Vietnamský prezident Trương Tấn Sang se chystá do Prahy, ilustr. foto. (BAY ISMOYO/AFP/Getty Images)
V roce 2014 situace ve Vietnamu v oblasti lidských práv zůstává kritická. Vietnamská komunistická strana (VKS) pokračuje v politice jedné strany zavedené roku 1975. Zachováním monopolu státní moci čelí VKS stále rostoucí nespokojenosti obyvatelstva kvůli nedostatku základních svobod. V porovnání s předchozím rokem 2013 stoupl počet zadržených bloggerů a zhoršila se forma a způsoby jejich obtěžování a zastrašování.
Odepírání lidských práv a rozšířená korupce uvnitř samotné státní struktury jsou obecně považované za hlavní důvody, které dusí politický a ekonomický vývoj ve Vietnamu. Nárůst diskusí kritického charakteru na blozích, na Facebooku a jiných sociálních sítích zpochybnil schopnost vlády ukočírovat veřejné mínění. Od počátku sporu Vietnamu s Čínou v Jihočínském moři protičínská nálada ve Vietnamu zesílila.
Loni v květnu došlo k násilným protestům proti Číně v provinciích Binh Duong a Ha Tinh, při nichž zemřeli čtyři čínští občané a bylo zničeno zařízení několika zahraničních firem včetně čínských, tchajwanských, jihokorejských a japonských podniků.
V červnu 2014 v rámci pravidelné revize situace oblasti lidských práv akceptoval Vietnam 182 ze 227 doporučení navrhovaných Radou pro lidská práva OSN, zamítl však nejpodstatnější doporučení, jako propuštění všech politických vězňů a osob zadržených bez obvinění či soudu, provedení právní reformy za účelem ukončení zatýkání z politického motivu těch, kteří chtějí mírumilovným způsobem uplatnit svá základní lidská práva, zakládat národní nezávislé lidsko-právní instituce, a učinit potřebné kroky k podněcování svých spoluobčanů k široké účasti v politickém veřejném životě.
V listopadu ratifikovalo Národní shromáždění Úmluvu OSN proti mučení a Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením.
Političtí vězni a zneužití systému trestního řízení
Vietnamské soudnictví není nezávislé a je stále považováno za politický nástroj VKS proti kritikům. Kvůli procedurálním a jiným nejasnostem byly procesy mnohdy zmanipulovány tak, aby se dosáhlo politicky předem rozhodnutých rozsudků. Např. v září 2014 během soudního procesu s aktivisty ze Duong Noi (Hanoj) bojujícími za právo používat pozemky, kteří byli obviněni z „neoprávněného vystupování proti veřejným činitelům“, jim soud zamítl přivolat svědky, kteří mohli svědčit ve prospěch obžalovaných, a tímto zabránil obhájci Tran Thu Namovi v úspěšné obhajobě.
Režim využívá ustanovení trestního zákoníku na „podkopávání národní jednoty“ a „zneužití práva na demokracii a svobodu pro porušení zájmů státu“, aby mohl rázně zakročit proti disidentům. Sále využívá i jiné zákony, např. zákony o narušení veřejného pořádku.
Nezávislí spisovatelé, bloggeři či lidsko-právní aktivisté musí běžně čelit policejním zastrašováním, pronásledováním, svévolným zatčením a prodloužení doby zadržení bez nároku na právního zástupce anebo návštěvu rodiny.
V únoru 2014 aktivisté Bui Thi Minh Hang, Nguyen Thi Thuy Quynh, Nguyen Van Minh byli zatčeni na cestě na návštěvu jejich kolegy, aktivisty Nguyen Bac Truyena, na základě vykonstruovaného obvinění, že způsobili dopravní zácpu. V srpnu roku 2014 byli obviněni z narušení veřejného pořádku dle čl. 245 trestního zákoníku a obdrželi rozsudek 2-3 roky vězení.
