Jakmile se vlivným funkcionářům v Číně podaří přeměnit jejich vliv na hotovost, musí vymyslet, jak dostat peníze ze země, aby je o ně někdo jiný neokradl.
Jedním z těch, kteří mají skvělé konexe, je Ceng Čching-chung, který s pomocí jednoho tchajwanského podnikatele založil firmy, přes které si pumpoval zpronevěřené peníze do zámoří.
Ceng Čching-chung paří k nejvlivnějším postavám Čínské komunistické strany (ČKS). Současný předseda Národního lidového shromáždění (čínský parlament, pozn. red.) působil v letech 2002 – 2007 v nejmocnějším orgánu země – stálém výboru politbyra komunistické strany a zastával funkci viceprezidenta státu. V kuloárech se o něm mluví jako o někom, kdo zachránil politickou kariéru bývalého vůdce strany Ťiang Ce-mina, když se ho Teng Siao-pching snažil začátkem devadesátých let nahradit. Také Ťiangovi pomohl zbavit se v roce 1995 tehdejšího pekingského primátora a politického rivala Čchen Si-tchunga.
Podle zdroje obeznámeného z Ceng Čching-chungovými obchodními transakcemi začal politik prvně spolupracovat s tchajwanským podnikatelem (jméno neuvedeno) v době, kdy se letecká společnost China Eastern dostala v roce 2002 do finančních problémů. Podnikatel do aerolinek vložil potřebné peníze, podnik zachránil a tím si vysloužil vděčnost nejenom Ceng Čching-chunga, ale i jeho syna Ceng Weje, který byl neoficiálním šéfem společnosti.
Jejich tchajwanský patron byl na Tchaj-wanu ředitelem dvou finančních společností a měl na ostrově silné politické styky.
Hongkongský obchod
Jak tchajwanský podnikatel, tak i Ceng Čching-chung začali okamžitě pracovat na vzájemném využití svých konexí. Ťiang Ce-min pověřil Cenga zavedením užší ekonomické spolupráce mezi pevninskou Čínou a nově nabytým Hongkongem a Macaem. Vzájemná dohoda měla přilákat investice, ale zároveň posloužila i nekalým plánům Cenga a Ťianga.
Tchajwanský podnikatel zakoupil v Hongkongu levně jistou banku a po podpisu dohody v roce 2003 finanční ústav použil k přesunu tchajwanských fondů do Číny, jakož i k praní špinavých peněz, které si rodiny obou čínských státníků posílaly do zahraničí. Pojišťovací společnost tchajwanského podnikatele následně vstoupila na čínský trh a jejím obchodním partnerem se stala letecká společnost China Eastern. Tu Ceng Wej společně s Ťiangovou rodinou použil k přesunům obrovských částek do zahraničí.
V roce 2006 došlo k privatizaci státního kolosu Shandong Luneng Group, při jehož prodeji Cengova rodina vytunelovala 70 miliard jüanů (210 miliard Kč), které byly záhy převedeny do zahraničí. V případě Ťiangovy rodiny jde ještě o daleko astronomičtější částky. Ťiang Ce-minův syn, Ťiang Mien-cheng je momentálně vyšetřován pro zpronevěru neuvěřitelných 1,2 biliony jüanů (3,6 bilionu Kč).
Kupování politického vlivu
Jeden čelní tchajwanský politik, který je blízkým přítelem zmiňovaného podnikatele, vložil do jeho hongkongské banky peníze, které měly sloužit jako úplatky pro Cenga, Ťianga a jejich rodiny. Tento politik si od nich na oplátku zakoupil slib, že budou „v příštích několika letech razit v tchajwanské otázce politiku kompromisu". Vždy, když v těchto letech vystoupil někdo v pevninské Číně s požadavkem připojení Tchaj-wanu k Číně, našel se v kritický okamžik někdo, kdo se zastal smířlivého řešení.
Dalším výsledkem uplácení bylo rozšíření leteckého spojení mezi Čínou a Tchaj-wanem, které bylo do té doby z politických důvodů velmi omezené. Díky Cengovým konexím v civilní letecké správě se v roce 2005 podařilo vzájemné lety expandovat.
Emigrace do Austrálie
Komunističtí funkcionáři nepřesouvají z Číny jen peníze, ale i své rodiny, a to do zemí, o kterých si myslí, že tam budou po pádu ČKS v bezpečí. Ceng svému synovi poradil, aby emigroval do Austrálie. To se mu podařilo v roce 2008, kdy zakoupil třetí nejdražší dům v Austrálii, Craig-y-Mor v Point Piperu, luxusní okrajové části Sydney.
Ceng měl v říjnu 2007 ze stálého výboru politbyra odejít, ale přesto se tomu bránil. V roce 2002 přitom společně s Ťiangem přišli s pravidlem, že kdokoli starší 68 let musí výbor opustit. Jejich cílem bylo vyštvat obdivovaného liberála Li Žuej-chuana. Když se v roce 2007 přiblížil 17. sjezd strany, kdy i Ceng dosáhl věku 68 let, on a Ťiang prosazovali, aby se dané pravidlo na Cenga nevztahovalo. Sám Ceng uvedl, že hodlá zůstat, aby mohl „pokračovat ve vychovávání nových kádrů".
Někteří starší funkcionáři a členové politbyra podporující současného šéfa strany Chu Ťin-tchaa mezitím opakovaně požadovali, aby Ceng jasně vysvětlil, proč jeho syn, jako syn viceprezidenta země, emigroval do cizího státu. „Je to příliš ostudné, nepatřičné, nehorázné," vyjádřil se podle zdroje jeden kritik v roce 2007 na schůzi vysloužilých kádrů.
Ceng se sice kritikům snažil bránit tvrzením, že o emigraci nevěděl a svého syna nemůže kontrolovat, ale Chu Ťin-tchao už byl rozhodnut se Cenga zbavit. Protože „zradil zemi pro peníze", dal mu formou novinového článku ve stranickém listu varování, které si Ceng správně vyložil a odešel do důchodu. Tvrdil však, že se obětoval, aby pomohl do stálého výboru Si Ťin-pchingovi, který byl jmenovaný Chu Ťin-tchaovým příštím nástupcem.
Čtěte dále: Proč posílají rodiny pryč ze země...
Čtěte také:
Čínští úředníci přestěhovali svůj majetek i rodiny do zahraničí
Více než polovina delegátů čínského parlamentu vlastní zahraniční pasy
