Čínský vědec provádí v laboratoři ve Wu-chanu (Wuhan) testy na dvou odrůdách geneticky modifikované rýže, 11. června 2011. Znalci přiznali, že GM rýže se v Číně nelegálně šíří už léta. (STR/AFP/Getty Images)
Tato nečinnost nebyla očividně nějakým pouhým opomenutím. Chuang Ta-fang (Huang Dafang), vědec z Biotechnologického výzkumného ústavu a člen Výboru pro biobezpečnost, sdělil 4. září státní tiskové agentuře Sin-chua (Xinhua), že ústřední orgány mají u geneticky modifikovaných plodin postoj „aktivního výzkumu a opatrné propagace“.
Podle Chuanga se vláda bojí veřejného mínění a proto došlo k propásnutí zákonné lhůty. Nečinnost ministerstva se v tomto případě de facto rovná schválení. Zvláštní přístup k těmto bezpečnostním certifikátům zapadá do obecného schématu čínského režimu, který se snaží o širší zavedení GMO, aniž by veřejně přiznal, že se tak děje.
GMO je v Číně běžné
Ačkoliv státní orgány nikdy neschválily komerční distribuci GM rýže v Číně, ekologická organizace Greenpeace oznámila, že nalezla geneticky upravenou rýži ve 4 z 15 náhodně zakoupených vzorcích. Vzorky pocházely ze supermarketů ve Wu-chanu, hlavního města provincie Chu-pej (Hubei) ve střední Číně a byly pořízeny v listopadu 2013.
Státní deník People's Daily vloni přinesl zprávu, že 27 evropských zemí nalezlo mezi čínskou rýží dodávky kontaminované GM odrůdami. V roce 2010 šlo o 46 dodávek a v prvních 10 měsících roku 2011 o 19 dodávek. Deník uvedl, že zásilky sice byly vráceny zpět do Číny, kde měly být zničeny, ale ve skutečnosti skončily na tuzemském trhu.
Server China News přinesl 31. července článek s titulkem „GM rýže se pěstuje v Chu-pej ve velkém, pěstitelé ji odmítají jíst“, kde se píše, že farmáři, kteří se v provincii Chu-pej pěstováním GM rýže živí, ji všechnu prodávají, a pro sebe a své rodiny pěstují menší množství obyčejné rýže. Výsledkem je, že GM rýže dominuje. Potvrzuje to i farmář Tung Kche-ťiang (Dong Kejiang), kterého citovala China News: „Dnes je těžké najít semena normální rýže.“
Nejen rýže
Čínský časopis Ekonomický pozorovatel v červnu 2011 napsal, že jeden vědec z Čínské akademie zemědělských věd uvedl na fóru pořádaném ministerstvem zemědělství, že GM plodiny, jako kukuřice a rýže, se v Číně pěstují nelegálně již léta. Odrůdy GM kukuřice byly nalezeny po celé zemi, uvádí časopis.
Mnohé z geneticky upravených plodin, které se v Číně konzumují, se dováží. Profesor Sun Wen-kuang (Sun Wenguang) z ekonomické fakulty Šantungské (Shandong) univerzity prozradil Epoch Times, že komunistická strana importuje značné množství GM plodin ze zahraničí, aby překonala nedostatek potravin. Takovéto plodiny jsou poměrně levné.
Podle čínského serveru Science Net dováží Čína přes 70 procent své spotřeby sojových bobů, většinou geneticky modifikovaných, a víc než 90 procent zeleninových semen.
Míra, do jaké stát GM potraviny prosazuje, je patrná i z čísel v rozpočtu. Deník Věda a technologie citoval jednoho ze zástupců Národního lidového shromáždění a zároveň ředitele jednoho z výzkumných ústavů rýže, který uvedl, že vláda přiřkla na výzkum a vývoj GM plodin 30 miliard jüanů (asi 106 miliard Kč), zatímco na výzkum běžných plodin pouhých 180 milionů jüanů (637 milionů Kč).
Oficiální vládní data neprozrazují rozsah použití GMO v Číně. Podle čísel ministerstva zemědělství z roku 2013 vydala Čína bezpečnostní certifikáty pro 8 v tuzemsku vyvinutých GM plodin – rajče, bavlnu, petúnii, sladkou papriku, chilli papriku, papáju, rýži a kukuřici. Statistika Střediska pro genetické inženýrství rostlin však uvádí, že ministerstvo zemědělství vydalo od roku 1996 ve skutečnosti 1 110 certifikátů.
Tento skok do světa genetického inženýrství staví Číňany před hotovou věc. „GMO vstoupilo do tolika oblastí společnosti, že je skoro nemožné je teď zakázat,“ okomentoval stav Li Kuo-siang (Li Guoxiang) z Čínské akademie společenských věd.
Bezpečnost
Odrůda GM rýže, jejíž certifikát vypršel zmiňovaného 17. srpna, se jmenuje Bt Shanyou 63. Obsahuje protein Bt, který rýži zaručuje odolnost vůči škůdcům.
Dr. Wang Jüe-tan (Wang 'Yuedan) z lékařské fakulty Pekingské univerzity poznamenává, že Bt je typ bakteriálního proteinu, který zabíjí hmyz tím, že rozkládá a „rozpouští“ jeho vnitřnosti.
„Protein Bt není přírodní složkou rýže,“ upozorňuje Wang. „Nevíme, jaký možné následky na lidskou fyziologii může konzumace této odrůdy rýže mít, obzvlášť poté, co se absorbuje do krevního oběhu. Tento bakteriální protein, jakmile je plně integrován do lidského těla, může vyvolat alergie a oslabit imunitní systém.“
Dr. Wang se věnuje testům s Bt proteinem ve své laboratoři. Během čtyř měsíců vpíchnul čtyřikrát protein do těla laboratorních krys. Zjistil, že imunitní systém těchto tvorů se začal chovat abnormálně. Změnil se počet bílých krvinek a zakrněla slezina. Podle Wanga to dokazuje, že protein Bt savce negativně ovlivňuje.
Jüan Lung-pching (Yuan Longping)je zemědělský vědec, v Číně známý jako „otec hybridní rýže“. Také on je kritikem odrůdy s Bt. „Řada transgenetických odrůd rýže resistentních vůči hmyzu obsahuje toxický protein. Pokud hmyz po jejím požití umírá, co se stane, když ji budou jíst lidé? Musíme být obzvlášť opatrní,“ sdělil vědec agentuře Sin-chua.
Vědecký pracovník kontroluje sazenice rýže na testovacím poli ve Wu-chanu, 11. června 2011. (STR/AFP/Getty Images)
Profesor Jang Ťin-šuej (Yang Jinshui) z Futanské (Fudan) univerzity a zároveň člen výzkumného genetického týmu při Čínské akademii zemědělských věd, uvedl pro noviny Shanghai Daily: „Bakteriální geny v GM rýži nemohou být plně metabolizovány a eliminovány. Rýže je pro Číňany hlavní součást stravy. Pokud se (GM rýže) industrializuje a zkomercializuje ve velkém, nebude už pro naši zemi cesty zpět. Proto musíme být mimořádně opatrní.“
Upraveno 20. října 2014
