Až pozoruhodně podceňovaný se ukázal být počítačový útok na Bílý dům, který se stal začátkem tohoto měsíce. Útok byl proveden 1. října a je považován za dosud nejzávažnější porušení počítačové diplomacie.
Útok prostřednictvím phishingu (podvodné stránky, které se tváří jako originál, prostřednictvím kterých útočník vyláká z oběti přístupové údaje) umožnil útočníkům dočasný přístup k počítačovým systémům Bílého domu.
Bílý dům vydal prohlášení, že útok byl včas odhalen a nedošlo k žádnému průniku do významnějších segmentů sítě a odcizení utajovaných informací.
Informace o útočnících nebyly Bílým domem poskytnuty. Avšak internetový server Washington Free Beacon s konečnou platností uvedl, že útoky pocházejí z Číny. Tuto zprávu Bílý dům nepopřel.
Zatímco tyto útoky byly bagatelizovány, mediální zdroje uvádějí, že útok měl konkrétní cíl a tím byla vojenská kancelář Bílého domu, konkrétně kódy pro odpálení jaderných střel.
Důvěrný zdroj Epoch Times prozradil, že útok na Bílý dům pochází ze šanghajské univerzity Jiaotong. Ta již v minulosti několikrát figurovala v podobných kauzách kybernetických útoků na počítače a sítě mimo Čínu. Podle informátora čínský režim při těchto akcích využívá univerzitu jako prostředníka. A tak se pomalu odhaluje temná historie účasti univerzity v kybernetických válkách.
Historie univerzity Jiaotong v kybernetických válkách
Naposledy se univerzita mezinárodně „proslavila“ v roce 2010, kdy byla označena jako jedna ze dvou čínských škol odpovědných za masivní počítačové útoky na servery společnosti Google a dalších dvaceti západních společností.
Google krátce po útoku, který odborník na bezpečnostní služby Dmitri Alperovitch označil jako operace Aurora, poukázal na Čínu jako původce hackerských útoků. Všechny společnosti, které se staly terčem útoků, mají významné postavení na jednotlivých trzích.
Útoky Aurora byly součástí útoků APT (Advanced Persistent Threats). Tímto termínem popisují počítačoví experti přesně cílené a přetrvávající útoky. Útočník v tomto případě disponuje potřebnými zdroji a využívá celou škálu pokročilých technik. Cílem je zajistit si trvalý přístup do napadených systémů.
Červ Stuxnet, který infiltroval íránské jaderné elektrárny, je jedním z příkladů těchto útoků. Útoky Aurora, které probíhaly po dobu několika měsíců, vedly Google k tomu, že začátkem roku 2010 odešel z čínského trhu do Hongkongu.
Deník Epoch Times zjistil, že cílené útoky Aurora byly povoleny čínským politbyrem, zejména tajemníkem Po Si-lajem a členem stálého výboru politbyra Čou Jung-kchangem.
Zapojení Ťiang Ce-mina
Šanghajskou univerzitu Jiaotong vystudoval nechvalně proslulý čínský vůdce: Ťiang Ce-min. Je všeobecně známo, že Ťiang má s univerzitou úzké vazby.
V Číně každá lepší univerzita vytváří vazby s vysoce postavenými úředníky. V případě univerzity Jiaotong byl tímto úředníkem Wang Čen. Univerzita neměla v Šanghaji žádné konexe až do roku 1985, kdy se Ťiang Ce-min stal starostou Šanghaje, a univerzita jej okamžitě vyzvala k realizaci přednášky na jejich akademické půdě.
V roce 1986 založili studenti této univerzity studentské hnutí, které požadovalo demokratický způsob volby členů Národního lidového kongresu v Číně. Když se studenti shromáždili před radnicí a žádali dialog se starostou Šanghaje, Ťiang se neodvážil ukázat. V reakci na to mnoho studentů na tohoto speciálního absolventa reagovalo slovy: „Žádný talent, žádná odvaha“.
Ťiang později spolupracoval s vedením univerzity při vyšetřování a trestání těchto studentů.
Toto bylo součástí celonárodního studentského hnutí, které vyvolalo roztržku mezi Chu Jao-pangem a dalšími vůdci ČKS.
