Doba, kdy se na stříbrném hollywoodském plátně objevovaly postavy záporných Číňanů, je zdá se, pryč. „Padouchy“ z Číny nahrazují pozitivní reference na vše čínské, které jsou někdy až nápadně vlezlé.
Proč je tomu tak? Filmaři tvrdí, že jde jen o přirozený odraz toho, jak se Čína stává politickou, ekonomickou a kulturní velmocí. Jiní tvrdí, že jde o záměrné se vtírání do přízně čínských cenzorů či o výraz vděku investorům z Říše středu.
Koneckonců nelze Číňanům zazlívat, že se nechtějí neustále dívat na omílaný stereotyp „zlého mandarína“, stejně jako by třeba Rus nelibě nahlížel na snímky, kde je pořád dokola zobrazován jako alkoholik s napojením na mafii nebo KGB. My zde však mluvíme o zásazích do filmů, které jdou za rámec běžné praxe a prakticky rozšiřují cenzuru ve stylu „Made in China“ na zahraniční půdě.
Narozdíl od většiny zemí světa platí v Číně stále tvrdá cenzura, která se přirozeně týká rovněž kinematografie. Cenzoři ročně vyberou pouze několik desítek (kolem dvaceti) filmů, které mohou být poslány do kin. Producenti z Hollywoodu se proto pochopitelně snaží, aby se na seznam dostal právě ten jejich trhák.
Pravidla pro kinematografii jsou v Číně poměrně přísná. Postavy musí hovořit úřední mandarínštinou, ne kantonštinou, studia by neměla natáčet ve městech, kde žijí skupiny disidentů, nesmí propagovat obscénnosti, hazardní hry, násilí, nadpřirozené věci, hrůzy, duchy, démony, narušování veřejného pořádku a tak dále. Jak vidno, podle tohoto měřítka by neprošla celá řada hollywoodských filmů.
Kromě zahrnutí čínských prvků a více či méně nápadného vychvalování Orientu je dalším způsobem, jak se protlačit dopředu, najít si čínského investora, který se na produkci bude podílet, a zahrnout natáčení v Číně s čínskými postavami. V takových případech je naděje na uvedení v čínských multikinech a získání vysokých příjmů větší.
Výnosy jsou však v druhém největším filmovém trhu na světě daleko nižší než v jiných státech. Podle Fareeda Zakaria ze CNN si mohou distributoři ponechat jen 20 procent z prodeje lístků v Číně a navíc je trápí masová rozšířenost nelegálních kopií filmů na DVD, kterou čínská vláda nehodlá řešit. I když jsou tedy zisky slušné, činí pořád jen zlomek toho, co si studia vydělají ve Spojených státech.
A co na cenzuru říká čínské obecenstvo? Moc odporu neklade.
„Číňané berou cenzuru jako samozřejmost. Když přijde necenzurovaný film, je to překvapení,“ citovaly LA Times ředitele jednoho nejmenovaného čínského serveru.
„Číňané do kina přijdou, i když dopředu vědí, že je film vystřižený. Jdou za zážitkem z velkého plátna,“ domnívá se Jimmy Wu, výkonný ředitel řetězce multikin Lumiere Pavilions. Čínská vláda a hollywoodská studia si zřejmě myslí, že čínský divák přijde na cokoliv, jen když je to na stříbrném plátně. Otázkou je, jak dlouho toto uvažování lidem v Číně vydrží.
Někdy mohou mít studia smůlu z důvodů, které nemohou ovlivnit. Když například čínská vláda uvedla v roce 2011 s velkou pompou do kin domácí snímek Začátek velké obrody (Ťien Tang Wej Jie), do země nebyl puštěn žádný zahraniční film téměř celý měsíc, aby novému hitu nic nekonkurovalo. Film byl natočen u příležitosti 90. výročí Čínské komunistické strany, je silně propagandistický a představuje její dějiny z hodně lichotivého pohledu aniž by zmiňoval zločiny režimu. Ve snaze přilákat co nejvíc lidí byly utraceny miliony na propagaci a reklamní kampaně. Do hlavních rolí byly obsazeny ty největší čínské hvězdy, velké státní podniky si musely pronajmout kinosály, kam posílaly své zaměstnance a pro školáky bylo promítání povinné.
