Před několika lety jsem četl vtip, který je sice poněkud temnější, ale odráží smutnou realitu. Vrah řekne: „Už nebudu zabíjet.“ A lidi na to reagují: „Řekl, že se polepší, tak už ho nechme. Vidíte, že se snaží polepšit.“
Nikoho nenapadne otázka, co na to řeknou členové rodin lidí, které zavraždil, ani nikdo neřeší, že se jedná o závažný zločin, který by měl být potrestán. Namísto toho, naprosto proti zdravému rozumu, budou lidé ochotni vraha omilostnit na základě jeho slibu, že se polepší.
Krajní absurditu celá situace získává ve chvíli, kdy vrah zabíjí dál, ale veřejně prohlašuje, že se polepšuje. Bohužel se jedná o metaforu současné činnosti režimu působícího na území Číny.
Shovívavost světových vlád a oficiálních mezinárodních organizací vůči Číně je skutečně absurdní. Absurdní do té míry, jakou popisuje onen temný vtip. Absurdní do morku kostí a není ani trochu legrační, spíše otřesná až hrůzná.
Podobné myšlenky člověku vyvstávají v hlavě po nedávných událostech v Tibetu, kde se na protest proti praktikám čínské komunistické strany upálilo již téměř dvě stě lidí. Není od věci položit si otázku, jaké bezpráví může dovést člověka k tomu, že se polije hořlavinou a zapálí. Co by ještě mohli udělat závažnějšího, než si vzít vlastní život, aby bylo jasné, že tam čínský režim provádí zvěrstva? Komunističtí lídři ovšem tvrdí, že se „situace lidských práv v Číně zlepšuje“.
Podobně s člověkem pohne nedávné prohlášení čínského představitele transplantačního průmyslu v čínském tisku. Huang Ťie-fu, člověk, který se prezentuje jako reformátor čínského transplantačního průmyslu, se pokouší o začlenění používání orgánů vězňů do zákonných postupů. Čína přitom slíbila, že zastaví roky běžící využívání popravených vězňů jako dárců lidských orgánů pro transplantace.
„Soudní orgány a místní ministerstva zdravotnictví by měla ustanovit vazby a umožnit zapsání vězňů odsouzených na smrt do elektronického orgánového přidělovacího systému,“ prohlásil nedávno Huang Ťie-fu. Jeho prohlášení o legalizaci odporuje jinému prohlášení, které tvrdí, že Čína tyto praktiky ukončí do roku 2015.
Celý čínský transplantační systém je neprůhledný a nenabízí možnost sledovat zdroj orgánu a dobrovolné svolení k transplantaci. Zahraniční pozorovatelé a vyšetřovatelé podávají důkazy a svědectví o tom, že v čínských vězeních provádějí doktoři testy na politických vězních, které zapisují do kartotéky a následně je zneužívají jako nedobrovolné dárce orgánů.
Respektive, vytipují si zdravého vězně s vhodným orgánem a potom ho zabijí, vyřežou z jeho těla zdravé orgány a transplantují je za peníze. Tělo je zpopelněno a příčina úmrtí zfalšována. To všechno probíhá bez svolení vězně, bez vědomí rodiny, bez finanční odměny příbuzným nebo pozůstalým. Z obchodů profitují zkorumpovaní úředníci.
Zvažme zprávy o tom, že je řada soudních procesů zmanipulována a vykonstruována a jsou odsuzováni nevinní lidé, kteří se provinili pouze tím, že se znelíbili čínskému režimu. Další kapitolou jsou bezejmenní političtí vězni, kteří odmítli sdělit svoje jméno a bydliště, aby neohrozili své příbuzné. Mohou být tito lidé odsouzeni na smrt a stát se nedobrovolnými dárci orgánů? Například kanadští právníci Kilgour a Matas uvádějí, že je to možné.