Další studentské hnutí začalo v Pekingu v roce 1989. Čínský vůdce Teng Siao-pching chtěl, aby se proti studentům zakročilo tanky. Wan Li, předseda Stálého výboru Národního lidového kongresu a blízký přítel Tenga a spojenec Čao Č'-janga, byl tehdy na návštěvě Severní Ameriky. Čao Č'-jang a mnozí studenti doufali, že se vrátí do země a vyzve k setkání Stálého výboru. To byla jediná naděje studentů, která by vedla k tomu, že by se zabránilo násilnému zákroku proti nim.
Na jeho cestě zpět se Ťian Ce-minovi podařilo zastavit Wana v Šanghaji dříve, než mohl nastoupit na zpáteční let do Pekingu. Jednalo se o Ťiangovo gesto podpory pro Tengovo rozhodnutí, aby se tvrdě zakročilo proti studentům, kteří si postavili „bohyni svobody“ na náměstí Nebeského klidu. Toto byl hlavní důvod, proč Teng Siao-pching později jmenoval Ťianga na post generálního tajemníka ČKS.
Jakmile byl Ťiang u moci, zahájil násilný zákrok vůči čínské meditační praxi Falun Gong s cílem získat takto ve Straně pevnější autoritu. Jelikož si byl vědom, že má na svých rukou krev stále více lidí, nepřestal hledat spojence, kteří by mu pomohli udržet se v bezpečí. Svůj „pracovní vztah“ s univerzitou začal posilovat poté, co v roce 2004 skončil na postu vůdce strany. Když se vrátil do Šanghaje, žil v blízkosti univerzity a využíval jejího areálu, aby zde veřejně vyjadřoval podporu svým spojencům.
Během několika měsíců se internetové útoky z Číny, původně mířené na zámořské disidenty, staly frekventovanější a jejich objektem se stala i politická mocenská centra. Vláda si sofistikovaným způsobem „vychovala“ na šanghajské univerzitě skupinu hackerů, která byla pod taktovkou Ťianga připravena kdykoliv zahájit kybernetickou válku.
Krátce poté, co nastal rozruch kolem útoků Aurora na Google a jiné společnosti, prohlásil jeden z profesorů z univerzity Jiaotong v rozhovoru pro New York Times, že situací není překvapen.
„Víte, útok studentů na zahraniční web je celkem běžnou záležitostí,“ dodal.
Kronika vysokoškolského studia uvádí, že jeden ze studentů v roce 2001 potvrdil svoji účast při internetovém útoku na Bílý dům. Kronika tento případ popisuje poněkud komplexněji. Zmiňuje se také o jistém studentovi Pcheng I-nanovi, který založil hackerskou skupinu pod dohledem vedoucích pracovníků univerzity.
Šanghajská univerzita Jiaotong oficiálně popírá jakoukoli účast při kybernetických útocích, důkazy však naznačují něco jiného.
ČKS prochází krizí a vnitřními boji v důsledku útěku policejního ředitele Wang Li-ťüna a pádu tajemníka Po Si-laje a Ťiangova frakce, jak se zdá, bojuje doslova o přežití, i kdyby to znamenalo otevřeně vyhlásit válku.
Načasování hackerského útoku na Bílý dům odhaluje spojitost mezi jednotlivmi členy mocenské frakce okolo Ťiang Ce-mina. Tato a jiné akce mohou být snahou rozdmýchat ještě více čínsko-japonské nepokoje a způsobit nestabilitu ve vedení Číny, které se snaží Ťiangovu frakci zbavit moci.
Přeložil: Petr Matějček
Čtěte také:
Útok z Číny na vládní počítačovou síť USA
Mocenská frakce bývalého generálního tajemníka Ťiang Ce-mina
Pozdní lítost čínského prezidenta Ťiang Ce-mina
Šéf bezpečnosti bude vyšetřován kvůli proti-japonským protestům
Kybernetické schopnosti čínské armády představují pro USA vážnou hrozbu
Google jako oběť politického boje v Číně
Kybernetická studená válka je stále nebezpečnější
Kybernetické hrozby se celosvětově stupňují
Informační válka, kybernetické útoky a rostoucí hrozba insiderů
Kybernetické útoky jsou stále důmyslnější
