Kangxi byl ukázněným žákem velkých čínských mudrců. Svá studia započal ve věku pěti let a studoval dnem i nocí, ať bylo horko či zima. Při učení dokonce zapomínal jíst a spát. Miloval kaligrafii, psal více než tisíc znaků denně. Studoval čtyři klasická díla (Konfuciovo Velké učení, Nauku o prostředcích, Analekty, a Mencia) a to tak důkladně, že si mohl z paměti vyvolat každý jejich jednotlivý znak. Při studiu nikdy nepodváděl. Stále četl, dokonce i během výprav nebo návštěv nepřestával číst, skládat básně nebo psát eseje. Byl dobře zběhlý v literatuře, historii, zeměpisu, matematice, medicíně a mnoha jiných disciplínách. Dokonce i učenci obdivovali jeho hluboké znalosti. Kangxi mimo jiné pověřil vzdělance, aby sestavili Historii dynastie Ming, Úplný sborník poezie z dynastie Tang, a Kangxiho slovník. Období jeho vlády za sebou zůstavilo drahocenné kulturní poklady.
Kangxi žil a vládl dle principů konfucianismu a taoismu. Když se ve věku 14 let ujal nezávislé vlády nad zemí, přijal rady hanských úředníků, aby vzdal úctu Konfuciovi. Stovky úředníků se tehdy zúčastnily ceremoniálu v císařské univerzitě. Císař Kangxi vstoupil ve měste Qu Fu v provincii Shandong do konfuciánského kláštera a vzdal zde Konfuciovi úctu prastarým rituálem trojího pokleknutí a devítinásobného padnutí na zem. Na znamení svého rozhodnutí, že bude vládnout podle konfuciánské filozofie, nechal v císařském paláci vyvěsit vlajku s nápisem „wan shi shi biao“, který velebil Konfucia jako „vzor pro všechny generace“. Hanští i konfuciánští učenci tím byli hluboce pohnuti. Řekli: „Vaše výsost si cení Konfucia jako svého učitele, to naznačuje, že Vaše výsost je moudrá, mimořádná a vznešená. Jste skutečně císařem s mandátem nebes! Pilně jsme studovali knihy mudrců… nyní nastal čas pilně sloužit naší zemi.“
Kangxi následoval principy synovské úcty. Projevoval ji své matce i babičce. Svoji babičku Xiao Zhuang, vdovu po velkém císaři, navštěvoval každý den v paláci Cining. Když Xiao Zhuang onemocněla, odebral se několikrát k palácovému Nebeskému oltáři, aby se za ni modlil, Vyjádřil přitom opakovaně přání obětovat svůj život, aby jeho babička mohla žít déle. Když Xiao Zhuang zesnula, byl její smrtí velmi zasažen a její tělo osobně uložil do rakve. Ostříhal si vlasy, nosil smuteční šaty a den co den vracel do paláce Cining, kde mu všechny předměty připomínaly babičku. Když později vydal slavný císařský edikt - „Šestnáct zákonů“ - byla mezi nimi synovská úcta tím nejdůležitějším.
Žít život v sebeovládání
Kangxi si cenil skromnosti. Řekl: „Od té doby co jsem usedl na trůn, jsem velkým zastáncem skromnosti. Nosím obyčejné šaty a boty vyrobené z látky.“ Joachim Bouvet, Francouz, který navštívil Čínu, napsal do svého listu králi Francie: „Kangxiho netečnost k požitkům světa, jeho všední a jednoduchý životní styl jsou v historii nevídané. Jí pouze dvě prostá jídla denně, nosí nejobyčejnější šaty a slavnostní oděv obléká pouze při výjimečných ceremoniích. Nemá žádné extravagantní touhy a jeho netečnost vůči osobnímu zisku je neuvěřitelná: odráží se v jeho oblékání a životním stylu vůbec.“
Ode dne, kdy se chopil vlády, až do své smrti trval Kangxi na tom, že musí docházet do císařského paláce, aby zde naslouchal zprávám svých ministrů. Téměř denně spravoval státní záležitosti, kromě státních svátků, dní, kdy byl nemocen, nebo kdy se objevily neočekávané krize.
Odedávna se téměř každý čínský vládce hlásil ke shovívavým a zbožným metodám panování. Kolik z nich ale bylo opravdu „shovívavých“ a „zbožných”? Někteří hovořili o ctnosti, ale jednali právě opačně, jako například císař Jie (dynastie Xia) a císař Zhou (dynastie Shang).
Kangxi byl neobyčejným vládcem, který skutečně sloužil lidem a konal podle toho, co kázal. Jeho ctnost a jeho úspěchy byly Číňany velebeny po mnoho generací. Jak praví čínské přísloví: „Vládce, který následuje Tao s nejvyšší ctností a dobrou vůlí, nikdy neupadne v zapomnění lidu.“
Čtěte také:
Nejkrásnější příběhy z Číny: Císař Kangxi, moudrý a dobrotivý vládce (I)
Nejkrásnější příběhy z Číny: Císař Kangxi, moudrý a dobrotivý vládce (II)
