, že na letištích by iPody a přenosné počítače cestujících mohly být hraniční bezpečností screenovány a v případě nalezení nelegálně stažených filmů či hudby by vlastníkovi hrozilo trestní stíhání. Kromě toho by poskytovatelé internetového připojení museli sledovat komunikaci uživatelů a v případě opakovaného porušování autorských práv ze strany narušitelů by došlo k jejich odříznutí od internetu.
Dokumenty, které následně unikly v letech 2008, 2009 a počátkem letošního roku, ovšem naznačují, že tato plánovaná opatření byla značně zmírněna.
Ve společném prohlášení ze srpna se účastnické země pokusily zahnat obavy nad obsahem dohody, když prozradily, že "nebudou nutit pohraniční orgány k prohledávání zavazadel cestujících ani ke kontrole jejich osobních elektronických zařízení ve snaze najít nezákonný obsah." I přesto by dohoda měla celním úředníkům poskytnout pravomoc zabavit bez soudního příkazu ve všech zúčastněných zemích padělané zboží.
Další důvod k obavám vznesli indičtí úředníci, podle kterých by dohoda mohla mít vliv na volný pohyb zboží - zejména generických léků. Země již tohoto roku dříve zahájila v rámci WTO s EU spor týkající se zabavení generických léků přepravovaných do Jižní Ameriky.
Účastnické země se nicméně nechaly v srpnovém prohlášení slyšet, že ACTA "nebude bránit přeshraničnímu tranzitu legálních generických léků".
Úroveň zmatku nad obsahem dohody je odrazem vládních snah zakrýt detaily současných jednání.
V březnu loňského roku odmítla americká vláda žádost k nahlédnutí do textu ACTA na základě svobodného přístupu k informacím a označila její znění za "utajované vlastnictví" a za tajemství národní bezpečnosti. Nejmenované zdroje na internetových stránkách EurActiv uvedly, že americká vláda zajistila, aby se informace o ACTA nedostaly na veřejnost.
Ani členové Evropského parlamentu (MEP), kteří o smlouvě v průběhu tohoto roku budou hlasovat, nedostali její plné znění, ačkoliv o ní byli pravidelně informováni.
Švédský poslanec Evropského parlamentu a člen švédské Pirátské strany, Christian Engström, na letošním červencovém zasedání řekl, že mu bylo sděleno, že se svými voliči nemůže podrobnosti sdílet.
"V demokracii by nové zákony měly být tvořeny volenými zástupci v rámci veřejně přístupné diskuse," napsal na svém blogu. "Neměly by být utvářeny za zavřenými dveřmi komisí nikým nevolených úředníků, snažících se udržet občany mimo proces až do doby, kdy bude příliš pozdě."
Dokument se však údajně dostal v rámci obchodních zájmů mezi nejvýznamnější lobbisty.
Americký filmový, hudební a softwarový průmysl tvrdí, že kvůli pirátským výrobkům, prodávaným nebo distribuovaným na internetu, každoročně přicházejí o více než 16 miliard dolarů. Prezident Obama v projevu z letošního březnu pronesl, že jeho administrativa bude "agresivně chránit naše duševní vlastnictví." Podrobnosti z vyjednávání však naznačují, že jen samotné zavádění dohody by mohlo být poměrně zmatené.
Podle nedávné zprávy agentury Reuters prosazuje EU, aby k návrhu dokumentu byly přidány tzv. "geografické ukazatele", které by chránily zboží získané z určitého místa, jako např. koňak nebo šampaňské. Obchodní skupiny se i přesto obávají, že zboží jako Kraft parmazán (Kraft je obří nadnárodní firma vyrábějící potraviny), by také mohlo být považováno za nelegální položku.
Nefeterius McPhersonová, mluvčí amerického Úřadu pro obchod, k tomu řekla, že veškeré současné nejasnosti budou doladěny, než se účastníci koncem září sejdou v Tokiu.
