Sportovní šerm: Rozvíjí kondici, rozhodování i koncentraci

Výcvik šermu byl v britských ozbrojených silách na konci 19. století podporován mimo jiné proto, že rozvíjel bystrost oka a rychlost reflexů. Šerm se vyučoval také na Moravské stavovské akademii v Olomouci a v Královské české zemské stavovské šermírně v Praze. V Čechách není šerm pouze doménou mužů, ale i žen, které Českou republiku úspěšně reprezentovaly na mezinárodní úrovni.

V 19. století přišel konec do té doby běžných šermířských duelů, při nichž mohlo docházet k vážným zraněním, a šerm se stal módní a sportovní záležitostí vyšších vrstev společnosti. Historici samozřejmě zaznamenali řadu významných duelů a šermířských bitev, které mohou čtenáře strhávat i dnes a stále připomínat onu „nebezpečnou příchuť“ šermu.

„Šerm není pouhým tělocvikem, nýbrž hlavním jeho činitelem jest tak dlouho neuznávaná a nedoceněná vnitřní  hodnota výchovná.“ – šermířský mistr Robert Tvarůžek, 1911

Šerm v člověku rozvíjí a zlepšuje koordinaci těla, smysl pro fair play, postřeh a dynamické reakce. „Zacházení se zbraní učí dobrého šermíře sebeovládání, nadhledu a schopnosti vnímat současnost v souvislosti s minulostí,“ píše český šermíř Leonid Křížek v knize Historie evropských duelů a šermu III (Mladá fronta 2014). Šerm má neopakovatelné kouzlo a dlouhou historii italských, španělských a francouzských škol. Moderní šermířskou výzbroj a výstroj tvoří kord, fleret nebo šavle, maska a pevný kevlarový oblek, s nimiž se zápolí jak na mistrovstvích světa, tak na olympijských hrách.


V Čechách má šerm poměrně dlouhou tradici, místní šermířské spolky spolupracují s Mezinárodní šermířskou federací, jejíž sídlo leží ve švýcarském Lausanne. Nejstarším spolkem u nás je pravděpodobně Český šermířský klub Riegel, jenž zde působí od roku 1902. Šerm má tradici i v české pohádkové tvorbě. Důkazem je celá řada snímků, mezi nimiž uveďme například pohádku O perlové panně nebo šermířskou pohádkovou trilogii Zkřížené meče, Zvonící meče a Zázračné meče.

Pokud si chcete udělat výlet do Belgie, můžete zde navštívit nejstarší šermířskou společnost na světě, jež působí v Gentu. Jedná se o Královské rytířské bratrstvo svatého Michala, které bylo uznáno šermířským cechem již v roce 1613.

Významné ženy a muži šermu

Nejvyšší předválečný český světový titul získala mistryně světa ve fleretu Marie Šedivá v roce 1938 v Piešťanech.

„Jest málo sportů, které svou přirozenou jemností vyhoví ženě tak, jako šerm.“ – Pestrý svět, 1933

Zmiňme také dvě významné světové šermířky, které se setkaly na kontroverzní olympiádě v roce 1936, tehdy s velkou pompou organizované německými nacisty v Berlíně. První z nich byla maďarská fleretistka Illona Eleková, která zde vybojovala zlatou medaili. Proslula jako žena s největším množstvím mezinárodních titulů v šermu.

Druhou šermířkou je Němka, tehdy stříbrná Helene Mayerová, která získala zlatou olympijskou medaili již ve svých osmnácti letech. Mistryní Německa se stala ve čtrnácti a dodnes je považována za největší sportovní šermířku všech dob.


Za historicky významné české šermířské mistry lze označit majora Gustava Hersgella a nadporučíka rakousko-uherské armády Dominika Riegela, působícího v Praze okolo roku 1880. Čeští šermíři se zúčastnili například olympijských her v Riu, Atlantě a Barceloně, v individuálních soutěžích získali medaile na mistrovství Evropy a dva světové poháry. Úspěchem českého šermu byly také porážky úřadujících mistrů Evropy Švýcarů a Italů, mnohonásobných olympijských vítězů, vybojované družstvem kordistů na mistrovství světa v Budapešti 2013.

Nešťastná zranění

V historii i v moderním šermu se tu a tam přihodí nějaká neočekávaná zranění. Vážná nehoda při nácviku šermu se stala například španělské šlechtičně, kněžně z Eboli, která byla považovaná za jednu z největších španělských krásek, a to i přesto, že při šermu se svým pážetem nešťastně přišla o pravé oko, na němž od té doby nosila pásku.

„Šerm je pozoruhodnou formou pěstování charakteru a zdraví, a zároveň znamenitou formou rekreace.“  – šermíř Leonid Křížek, 2014

 V roce 1977 unikl smrti špičkový americký šavlista Peter Westbrook při domluveném útoku jeho trenéra. Westbrook nestihl vykrýt nastavenou čepel a narazil do ní tak prudce, že ji zlomil. Zlomená část šavle se rychle blížila k jeho hlavě. Westbrook instinktivně trhl hlavou dozadu, aby se vyhnul zásahu, a výsledkem bylo, že mu zlomený hrot projel pod maskou do krku, kde minul životně důležité body, díky čemuž šavlista zdárně přežil tuto nechtěnou tracheotomii.

Elektrický rozhodčí

Na utkání dvou šermířů vždy dohlíželi čtyři postranní a jeden hlavní rozhodčí, kteří museli spoléhat na své reflexy a pozorovací schopnosti při sledování zásahů. Často bylo považováno za nemožné bezchybně sledovat bleskurychlé výpady a určit spravedlivý výsledek. To se změnilo v roce 1936 s nástupem elektronické signalizace zásahů.

              
Čtěte také: Rozhovor: Šermíř a spisovatel Leonid Křížek – „Šerm člověka psychicky utužuje“


Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Epoch Times.


Objednávejte naše další magazíny.