Socha byla nainstalována k příležitosti výročí 750 let založení města Marchegg králem Přemyslem Otakarem II. (Petr Císařovský)
„Ve své figurální tvorbě Petr Císařovský nechává do dialogů vstupovat různé pohledy na svět, ať jde o svět mužů a žen nebo o tradici a modernitu,“ uvedla kurátorka loňské výstavy KAŽDÝ MÁ SVÉ NEBE Alena Beránková ze Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích.
V roce 1993 odevzdal P. Císařovský hlavnímu městu svoje dosud nejvýznamnější dílo, jímž je Brána sv. Františka, která nyní uzavírá Františkánskou zahradu nedaleko Václavského náměstí v Praze:
(Podle Jana Kříže patří toto dílo k nejpozoruhodnějším příkladům nového sakrálního umění v Čechách.
Zeptali jsme se umělce na jeho letošní výtvor – sochu krále Přemysla Otakara II., kterou umístil na Moravském poli v dnešním Marcheggu, městě, které král před 750 lety sám založil (v nedalekém Kressenbrunnu v roce 1260 svedl vítěznou bitvu, o 18 let později, r. 1278 padl u Suchých Krut).
Autor sochy spolu se synem Davidem a s Irenou Gosmanovou, uměleckou pozlacovačkou. (Lubomír Drožď)
Letošní rok je rokem 100. výročí založení státu, souvisí objednávka sochy krále Přemysla Otakara II. s tímto výročím?
Odpověď – Petr:
Socha Přemysla Otakara. II. se staletým výročím republiky bezprostředně nesouvisí, socha se připravovala několik let a obtíže spojené s financováním projektu zavinily, že původně plánované realizace se protáhla z plánovaných let 2012–2013 na léta 2017–2018.
Král železný a zlatý byl velice schopný člověk – která z jeho charakteristik tě nejvíce zaujala? (Historik Vondruška o něm řekl: Byl velkorysý, ale i bezohledný; nikdy se nebál nebezpečí; dokázal stejně milovat jako nenávidět.) Jako nejvýraznější vlastnost vidí historik jeho víru ve vlastní schopnosti.
Pro sochaře je prioritní úkol vytvořit vyvážený celek, realizovat dobrou sochu. Náš pohled na tohoto velkého krále se opírá především o jeho aktivity, rozsah jeho činnosti je obdivuhodný. A jaká je jeho nejvýraznější vlastnost? Domnívám se, že je to souhrn výjimečných vlastností, vyzvednout pouze jedinou by byla chyba.
Žádnou z dobových charakteristik význačných historických osobností nelze brát doslova. K dispozici máme jen zápisy z kronik, a ty jak známo, buďto panovníka chválí, nebo zatracují. Kupříkladu našeho „Otce vlasti“ Karla IV. české kroniky adorují, ale v kronikách našich sousedů lze číst značně kritické hodnocení jeho osobnosti.
Nicméně, osobnost Přemysla Otakara II. je pro naši zemi klíčová, založil kolem padesáti měst, začal s osídlováním nehostinného pohraničí, činil křížové výpravy proti pohanským Prusům, ve výčtu jeho aktivit se dá ještě dlouho pokračovat. Jedná se o jednoho z nejvýznačnějších českých panovníků.
„...musel jsem tvář podrobit značnému zjednodušení a konstruovat sochu tak, abych přenesl pozornost na královské symboly: štít se znakem lva, meč a korunu. Má socha stojí na těchto třech atributech.“
Co ti poskytlo inspiraci k podobizně českého krále, co tě inspirovalo k vytvoření jeho tváře?
Vzhledem k faktu, že lebka a ostatní kosterní pozůstatky krále se dochovaly ve velmi neutěšeném stavu, nemohla být provedena rekonstrukce tváře, musel jsem tvář podrobit značnému zjednodušení a konstruovat sochu tak, abych přenesl pozornost na královské symboly: štít se znakem lva, meč a korunu. Má socha stojí na těchto třech atributech. Jen tak mimochodem, meč, který král svírá v natažené pravé ruce, je směrován ostřím k zemi, a tak symbolizuje kříž, symbol šíření víry. Co se týče jeho tváře, ještě bych doplnil, že portrétní umění se v době, pod kterou spadá vláda Přemyslovců, nevytvářelo, král byl pojímán jakožto symbol a prioritně se užíval namísto podoby znak, erb, pod kterým byl panovník vnímán.
Vztyčení sochy krále. (Irena Gosmanová)
Je možno uvést osobu, která si sochu objednala, a souvisí s tím i umístění sochy na Moravském poli – dnes v Rakousku?
