Ruský zpravodajský server Sibir Realii ve svém článku nazvaném „Černí dřevaři“, který zveřejnil 30. září, podrobně popsal „válku“ mezi místními ochránci tajgy a nelegálními dřevorubci, kteří prodávají vytěžené dřevo do Číny. Tajga je rozsáhlý sibiřský ekosystém, který je charakteristický svými modříny, smrky a borovicemi.
Většina těchto nezákonných dřevařů pochází z Číny, píše Sibir Realli. Ljudmila Mjsak, obyvatelka vesničky Paspaul na jihu Sibiře, sdělila: „Přijde mi, že nám tu (Číňané) rozprodávají vlast společně s pozemky, lesy, … včetně nás“.
Antonina Raspajeva, která bydlí ve vesnici Kebezeni na jihu Sibiře, byla svědkem kácení stromů. „Rozplakala jsem se, když jsem to všechno viděla… skoro nemůžu mluvit,“ svěřila se serveru Sibir Realii.
Místní tento problém nahlásili ruským úřadům, ale bez úspěchu.
Čtěte také: Vláda chce „pronajmout“ Vietnam. Vietnamci varují: „Včera Tibet, dnes Vietnam, zítra Austrálie“
Problémy v Rusku
Nedostatečně rozvinuté odvětví napomáhá nelegální těžbě dřeva díky vysokých finančním ziskům. Nezákonný dřevorubec může z borovice vytěžit až 6 000 rublů (asi 80 euro). Oproti tomu legální dřevař vydělává přibližně desetkrát méně.
Podle zářijového článku vydaného moskevským Garnegieho centrem existuje mezi ruskými občany oprávněný strach, že Číňané výrazně naruší a zredukují sibiřské lesy. Tyto obavy přiměly místní obyvatele ze sibiřských krajů Irkutsk a Krasnojarsk k podepsání peticí za zákaz vývozu ruského dřeva do Číny.
Nelegální dřevaři nejsou podle článku jen čínského občanství. Uvedený článek poukazuje na to, že čínské firmy často najímají k těžbě ruské občany. Část ilegálního kácení stromů se provádí ve vzdálených lokalitách, které ruské orgány těžko monitorují. V dalších případech využívají těžební firmy skutečnost, že lesníci nemají dostatečné finanční prostředky a lesní plochy dostatečně nehlídají.
Nelegálním praktikám v obchodu se dřevem také napomáhá korupce úředníků na samotných hranicích. Podle zmiňovaného článku lze nelegálně pokácené dřevo snadno vyvést přes ruské hranice. Dřevařské společnosti často podplácejí příslušné úředníky, a ti jim vyhotoví dokumentaci, která dřevařům umožňuje kácení starých borovic v chráněných oblastech.
Nadace Jamestown, americká instituce se sídlem ve Washingtonu, v červnu zveřejnila své nálezy o tom, jak se Číňané chovají na Sibiři. Poukázala na fakt, že ruští úředníci inkasovali nemalé sumy, a to díky čínským investicím do dřevařského průmyslu v Rusku. Tyto investice byly prezentovány jako legální projekty. Pro místní obyvatele to však, až na jednotlivce, bohužel neznamenalo žádné zlepšení životních podmínek.
Sajan Namsarajevová, která pracuje pro univerzitu Cambridge, uvedla v září v rozhovoru s ruským rádiem Svoboda, že Sibiř se brzy promění na „bílou Afriku“, to jest, že dopadne jako mnohé další země, které přistoupí na finanční pomoc, za kterou pak následně Čína bude chtít přístup k přírodním zdrojům.
Jeden pás, jedna cesta
Státní podniky v Číně se staly nadšenými účastníky projektu OBOR. Například v roce 2014 zahájil státní podnik China Forestry Group výstavbu tzv. „průmyslového parku lesní město“ ve městě Suej-fen-che, v severovýchodní provincii Chej-lung-ťiang. China Forestry Group má na starosti nejen lesnictví v Číně, ale také dovoz a vývoz dřevařských produktů.
Zmiňovaný průmyslový park zahrnuje 55 podniků, z nich naprostá většina jsou výrobci dřevěných podlah a nábytku. Čína je dlouhodobě jedním z největších světových výrobců nábytku, a proto má také přirozeně vysokou poptávku po dřevě. Od chvíle, kdy Peking zavedl projekt OBOR, čínský nábytkářský průmysl zaznamenal díky dřevu z dovozu rozmach.
Čínské státní noviny Global Times v článku z letošního června uvedly, že celková hodnota vývozu a dovozu dřeva a dřevařských výrobků v Číně dosáhla v roce 2017 celkem 82,193 miliardy USD, což je nárůst téměř o 12 procent oproti předchozímu roku. Čína dovezla 108 milionů kubických metrů (asi 38 milionů tun) dřeva, z čehož 31 % z toho pochází z Ruska. To je nejvyšší dovoz ze všech zemí, z nichž Čína dřevo dováží.
Zambie
Čína dováží dřevo i z mnoha afrických zemí, a to především z Mozambiku, Konga, Tanzanie a Zambie.
Zambie je z dalších zemí, která dostala nezanedbatelné investice poskytnuté plánem OBOR, a nyní čelí podobným problémům s nadměrnou těžbou dřeva jako Rusko. Podle údajů od zambijského ministerstva půdy a přírodních zdrojů je tento západoafrický stát pokryt zhruba 44 miliony hektary lesa. Tato lesní plocha představuje 60 % z celkové rozlohy Zambie. Čína má namířeno právě na tyto přírodní zdroje.
Předmětem obchodu mezi Zambií a Čínou je strom mukula, více známý jako palisandr. Palisandr se v Číně prodává za vysoké ceny, protože palisandrový nábytek (známý v čínštině jako chung-mu), používala v minulosti císařská rodina a dnes je z něj symbol prestiže.
„Boom v poptávce začal kolem roku 2012. Čínští nákupčí hledali dřevo mukula po celé zemi,“ uvedla Mercy Kandulu Mupeta, úřednice z oddělení zambijského ministerstva lesního hospodářství, podle zprávy Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj (IIED) z dubna 2017.
Důkaz nezákonné těžby dřeva je zřejmý z nesrovnalostí mezi údaji o vývozu dle FAO a údaji o dovozech, které vydávají čínské celní úřady. Na tyto nesrovnalosti poukazuje článek z dubna 2018 zveřejněný Centrem pro mezinárodní lesnický výzkum (CIFOR). CIFOR je nezisková výzkumná organizace se sídlem v Indonésii.
Podle FAO Zambie v roce 2016 vyvezla zhruba 3 tisíce kubických metrů (asi 1 060 tun) dřeva. Samotná Čína, podle čínských celních orgánů, obdržela ze Zambie celkem 60 tisíc kubických metrů (asi 21 190 tun). Dokument poukázal na to, že palisandrové dřevo tvoří převážnou většinu, přestože přesné údaje nebyly k dispozici.
Dokument CIFOR odhaduje, že Zambie kvůli nezákonné těžbě dřeva končí ve ztrátě zhruba 3,2 mil. dolarů za rok na daních z podnikání. Tato ztráta by nemusela být tak vysoká, pokud by se těžba uskutečňovala přes místní firmy. Dokument dále odhaduje, že úředníci, kteří usnadňují nelegální těžbu dřeva v Zambii, inkasují na úplatcích asi 1,7 mil. dolarů.
Přeložila Martina Halámková Tomlinson; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.