Finanční čtvrť v centru Pekingu. (Wang Zhao / AFP / Getty Images)
Obyvatelé Pekingu se už nějakou dobu musí vypořádávat s těžkým smogem, toxickými řekami, propady půdy, hromadami odpadků, a aby toho nebylo málo, teď se jim propadá celé město.
Peking, který má i s příměstskými částmi populaci kolem 20 milionů, se podle satelitních snímků publikovaných v červnovém vydání časopisu Remote Sensing, propadá v některých lokalitách rychlostí až 11 centimetrů ročně.
„Peking je jedno z měst s největším nedostatkem vody na světě. Vzhledem k nadměrnému využívání podzemních vod zde dochází k poklesu půdy už od roku 1935,“ píší autoři v abstraktu studie vedené vědci z Pekingu.
Studie zjistila, že příčinou propadání je v podstatě fakt, že město vyčerpalo většinu svých podzemních vod.
„Město se nachází na severním konci Severočínské nížiny a je páté na světě co do nedostatku vody,“ píše se ve zprávě. „Podzemní voda je zde hlavním zdrojem vody pro průmysl, zemědělství i domácnosti a kvůli rychlé urbanizaci zde dochází k rostoucí poptávce po vodě.“
Výzkumníci použili satelitní snímky a GPS data, aby analyzovali topografické trendy od roku 2003 do roku 2010, a došli k závěru, že město klesá.
Podle studie se nejrychleji propadá centrální část metropole. Autoři studie varují, že další pokles nebo postupné propadání může představovat pro hlavní město bezpečnostní hrozbu. Především by to mělo „silný dopad na provoz vlaků“.
Nejvážněji jsou postiženy části města Čchao-jang, Čchang-pching, Šun-i a Tchung-čou. Čchao-jang, který je domovem výškových hotelů a kanceláří ve finanční čtvrti, byl podle reportu identifikován jako nejvíce zasažená oblast.
Většina z vodních zásob Pekingu pochází z podzemních vod, a s přibývající agresivitou v jejím extrahování se vysušuje podzemní půda, což má za následek její propadání, uvádějí vědci.
Zpráva dodává, že klesání půdy představuje „závažné geologické riziko ohrožující bezpečnost veřejnosti a městské infrastruktury“.
Peking není jediným městem v Číně, které se s těmito problémy potýká. Podle zprávy státního deníku China Daily z roku 2012 se propadá dalších padesát čínských měst, ve kterých dochází k poškození budov, potrubí, mostů a kanalizace. Zpráva uvádí, že Si-an, bývalé hlavní město Číny, klesl od roku 1959 o více než 200 milimetrů.
O 200 mm klesla po celé Číně půda celkem ve výměru kolem 79 tisíc čtverečních kilometrů, citoval deník Čang Cuo-čena, viceprezidenta Čínského geologického monitorovacího ústavu pro životní prostředí.
Čína navíc není schopna využít většinu svých řek, podle Ministerstva pro vodní zdroje zde totiž zmizelo za posledních dvacet pět let kolem 55 % z 50 tisíc čínských řek.
