Koupání v jedu (Swimming in Poison), tak se jmenuje nedávná zpráva organizace Greenpeace, analyzující rostoucí obsah nebezpečných chemikálií v řece Jang-c '-ťiang a její fauně. Zpráva uvádí, že místní ryby jsou prolezlé jedy a celá řeka je značně znečištěná.
Jang-c'-ťiang je nejdelší řeka Číny a patří k jedněm z nejdelších na světě. Podél jejích břehů žije čtvrtina čínské populace včetně dvacetimilionového Šanghaje. Ti všichni na vodu z řeky spoléhají. Zdraví veletoku ovlivňuje zdraví 400 milionů Číňanů.
Více než kterákoliv jiná řeka v Číně musí Jang-c'-ťiang do svých útrob pojmout obrovské množství odpadu z továren, těžkého průmyslu, hnojiv, pesticidů a dalších chemických látek.
Greenpeace zjistila nebezpečné chemikálie v téměř každém vzorku kapra a sumce. Ve zprávě se píše: „Mezi identifikovanými látkami byly [chemikálie] používané na vodovzdorné nástřiky obalů, oblečení, koberců a kůže." Greenpeace také objevila "...deriváty široce používané v pracích prášcích, textilu a přípravcích na ošetření kůže".
"U těchto umělých chemikálií se prokázalo, že jsou živým organismům škodlivé. Mohou se chovat jako narušovatel endokrinu a hromadit se po dlouhou dobu v těle," uvádí zpráva. Výroba některých nebezpečnějších chemikálií, jež byly objeveny, se v jiných zemích snižuje, ovšem v Číně naopak stoupá.
Nalezená zjištění nejsou ničím překvapujícím. Už vyšetřovací zpráva čínského ministerstva ochrany životního prostředí v roce 2006 prozradila, že je v zemi dvacet tisíc chemických podniků, z nichž téměř polovina stojí na březích řeky Jang-c'-ťiang.
Ochránce životního prostředí Wu Li-chung (pinyin: Wu Lihong), přezdívaný „ochránce Tchaj-chu", se již mnoho let věnuje studii znečišťování jezera Tchaichu (pinyin: Taihu), které poblíž Jang-c'-ťiang leží. Wu Velké Epoše sdělil, že podle jeho odhadů je počet chemických závodů na březích řeky ještě vyšší, než uvádí oficiální zprávy.
Wu uvedl příklad, že v roku 2007 bylo jen v samotném městě I-sing (pinyin: Yixing) s 1,6 milionu obyvatel, které leží na břehu jezera Tchaj-chu, 2 800 chemických továren. Tamní úřady později tvrdily, že spoustu z nich zavřely, ale podle aktivisty bylo zavřeno jen několik nejmenších podniků, zatímco ti největší znečišťovatelé dál vyrábějí.
Čínský režim uplatňuje politiku „čištění po znečištění", tvrdí Wu. Podle něj to znamená, že občané musí tiše trpět a nejsou schopni znečištění zabránit, dokud se o incident nezačnou zajímat média. „Kvůli extrémnímu znečištění jezera Tchaj-chu jsme místo toho začali pít vodu z Jang-c'-ťiang . Pokud je voda z řeky Jang-c'-ťiang tak špatná, jak tvrdí zpráva, dopad může být hrozivý," varoval Wu.
Ekologická krize
Wu si myslí, že poradit si v Číně se znečištěním životního prostředí je tak těžké proto, že místní funkcionáři se snaží ochraňovat vlastní zájmy. Na úrovni samosprávy mají příkazy seshora malý účinek. Životní prostředí se teď stalo v Číně citlivou politickou otázkou. „Kvůli nadcházející konferenci OSN o životním prostředí, která se má konat v Mexiku, a neúspěchu dosáhnout dohody během posledního setkání v Kodani, se sdělovací prostředky v pevninské Číně snaží těmto citlivým otázkám vyhýbat."
Podle ekologa je nutné nejdříve zavřít nezpůsobilé továrny, aby se opravdu dosáhlo řešení problému. Říká, že v současnosti se otázka znečištění probírá jen na schůzích, bez reálných akcí.
"Jaký druh hrozby pro životní prostředí [nový závod] potenciálně představuje pro řeku Jang-c'-ťiang nebo jezero Tchaj-chu?" Podle Wua je třeba se ptát a studovat reálná data, ne jen zfalšovaná čísla. Data musí být přístupná veřejnosti.
"Ve snaze prezentovat se před veřejností v příznivém světle dělá vláda projekty pro rozvoj styku s veřejností se zfalšovanými čísly ukazujícími své úspěchy. Potřebují si vymyslet nějaké lži, aby podvedli veřejnost." Zpráva Greenpeace ale jasně ukazuje, že „Čína je ve skutečnosti v enviromentální krizi", dodal Wu.
Čtěte také:
Čína: Pitná voda kontaminována antikoncepcí, tvrdí ekolog
Čínsky Veľký zelený múr má diery
Více než osm milionů Číňanů ročně umírá nepřirozenou smrtí
Sucha v Číně jsou člověkem způsobená katastrofa
