Na výzvu občanského sdružení M.O.S.T se v Ostravě na Masarykově náměstí 31. března v podvečer opět sešel zástup, většinou mladých lidí, jimž nejsou lhostejné osudy lidí a dění v Tibetu. Po úvodním proslovu organizátora akce zapálili svíčky a umístili je kolem tibetské vlajky. Poté uctili ticha oběti násilí v Tibetu několika minutami.
„Nejpodstatnějším důvodem, proč jsme se dnes sešli, je to, že do Číny ještě nebyla vypravena mezinárodní vyšetřovatelská mise OSN. Snažíme se prosadit, aby tam byla tato vyšetřovatelská mise poslána.“ uvedl Matěj Kastner, zástupce občanského sdružení M.O.S.T. Dalšími důvody byly dle organizátorů stále pokračující tvrdé zákroky ze strany Komunistické strany Číny vůči demonstrantům, zastrašování a svévolné zatýkání tibetských občanů. Ve svém proslovu také zmínil i otázku lidských práv v Číně obecně a připomenul také pronásledování Falun Gongu.
Mnozí příchozí se také připojili svými hlasy a podepsali připravené petice. Poté se společně vydali do Komenského sadů symbolicky ukončit protest u památníku padlých hrdinů.
Klášteru byly demonstrativně „zabaveny zbraně“
Pan Kastner uvedl, že podle aktuálních informací byl 31. března znovu obsazen klášter Kirti, což je klášter, kde bylo při protestech 19. března zabito asi 25 lidí, a nyní jim bylo demonstrativně „zabaveno velké množství zbraní“.
K tomu dodává: „Zbraně se do tibetských klášterů dostávají tak, že pokud někdo udělá špatný čin a chce jej odčinit, přijde ke klášteru a tu věc, kterou špatný čin vykonal, klášteru odevzdá. Když například někoho zastřelí, tak odevzdá zbraň. Tyto zbraně jsou pak přebrány nejvyšším duchovním představeným kláštera a uloženy ve speciální místnosti. Z těch zbraní se samozřejmě nestřílí, nic se s nimi nedělá.“
„Ale tentokrát čínská vláda využila toho, že tyto ‘zbraně‘ v klášterech jsou a aby ukázala světu ‘ano, mniši jsou ozbrojeni‘, demonstrativně vzala velké množství těchto zbraní z kláštera.“
Jako zdroj informací uvedl pan Kastner partnerský klášter Kirti v Indii, jenž má přímé spojení s tibetským klášterem.
Svoboda slova v Tibetu chybí
Podpořit akci přišel také Tenzin Jigme, jenž pochází z tibetské exilové rodiny; sám se narodil již v Indii, ale k Tibetu má silný vztah. V České republice žije již téměř 5 let, několik let učil tibetštinu na pražské Univerzitě Karlově.
K současné situaci v Tibetu uvedl: „Nemůžete svobodně projevovat svůj názor. Například ani nemůžete volně komunikovat s cizinci, to je jeden problém, ale problémů je mnoho. Například nesmíte používat svůj tibetský jazyk. Když posíláte dopis a napíšete na obálku adresu, není to možné v tibetštině. Pošlou to někam, ale nikdo to neobdrží. Musíte psát čínsky. Takže vzhledem k takovéto dominanci Číny a takové diskriminaci je mnoho lidí deprimováno. Další věcí je, že nemáme dobré nemocnice. V poslední době bylo mnoho lidí zraněno, ale není pro ně dostatečné ošetření.“
