Žánr: muzikálová situační komedie
Režie: Stanislav Moša
Hudba: Zdenek Merta
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Andrea Kučerová
Hrají: Stanislav Slovák, Jiří Mach, Dušan Vitázek, Jaroslav Záděra, Hana Holišová, Andrea Březinová, Mária Lalková, aj.
Druhý díl hudební trilogie Osudová komedie s podtitulem Očistec si připravilo v lednové premiéře Městské divadlo Brno. Spojitost s Dantovým románem, která se nabízí, je zde pouze tématická. Autoři inscenace duo Moša – Merta změnili oproti předchozímu Peklu téměř vše od žánru, postav po jazyk a prostředí.
Rockeři v klášteře...
Skupinka tří kamarádů - Deny, Jerry a Bas, kteří spolu hrají v rockové skupině, se díky svému nezřízenému životnímu stylu ocitají v podivném klášteře, kde panují prazvláštní pravidla a velmi přísný řád. Do kláštera jsou mládenci uneseni třemi půvabnými dívkami, které se „zlobivé rockery“ spolu s ostatními členy kláštera včetně přísné matky představené snaží přivést pomocí odříkání jejich radostí a přísného režimu na cestu údajného vyššího poslání.
Tyto hříchy jsou mladíkům prezentovány formou jak fyzického odpírání a utrpení, tak i prostřednictvím nahlédnutí do životů těch, kteří podlehli svým patologickým touhám, jako například obžerství, smyslnost nebo touhou po bohatství, kráse a slávě (Hitler, Stalin, hraběnka Báthoryová nebo Maharádža z Dhárí). Otázkou zůstává, jestli se podaří bohémské mladíky touto formou „napravit“ a očistit, nebo se naopak ukáže, že všechno je úplně jinak...
Osudová komedie s podtitulem Očistec. (mdb.cz)
Očistec jako morální poselství?
Muzikálová inscenace stojí na nápadité choreografii, bohaté výpravě, rockovém zvuku a charismatu hlavních hrdinů. Na první pohled by se mohlo zdát, že inscenace nabízí i jisté morální poselství, ale tento prvek se ani tak netýká samotných mladých rockerů a jejich hříchů, jako spíše korupce a propojeností bohatého podnikatele s vedením kláštera, které za úplatu a sponzoring kláštera dodává svému chlebodárci poslušné posluhovače. Tento motiv pravděpodobně koresponduje se současnou náladou ve společnosti, týkající se pohledu na církevní struktury jakožto na pouhé instituce ve společnosti.
Avšak děj nejde ani o píď dál, jako by se jeho potenciál zasekl, a tak kromě schématické a značně čitelné ústřední linky tento motiv zůstává prostě nedotažený. Samozřejmě při rockovém drivu kapely se diváci baví, ale zaplnit díru v nedotaženém scénáři nedokáže. Očistec nese v pozadí i jakési memento toho, že duchovní cesta člověka začíná rozhodnutím změnit sebe sama, a že žádný vnější tlak nemůže člověka dovést k tomu, aby sám sebe pozvedl a zlepšil, aniž by on sám chtěl a něco pro to udělal. Pasivní náprava, jak ji Očistec ukazuje, prostě nefunguje.
Nápaditá choreografie a bohatá scéna
Pokud však hodnotíme scénu a choreografii nebo kostýmy, může být divák spokojený. Jaroslav Milfajt opět dokazuje, že je mistrem svého řemesla. Nápaditá a plně funkční scéna splňuje podmínky jak pro živý koncert rockové skupiny, tak i ponurosti klášterních stěn. Do toho obrovské funkční varhany nebo velké šachovnicové pole, do kterého vtěsnaná třicítka herců v pohybu nabízí výbornou podívanou.
Kostymérka Andrea Kučerová odvedla rovněž dobrou práci. Po hudební stránce si na své přijdou vyznavači rockové muziky, kteří si naživo mohou vychutnat koncert v podání čtveřice hlavních postav včetně mlčenlivého bubeníka Divouse alias jevištního mistra Jaroslava Záděry v netradiční roli.
Kromě standardně dobrých pěveckých čísel svou práci odvádí i sborové zpěvy pod vedením Karla Škarky a hlavně třicetičlenný orchestr, který tvoří vkusnou zvukovou kulisu s dirigentem Danem Kalouskem v čele. Navíc hudba Zdenka Merty dle potřeby dochucuje jinak poměrně plytký scénář.
Charismatičtí rockeři v náročné choreografii
Co se týká hereckého umění, charisma nelze vytknout ústřední trojici – Slovák, Mach a Vitázek, kteří si svoje role s chutí užívají, a to jak na pódiu, tak i při ostatních scénách v klášteře, a radost z hraní z nich přímo čiší. Z ženských rolí zaujme Svetlana Janotová jako Anděla, Ivana Vaňková jako Hraběnka Báthory, která s neobyčejnou šikovností mění kostýmy, nebo Pavla Vitázková v trojroli Evy, Krasotinky a Hurtovy ženy. Nezapomenutelný duet odehraje bubenické číslo „o stůl“ v podání nemluvného Divouse Jaroslava Záděry a Terky ve ztvárnění Márie Lalkové. Určitě mezi nejpovedenější scény patří šachovnicový souboj desetiletého Pepíka Stalina s Dolfíkem Hitlerem, kde se umně střídá třicítka herců v obtížné choreografii.
Očistec podle Městského divadla Brno nabízí třaskavou show plnou dobré muziky, efektních scén a choreografie a barvitého hudebního a pěveckého doprovodu. Nenáročný divák si přijde jistě na své pomocí sympatického hlavního tria a samozřejmě i lehkého humoru až nadsázky a navíc si tento kus může o to více zamilovat. A pokud má rockovou duši, toto platí dvojnásob. Pakliže však do divadla zavítá náročnější návštěvník, který čeká filozofické rozhřešení, může tento rockový večírek přivodit spíše morální kocovinu. Každopádně ať patříte k jakékoliv skupině diváků, o humor a lidskost se obávat nemusíte.
* Vstupenky *
Čtěte také:
Městské divadlo Brno: Jezinky a bezinky aneb bezové víno raději nepijte, bolí po něm bránice...
Brněnské Divadlo Husa na provázku hraje Višňový sad jako syrově tragickou komedii o současnosti
Městské divadlo Brno: Jakub a jeho pán – pocta Diderotovi ve třech dějstvích
