Pohnuté dětství a mládí
Karel Kryl ve narodil do knihtiskařské rodiny. Tiskárnu knih, kterou vlastnila rodina Krylových od roku 1909, však komunisté zlikvidovali a poté byla rodina Krylových nucena žít v chudých poměrech. Tento zážitek a láska ke knihám se do duše Karla Kryla silně zapsaly a v budoucím životě ho formovaly k uměleckému směřování, ale také i k averzi ke komunistickému režimu. Později Karel Kryl vystudoval Keramickou školu v Bechyni, ale u hrnčířského řemesla dlouho nezůstal. Začal psát poezii, hrát na kytaru a skládat texty. Díky pořadu Jiřího Černého Dvanáct na houpačce, který vysílal Československý rozhlas, se Kryl postupně začal dostávat do povědomí širší veřejnosti.
Král protestsongů a exil
Hlavním průlomem, který katapultoval Kryla na výsluní a také zároveň do role protestsongového zpěváka, byla bezesporu srpnová okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Půl roku po invazi Karel Kryl nazpíval kultovní píseň Bratříčku, zavírej vrátka, která doslova zlidověla. Kryl se stal jednou z ikon boje proti komunismu. Skladba, která se úspěšně hrála v rozhlase, byla později zakázána, stejnojmenné album bylo staženo z prodeje. Přesto však mezi lidmi deska putovala v tisících kopiích a lidé jeho texty znali zpaměti. Kryl krátce nato odjel na festival písničkářů do německého Waldecku a odsud se již nevrátil, požádal o politický azyl. Další Krylovy desky a knihy vycházely pouze v exilu, přesto je znali i lidé v rodné vlasti, kde se tajně kopírovaly ve stovkách kusů.
Svobodná Evropa
Karel Kryl se usadil v Mnichově a začal spolupracovat s redakcí Svobodné Evropy. Nejdříve působil jako externista, později se podílel na sportovních a hudebních pořadech. Mimoto vydával knihy, psal poezii a skládal písně. V Německu zůstal dvacet let, až do listopadu 1989, kdy se vrátil do milovaného Československa. Za dvacet let, které v Německu strávil, nikdy nepožádal o německé občanství a celý exil zůstal věrný československému občanství.
Euforie a vystřízlivění
Po listopadu 1989 začal Karel Kryl koncertovat a účastnit se veřejně politického hnutí. Brzy však ze sametové euforie vystřízlivěl a začal se velmi kriticky vyjadřovat k poměrům ve společnosti. Vydal album Tekuté písky a Monology. V písních Demokracie, Kádrují mě, Timur a jeho parta nebo Sametové jaro otevřeně kritizuje svoji nespokojenost s novým politickým směřováním země. Nejvíce se Krylova nespokojenost s tehdejšími poměry odrazila v knize Půlkacíř, která byla knižním rozhovorem Miloše Čermáka s Karlem Krylem. Později se rozhodl neúčastnit se politického života vůbec.
Karla Kryla v polistopadové éře asi nejvíce zlomilo rozdělení Československa, které velice nelibě nesl. Zemřel náhle na srdeční infarkt 3. března 1994 v Mnichově ve věku nedožitých padesáti let. Pohřbu, který se konal na Břevnovském hřbitově sv. Vojtěcha, se zúčastnily asi čtyři tisíce lidí. Obřad celebroval jeho přítel arciopat benediktinského Kláštera břevnovského Jan Anastáz Opasek. Z politické garnitury byla účast minimální. Pohřbu se překvapivě nezúčastnil ani Václav Havel.
Vzpomínky na Karla Kryla
Na Karla Kryla se vzpomínalo v sobotu 1. 3. 2014 v bazilice sv. Markéty v břevnovském klášteře, kde byla sloužena zádušní mše ke 20. výročí úmrtí Karla Kryla. Mši celebroval převor Prokop Siostrzonek. Po mši následovalo setkání Krylových přátel a příznivců, písničkářka Dáša Vokatá zde zahrála několik Krylových písní.
Další vzpomínkové akce se budou konat v Litoměřicích, kde se 1. dubna 2014 od 19,30 h v Městském kulturním zařízení bude konat koncert na Krylovu počest. Zahrají zde Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák, Dagmar Voňková nebo Hustej Wimpy.
Vzpomínkovou akci plánuje i Český rozhlas Ostrava, který 4. března 2014 v hudebním Studiu 1 pořádá koncert Pocta Karlu Krylovi. Ostravské studio, které se pyšní tím, že zde slavný písničkář natočil debutové skladby na album Bratříčku, zavírej vrátka, představí na koncertě Vladimíra Mertu, Dagmar Voňkovou – Andrtovou, Petra Lutku nebo Krylova bratra Jana. Záznam vysílání koncertu bude regionálně vysílán 19. března od 20,04 hodin na všech stanicích.