Dokonce i vysoce postavený čínský chirurg otevřeně čínskému tisku minulý rok potvrdil, že v minulosti nebylo požadováno svolení vězně odsouzeného na smrt k transplantaci, ale také zároveň sliboval, že nyní již bude svolení vyžadováno. Podle výpovědí některých čínských doktorů je zfalšování svolení k transplantaci pouze otázkou vyplnění příslušného dokumentu, který může podepsat kdokoliv. Soudní systém to nezajímá, neboť podle zpráv z čínského tisku soudci z obchodů s orgány vězňů rovněž profitují.
Jediným světlým okamžikem v celé situaci je přiměřeně ostré vyjádření Evropského parlamentu z konce minulého roku, které po čínském režimu požaduje okamžité zastavení těchto praktik, provedení neprodleného vyšetřování a postavení před soud všech lidí, kteří se do těchto praktik zapojují. To je z etického hlediska jediné možné řešení. Pokud někdo říká: „Vždyť slíbili, že se polepší. Čínský transplantační systém se bude reformovat,“ potom si nevšiml, že postavil na hlavu žebříček hodnot rozumu a spravedlnosti.
Je více než evidentní, že čínský režim žádné změny neprovádí, pouze je předstírá a slibuje, zatím co v pozadí jede dále ve stejných kolejích. Jména viníků dosavadních zločinů nikde nefigurují, vyšetřování neprobíhá, pouze se slibují změny k lepšímu.
Pokud opustíme odvětví transplantačního průmyslu a podíváme se na nedávné prohlášení čínského režimu, že ruší pracovní tábory, vidíme další příklad naivity zahraničních médií a absurdit. Přední titulky světových médií zaplnily zprávy o tom, jak se Čína reformuje a ruší pracovní tábory, což je smutný příklad toho, jak světová média ochotně slouží k šíření propagandy čínského režimu.
Jak to, že je to propaganda? Protože se do článků o reformách nedostaly zprávy o tom, jak tyto reformy ve skutečnosti probíhají. Podle zpráv z Číny v některých případech proběhlo pouze přejmenování z „Pracovní tábor“ na „Vězení“ nebo jiný název. Podle Amnesty International byli v řadě případů vězni pouze převezeni do jiných zařízení, která jsou podle zpráv ještě tvrdší, než pracovní tábory.
Pokud čínský režim slibuje reformy a „polidštění“ je to výsměch nepochopitelně naivně důvěřivému mezinárodnímu společenství, který vtipně ilustroval jeden kreslíř na obrázku, kde stojí před novináři metaforická krvelačná bestie rudého draka a drží před sebou masku smajlíka. To co píše světový tisk bych komentoval následovně: „Čínský režim má tvář smajlíka, ale kdo se skrývá za maskou smajlíka, v článku neuvádíme.“
Mezinárodní společenství tak dlouhodobě ztrácí schopnost reflektovat skutečnost, co se týče Číny, a podle toho také veřejné mínění často formuje názory založené na lžích a polopravdách. Není divu, že se chová naivně a čínský režim se v pozadí jeho naivitě potichu chechtá.
Vzpomeňme ještě na Olympiádu v Pekingu v roce 2008. Podmínkou pro její umístění na území Číny, byl závazek ke zlepšení situace lidských práv. Došlo ke zlepšení situace lidských práv? Před započením Her proběhly jedny z nejtvrdších zátahů v Tibetu a proti režimu nepohdlným skupinám po celé Číně.
Říkáte: „Čína zaznamenává oslnivý ekonomický vzestup, Čína se reformuje, Čína kupuje a prodává?“ Připište k tomu ale také pokaždé: „Zničené životní prostředí, neustálé pošlapávání lidských práv až do krajností, vykořisťování a zneužívání řadových obyvatel, podvrhování dat a podvádění mezinárodního společenství.“ Jak lze dosáhnout pravdivého obrazu, když budeme zavírat oči nad negativní stránkou věci?
