Paní Zora Šemberová. (Laterna magika)
Paní Zora Šemberová. (Laterna magika)

Praha - Národní divadlo uspořádá matiné k nedožitým stým narozeninám Zory Šemberové (*13. 3. 1913), která zemřela před svými stými narozeninami vloni 9. října.

Ve výjimečném představení 10. 3. 2013 v 15.00 hodin v Národním divadle vystoupí sólisté Baletu Národního divadla z Prahy i Brna a také z Laterny magiky.

Vstup na matiné volný.

Nedílnou součástí setkání bude odhalení busty Zory Šemberové ve foyer Národního divadla.  Bronzový artefakt k bustě vytvořila akademická sochařka Olga Vohnoutová (1967), která svoje dílo darovala Národnímu divadlu v roce 1993.

Česká tanečnice, choreografka a pedagožka tak bude první ženou, jež vstoupí do pomyslné síně slávy a bude připomínána vedle svých kolegů z oboru, Augustina Bergera, Joe Jenčíka a Saši Machova.

Významná česká tanečnice

Zora Šemberová zůstává významnou českou tanečnicí, jež vešla do světové historie baletu jako první Prokofjevova Julie v rámci světové premiéry slavného baletu Romeo a Julie v choreografii I. V. Psoty ještě před druhou světovou válkou - 30. prosince 1938 v brněnském divadle.

„Pohled na taneční umění, který jsem získala během nedávných studií u Rosalie Chladek v Laxenburgu, změnil v podstatě můj přístup k tvoření rolí. Proto jsem si dodala odvahy a zašla za Ivem Váňou Psotou, abych ho poprosila o dovolení tančit Julii bez špiček, a tak mi umožnit pravdivěji vyjádřit její charakter…“ Zora Šemberová: Na šťastné planetě.

Své vlastní umělecké zkušenosti získala např. od pedagogů J. Hladíka, T. Pavlovské, O. Preobraženské, B. d´Alessandri-Valdine a dalších.

Její sólová taneční dráha byla spjata s Národním divadlem v Brně (1922–1928, 1932–1941) i v Praze (1928–1930, 1943–1959), s pražským Novým německým divadlem (1942–1943) nebo s pařížským Gaumont Palace (1931–1932). V letech 1946–1968 vyučovala na pražské Taneční konzervatoři.

Nebyla jen výjimečnou umělkyní tanečního umění na jevišti, ale byla i pozornou a motivující pedagožkou. Byla zvídavá, experimentující i hledající. Významně ovlivnila tvůrčí a umělecké směřování dalších osobností, jako byli J. Kylián, P. Šmok, L. Fialka, Vl. Harapes.

Zora Šemberová v roli Julie. (dancelines.com.au) (behindballet.com)Zora Šemberová v roli Julie. (dancelines.com.au) (behindballet.com)Zora Šemberová v roli Julie. (dancelines.com.au) (behindballet.com)
Zora Šemberová v roli Julie. (dancelines.com.au) (behindballet.com)

 

Zájem sloužit umění

Jiří Kylián složil poklonu jejímu nekompromisnímu a nesmlouvavému postoji k uměleckým otázkám a vyzdvihl, že její postoj nikdy nesloužil jejím osobním ambicím nebo záměrům, ale že byl vždy zapojen do služeb umění a lidské kultury.

Jako tanečnice ztvárnila Zora Šemberová na jevišti řadu postav, do kterých vložila svůj hluboký prožitek a emocionální náboj. Ze všech postav můžeme jmenovat její nezapomenutelnou Kalliopé v Apollón musagète, Krasavici v Marnotratném synovi, Mariken v opeře Hry o Marii, Tao-Choa v Rudém máku, Smrt v Signorině Gioventù, Mlynářku v Třírohém klobouku, Zobeidu v Šeherezádě, Zošu v Cagliostrovi ve Varšavě, Rosavu ve Švandovi dudákovi ad.

Emigrace po vpádu vojsk v roce 1968

Roku 1968, tak osudným pro Československo, emigrovala. Její pouť začala v Asii, když vyučovala v Kambodži, a poté natrvalo v Austrálii na Flanders University v Adelaide. V roce 1975 založila a vedla pantomimický soubor Australian Mime Theatre. Roku 1999 obdržela  Cenu Thálie za celoživotní mistrovství, v roce 2005 cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. V roce 2008 vydala autobiografii Na šťastné planetě.

„Vždycky velice lituji, když je naše republika ochuzena o cenné umělecké osobnosti,“ sděluje ve svých vzpomínkách navrátivší se umělkyně.

Bohužel tato „tradice“ odchodu umělců do zahraničí provází naši kulturu od nepaměti, počínaje 2. světovou válkou a potom emigrací spojenou s komunistickým režimem.

Rekonstrukce slavného Otvírání studánek

Do připravovaného slavnostního programu přispěje soubor Laterny magiky rekonstrukcí slavného Otvírání studánek v choreografii na kantátu Bohuslava Martinů. Po deseti letech tak diváci mohou vidět věc, která vznikla v 60. letech pod vedením Alfréda Radoka.

Před deseti lety její nastudování obnovovala právě Zora Šemberová jako jedna z někdejších autorek. Z jejích žáků vznikla v 60. letech silná generace tanečníků pro Laternu magiku. Její soubor má tedy také mnoho důvodů na tuto osobnost českého tance vzpomínat.

 

Čtěte také:

Laterna magika uvede Otvírání studánek - obnovené představení

Vidím nevidím - režisérka Maria Procházková poprvé na divadelních prknech

Program divadla Laterna magika