Úplně na začátku všeho byla Marie Ulrichová-Hakenová, dcera proslulého pěvce a neméně proslulé herečky Marie Glázrové. Marie Hakenová mne před mnoha lety požádala, abych vytvořil návrh hrobu pro její rodiče na vyšehradský hřbitov. Svého úkolu jsem se velmi rád zhostil. Byla to pro mne čest posloužit lidem, kteří nás všechny obdarovali. Marie je velmi aktivní člověk, který nejen velmi nezištně pomáhá jednotlivcům v nouzi (v současnosti zastává funkci ombudsmana na Praze 5), ale také si všímá věcí veřejných. Byla to opět ona, kdo upozornil na nedobrý stav hrobu našeho národního skladatele Bedřicha Smetany. Velmi aktivně zprostředkovala setkání lidí, kterým tyto skutečnosti nejsou lhostejné, následovalo založení společenství Veřejnost vlasti, která věc sponzorovala, a já byl vyzván, abych se zhostil zvelebení hrobu tohoto génia. Práce na pražském Vyšehradě proběhly v roce 2012.
Podobně to bylo i s historií geneze sochy Přemysla Otakara II. S ideou a následným projektem sochy se začalo bezprostředně po slavnostním odhalení hrobu B. Smetany. Finanční náklady s realizací sochy plně hradila česká strana, město Marchegg vybudovalo na své náklady podstavec s deskou, na které je latinsky vyryto a zlaceno „Rex Przemysl Ottakarvs II. vrbis Marchegg MCCLXVIII“. O umístění sochy se uvažovalo na několika místech, nejprve se jednalo se Správou pražského hradu, teprve na základě neúspěšného jednání s Hradem jsme přistoupili k adjustaci na Moravské pole. Město Marchegg je jedno z těch měst, které král Přemysl založil, stalo se tak po jeho vítězné bitvě u Kressenbrunnu.
„Úplně na začátku všeho byla Marie Ulrichová-Hakenová, dcera proslulého pěvce a neméně proslulé herečky Marie Glázrové.“
Jaký materiál byl použit, kolik socha váží?
Po dohodě ohledně ideového vyznění sochy jsem se pustil do skicování. Paralelně bylo nutné vytvořit několik drobných modelů pro představu hmotného pojetí. Po těchto nezbytných krocích a po výběru vhodné formy jsem vyrobil model sochy v měřítku 1:1 z polystyrenu. Tímto úkonem se završila tzv. přípravná fáze a bylo nutno zvážit, jak a z jakého materiálu se socha vyrobí. Nakonec jsem došel k rozhodnutí, že sochu vytvořím železnou a zlatou. Důvody jsou hned dva, první je ten, že socha odlitá do bronzu by se neúměrně prodražila, a ten druhý je nabíledni – král „Železný a zlatý“ musí být vytvořen ze železa a zlata. Po patnácti měsících usilovné práce jsem sochu dokončil. Váží 262 kg a měří od temene hlavy po patu železného podstavce 250 cm.
Přeprava sochy se podařila v dodávce. (Irena Gosmanová)
Tvoje žena Vendulka zmínila, že spolupracoval i David (syn, umělecký kovář) – a také ona – a že byla použita dovednost „zlatého plátkování“ – nevyjadřuji se odborně. Můžeš o tom povyprávět, jak to probíhalo?
S Vendulou jsem konzultoval výtvarný a ideový návrh, David mi intenzivně pomáhal při svařování, kompletaci a adjustaci sochy. Kamarádka Irena Gosmanová (spolupracovnice, umělecká pozlačovačka) se ujala zlacení tří důležitých součástí skulptury: lva, meče a koruny. Při konečné povrchové úpravě mi radila a svým umem profesionální malířky a restaurátorky zasáhla do barevného vyznění opět Vendula. Po celou dobu stál při mně a intenzivně pomáhal David.
Doprava sochy – jak se podařilo zajistit?
To se nakonec ukázalo jako nejjednodušší z celé té předlouhé a komplikované akce. Socha se po rozebrání na jednotlivé části vešla do Davidova mikrobusu.
Média – přišla nějaká česká nebo rakouská média ke vztyčení sochy?
To opravdu nevím. Sochu jsme s Davidem odvezli do Marcheggu 18. června, a ještě tentýž den se nám ji podařilo adjustovat. To bylo ovšem možné jen proto, že na místě byl přistaven jeřáb, vysokozdvižný vozík a další nezbytnosti k úspěšnému završení díla. Ještě týž den jsme se vrátili zpět domů, respektive, vrátili jsme se velmi brzy ráno následujícího dne. Oslava a slavnostní odhalení sochy se konala až v pátek 22. června. Já byl natolik zmožen pracovním vypětím na straně jedné, resty na straně druhé a starostí, že zanedbávám jednadevadesátiletou nemocnou maminku, že jsem na oslavu nejel. Pro mne ovšem to podstatné skončilo tím, že socha stojí na svém místě.
Děkujeme za rozhovor.
Pokud se vám článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také: Přemysl Otakar II. – Bohatý a mocný, český král železný a zlatý