Pokračuje pronásledování bloggerů
Pronásledování bloggerů pokračuje, vrcholem byly soudní procesy Truong Duy Nhata a Pham Viet Daa obviněných z domnělého „zneužití práva na demokracii a svobody“ dle čl. 258 trestního zákoníku. Truong Duy Nhat byl odsouzen ke dvěma letům vězení, Pham Viet Dao dostal 15 měsíců.
V květnu úřady zatkly známého bloggera Nguyen Huu Vinha (známý pod pseudonymem Anh Ba Sam) a jeho kolegyni Nguyen Thi Minh Thuy, také za domnělé porušení čl. 258. V roce 2014 bylo za článek 258 odsouzeno minimálně 10 osob.
Fyzické útoky na aktivisty jsou si podobné. V únoru 2014 neznámí pachatelé napadli a zbili Huynh Ngoc Tuana a jeho syna Huynh Trong Hieua, bloggery z provincie Quang Nam. Dva měsíce předtím během jiného útoku utrpěl Huynh Ngoc Tuan četné zlomeniny při účasti v kampani na podporu bývalých politických vězňů.
Ve květnu byla lidsko-právní aktivistka Tran Thi Thuy Nga terčem útoku, během nějž jí zlomili nohu a ruku. V srpnu srazili Nguyen Bac Truyena dva neznámí muži na motorce, kteří jeho i celou jeho rodinu dlouhodobě sledovali. V listopadu neznámí lupiči zaútočili na bývalého politického vězně a bloggera Truong Minh Duca, kterému způsobili četná zranění. Další bloggeři nebo aktivisté, kteří byli obětmi neznámých útočníků, jsou Le Quoc Quyet, Le Thi Phuong Anh, Nguyen Van Thanh, Trinh Anh Tuan, Truong Van Dung, Tran Ngoc Anh, Bui Tuan Lam, Pham Ba Hai, and Le Van Soc. Ani v jednom z těchto případů nebyl z útoku nikdo obviněn.
Svoboda shromáždění a pohybu
Vietnam zakazuje všechny politické nezávislé strany, odborářské svazy a organizace pro lidská práva. Úřady vyžadují oficiální povolení k veřejnému shromáždění a odmítají poskytovat povolení k shromažďování, k pochodům anebo k protestům, které považují za politické anebo za jinak nepřijatelné.
V dubnu 2014 policie města Nha Trang násilně rozpustila shromáždění pořádané známou bloggerkou Nguyen Ngoc Nhu Quynh (známá pod pseudonymem Me Nam) a jinými aktivisty, které se týkalo problematiky lidských práv.
V červenci 2014 byla založena asociace nezávislých vietnamských novinářů (IJAVN). V srpnu policie předvolala k vysvětlení členy IJAVN včetně jejích zakladatelů Pham Chi Dunga a nezávislého novináře Nguyen Thien Nhana.
Zákaz vycházení formou domácího vězení se často používá, aby se zabránilo aktivistům zúčastnit se veřejných událostí, jako jsou protičínské protesty, diskuse k problematice lidských práv anebo soudní slyšení zadržených aktivistů. Např. v roce 2014 spisovatel Pham Dinh Trong byl dvakrát krátce zadržen, aby nemohl jít na květnový protičínský protest v Ho Či Minově městě, ani se zúčastnit soudního líčení bloggera Bui Thi Minh Hange v srpnu.
Úřady se snaží zabránit výjezdům mnohých kritiků ze země z důvodu „národní bezpečnosti“. V únoru 2014 byl nezávislému novináři Pham Chi Dungovi zakázán výjezd z Vietnamu, když se měl zúčastnit mise v Ženevě v rámci revize dodržování lidských práv. Jiní bloggeři a aktivisté, jimž byl výjezd rovněž znemožněn, jsou Nguyen Thi Huyen Trang, Nguyen Thanh Thuy (v dubnu) a Pham Dac Dat (v červenci).