Drát se do přízně čínských úřadů se ovšem vždy nevyplácí. Když Relativity Media natáčela komedii 21 and Over (u nás dosud neuvedeno), rozhodli se natáčet v čínském městě Lin-i, jehož komunističtí funkcionáři byli zodpovědní za zadržování prominentního obhájce lidských práv Čchen Kuang-čchenga v domácím vězení. Organizace Human Rights Watch vyzvala k bojkotu snímku, Relativity Media se dostala pod palbu kritiky a ohrozila tím prodej ve své vlastní zemi. Tento případ ukazuje, že je třeba hledět nejenom na zájmy čínské vlády, ale i na zájmy občanů ve své vlastní zemi.
Někdy se také stane něco neočekávaného. Když do Číny pozvali hollywoodského herce Christiana Balea u příležitosti premiéry nového snímku The Flowers of War (2011), který je čínským národním kandidátem na Oscara, rozhodl se po příjezdu do země, že spolu se štábem televize CNN odcestuje do vesnice Dongšigu v provincii Šan-tung, aby tam navštívil čínského disidenta Čena Kuang-čchenga, který se následně stal světovou senzací. Čínský režim tehdy skřípěl zuby.
„Nepozvali jsme ho do země proto, aby v té vesnici něco natáčel," zuřil Liou Wej-min, mluvčí ministerstva zahraničí.
Trailer k filmu Rudý úsvit (2012)
Autocenzura Hollywoodu
Níže uvádíme seznam filmů, které byly pro uvedení v Číně cenzurovány:
Lov lososů v Jemenu (2011) – romantická komedie o stavbě přehrady na Středním východě. Čínští hydro-električtí inženýři tu vystavují na odiv své know-how, zatímco originál knihy o ničem takovém nehovoří.
Casino Royale (2006) – bondovka uvedená na čínský trh v roce 2007. Judi Denchová, která hrála “M”, musela pro čínské diváky přemluvit větu „Ježíšikriste, chybí mi Studená válka.“ na „Bože, chybí mi staré časy“. Čínský režim je citlivý na zmínky o Sovětském svazu.
Men in Black 3 (2012) – čínské úřady vystřihly 13 minut z filmu. Jde o scénu, kdy hrdinové bojují s mimozemšťany, kteří se zamaskují jako zaměstnanci v čínské restauraci v New Yorku. Záběry údajně vykreslují osoby čínského původu ve špatném světle. Dalším smazaným úsekem je část, kdy agent J (Will Smith) vymaže nevinným přihlížejícím (americkým Číňanům) paměť. Zlé jazyky tvrdí, že scéna je narážkou na cenzuru v pevninské Číně.
Piráti z Karibiku: Na konci světa (2007) – vysřihnuto asi deset minut z celkových dvaceti minut, kdy se na plátně objevuje postava plešatého zjizveného piráta Sao Fenga, krále Východočínského moře (hraje Chow Yun-Fat) s bradkou a dlouhými nehty. Mělo to být kvůli tomu, že takovýto „hrdina“ démonizuje a očerňuje Číňany. Dalším problémem bylo údajně to, že recitoval báseň v kantonštině namísto úřední mandarínštiny. Dřívější díl Truhla mrtvého muže byl zakázán za znázorňování „kanibalismu a duchů“.
Iron Man 2 (2010) – všechny zmínky o Rusku a ruském byly zeditovány tak, aby byly nesrozumitelné nebo neslyšitelné. Proč, nikdo neví. Snad opět obava, že Rusko bylo kdysi komunistickým Sovětským svazem, který se pak rozpadl, čehož se bojí také režim v Číně, - anebo laskavost Putinovi, jak někteří internetoví uživatelé naznačili.
Rudý úsvit (2012) – akční film, ve kterém jsou Spojené státy napadeny a okupovány čínskými, ehm... pardon severokorejskými vojsky. Tvůrci změnili původ agresorů na „rudé“ Korejce, aby neurazili jejich rovněž „rudé“ sousedy z Číny.
