Poslanci EP na svém mimořádném zasedání ve středu 26. 3. 2008 jednali o situaci v Tibetu. Důrazně odsoudili nedávné události v této oblasti a vyzvali Čínu, aby nepostupovala proti tibetským demonstrantům nepřiměřeně. Parlament rovněž poukázal na dlouholeté porušování lidských práv ze strany čínských orgánů a vyzval je, aby v této věci zřídily nápravu, a to s ohledem na nadcházející Olympijské hry. Součástí jednání bylo i hodnocení zasedání Evropské rady v březnu tohoto roku.
Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering přivítal na jednání o Tibetu zástupce exilového tibetského parlamentu. Připomněl, že Evropský parlament se již dlouhá léta zasazuje o dodržování lidských práv v této oblasti. Předseda proto důrazně odsoudil nedávné události a současně vyjádřil svou úctu dalajlámovi. Podle jeho slov "Evropa nesmí připustit, aby byl dalajláma jakkoli spojován s terorismem". Dialog je podle jeho názoru jediným možným východiskem, a to nejen dialog mezi Čínou a Tibetem, ale i mezi Čínou a EU, protože Unie si přeje, aby Olympijské hry v Číně byly úspěšné, ale aby Čína současně dostála svým závazkům, pokud jde o respektování lidských práv.
EU vyzvala čínské orgány, aby postupovaly proti demonstrantům v souladu se zásadami lidských práv a povolily přístup mezinárodních médií do Tibetu. Současně Evropská rada i Komise zdůraznily, že plně podporují územní integritu Číny. Zástupce Evropské Rady Janez Lenarčič a komisařka pro vnější vztahy a evropskou sousedskou politiku Benita Ferrero-Waldner se shodli na tom, že situace v Tibetu je velmi znepokojivá, údaje o skutečných obětech jsou však velmi nepřesné.
Patrick Louis označil v diskusi čínskou vládu za diktaturu, která neuznává lidská práva. Číňané jsou podle něj navíc přesvědčeni o své nadřazenosti vůči ostatním národům, čehož zneužívá vládnoucí komunistická strana. Připomněl také nedávno vyhlášenou nezávislost Kosova a vyzval Unii, aby se zamyslela nad tím, zda v těchto dvou případech neměří "dvojím metrem".
V souvislosti se situací v Tibetu a dodržování lidských práv Číně byla současně debatována i problematika nadcházející olympiády. Byli zde zastánci pořádání her jako Pasqualina Napoletano z Itálie, podle níž by bojkot OH by nic nepřinesl. Evropa by však nejen měla podpořit záležitost dalajlámy a prověřit, jak skutečně vypadá situace v Tibetu, ale také musí zabránit tomu, aby došlo ke konfliktu mezi čínskými nacionalisty a hnutími za nezávislost Tibetu. Taktéž Marco Pannella je toho názoru, že Evropa musí zaujmout pragmatický přístup, pokud jde o účast na Olympijských hrách.
Jiného názoru na sankce v souvislosti s OH byla ale např. Italka Cristiana Muscardini. Připomněla víru Evropy v to, že Čína využije Olympijských her k tomu, aby učinila pokrok v otázce dodržování lidských práv. Vzhledem k tomu, že k žádnému pokroku v této otázce nedošlo, domnívá se, že EU by měla odmítnout účast na Olympiádě.
Předseda (EP) Hans-Gert Pöttering již dříve pro média uvedl, že jestliže Čína neobnoví jednání s dalajlámou, bojkot olympiády bude ospravedlněný. "Chceme, aby se olympiáda v Číně uskutečnila, ale ne za cenu kulturní genocidy Tibeťanů" řekl Pöttering pro noviny Bild am Sonntag.
Určitým kompromisem v otázce her byl názor Daniela Cohn-Bendit, který zdůraznil, že Olympijské hry jsou politickým činem. Podle něj by EU měla odmítnout zúčastnit se zahajovacího aktu, nikoliv samotných her. Sportovci a novináři by měli mít možnost svobodně vyjadřovat své názory a měli by ze všech sil usilovat o to, aby Čína nakonec přijala demokracii.
Podobně také poslanec J. Szájer ve svém projevu zdůraznil, že Olympijské hry jsou symbolem smíření a Evropa proto nemůže přehlížet, že v Číně jsou vražděni občané a pošlapávána práva menšin. Čínské orgány musí podle jeho slov vést dialog o usmíření a jednat o samostatnosti Tibetu. Nejde o to, aby Evropa bojkotovala Olympijské hry, ale aby dala čínským orgánům jasně najevo svůj postoj.
Debatě o Tibetu předcházela diskuse se zástupci Komise a Rady, při níž poslanci EP hodnotili závěry jarního zasedání Evropské rady. Hlavními body březnového summitu byl ekonomický růst a zaměstnanost, klimatické změny a stabilita finančních trhů. Evropská rada přijala principy a harmonogram pro přijetí balíčku v oblasti energií a klimatických změn.
Představitelé států a vlád rovněž jednali o zavedení tzv. 5 svobody, tj. volného pohybu znalostí, který umožní lépe využívat potenciálu v oblasti vývoje a inovací. Účastníci summitu se shodli na tom, že sociální dimenze a investice do lidského kapitálu musí být klíčovými body nového cyklu Lisabonské strategie. V oblasti klimatických změn je nanejvýš nutné dospět k dohodě, aby EU mohla zaujmout jednotné stanovisko na konferenci v Kodani.