Svoboda náboženství
Vláda monitoruje, obtěžuje, násilně rozhání náboženské skupiny, které fungují vně oficiálně registrovaných a státem kontrolovaných náboženských institucí.
Terčem v roce 2014 byly neuznané sekty Cao Dai a buddhistická Hoa Hao, nezávislé protestantské a katolické domácí církve na Centrální vysočině i jinde, khmérské buddhistické chrámy i sjednocené buddhistické církve Vietnamu.
Během prvních devíti měsíců roku 2014 bylo obviněno minimálně 20 osob za účast v nezávislých náboženských skupinách, které vláda neschválila.
V červenci 2014, když profesor Heiner Bielefeldt, expert OSN na svobodu náboženství nebo víry, navštívil Vietnam v rámci oficiální mise, policie používala zastrašovací metody a zavedla domácí vězení pro mnoho disidentů a náboženských aktivistů, a Bielefeldt se tak s nimi nemohl setkat. Kvůli obavám o bezpečnost těchto aktivistů profesor Bielefeldt musel zkrátit svou cestu předem naplánovanou do provincií An Giang, Gia Lai, a Kon Tum.
Brutalita při zadržení a uvěznění
Krutost policie včetně úmrtí na policejních stanicích se dostává do středu pozornosti obyvatelstva Vietnamu. V roce 2014 dokonce i cenzurovaná státní média často publikovala zprávy o zneužívání policejních pravomocí.
V mnoha případech ti, kteří zemřeli na policejních stanicích, byli oficiálně zadrženi jen kvůli malým prohřeškům.
Policie se často snažila vše zamaskovat, často vydávala prohlášení, že zadrženi si vzali život. Jiní zadržení prozradili, že byli biti kvůli doznání, často i ke zločinům, které nespáchali. Jiní sdělili, že byli zbiti, protože kritizovali policejní důstojníky, anebo proto, že se s nimi snažili diskutovat. Mezi obětmi bití jsou i děti.
V červenci vydalo Ministerstvo veřejné bezpečnosti Oběžník 28 ve snaze omezit policejní brutalitu a nesprávné chování během vyšetřování. V září se konalo první slyšení justičního výboru Národního shromáždění o nuceném doznání, mučení a dalším špatném zacházení během vyšetřování ze strany policie.
Šikana v drogových centrech
Drogově závislí včetně dětí jsou stále zadržováni ve státních detenčních centrech, kde jsou nuceni dělat podřadné práce ve jménu „pracovní terapie“.
V roce 2014 vláda zpracovala projekt „reformovat“ systém tak, že nezruší nucené práce a navzdory slibu uzavřít některá centra a snížit celkový počet zadržených, pořád jich bude 20 000 zadržených v tomto systému v roce 2020.
Klíčoví zahraniční partneři
Nejdůležitější zahraniční vztahy udržuje Vietnam s Čínou a se Spojenými státy, i když vztahy s Japonskem, Evropskou Unií, Asociací národů Jihovýchodní Asie a Austrálií mají též zásadní význam.
V roce 2014 se vztah Číny a Vietnamu zkomplikoval spory o námořní teritorium, což vedlo k velkým protestům a násilným nepokojům v ulicích Vietnamu.
V kontextu svého „obratu k Asii“ s cílem pozorovat jednání Číny, Spojené státy usilují o zlepšení vojenských a hospodářských vztahů s Vietnamem, a zároveň se snaží vyvinout tlak na Vietnam v oblasti dodržování lidských práv. Toto konání je nejednoznačným vzkazem směrem k vietnamské politické reprezentaci. Japonsko, Evropská Unie a Austrálie se příliš soustřeďují na obchodní vztahy, a proto jim chybí síla k podpoře zadržených aktivistů. Tyto státy by měly více usilovat o prosazování respektu vůči základním lidským právům ve Vietnamu.
Přeložil: NM
Čtěte také:
Příběh trestu smrti pro nevinného člověka z vietnamského města mafie Hai Phong
