V zoufalé touze po zahraničních investicích a příslibu rozvoje nabízí stále víc afrických vlád cizincům to, na čem je jejich lid závislý nejvíce – půdu. Výsledkem honby za pozemky jsou miliony lidí zbaveny domova, rostou sociální nepokoje a ještě větší chudoba.
Skupování pozemků neboli "pozemková horečka" opravdově začalo před desetiletím, ale na rychlosti nabralo poté, co ceny potravin vyletěly v roce 2008 na rekordní úroveň. Do toho je třeba přičíst častější hladomory, přetrvávající finanční krizi a vlnu poptávky po biopalivu. Kdo jsou tito zlatokopové? Jde o investory, vlády nebo společnosti, které v zahraničí kupují či pronajímají obrovské plochy orné půdy se záměrem exportu produkce zpět do své země anebo jednoduše k finančním spekulacím.
Tento jev je nejrozšířenější v subsaharské Africe, Brazílii a Rusku. Zahraniční země, které se dožadují půdy nejvíce, jsou Čína, Jižní Korea, Indie, Saudská Arábie, Kuvajt a Katar.
I když je těžké zjistit přesná čísla, Světová banka v roce 2009 odhadovala, že přes 110 milionů akrů půdy bylo v jednání o přidělení, z toho 70 procent bylo v Africe. Mezinárodní pozemkové sdružení (ILC) odhaduje číslo až na 200 milionů akrů, z toho v Africe 64 procent.
Podle Světové banky se 21 procent půdy, o které se v roce 2009 jednalo, týkalo produkce biopaliva, zatímco ILC odhad umístila na 44 procent. Jižní Afrika se dnes nazývá novým Blízkým východem biopaliv.
Afrika je vůči tomuto trendu bezpochyby nejnáchylnější, jelikož kontinent je naprosto závislý na obhospodařovávání půdy pro vlastní spotřebu. Afrika má odhadem 80 milionů drobných zemědělců, kteří zásobují 95 procent potravinové potřeby a tvoří 30 procent jejího hrubého domácího produktu. Jakákoliv půda, která je farmářům odebrána, má pro ně katastrofální následky.
Obzvláště v zemích, jako je Keňa, Etiopie a v dalších státech Afrického rohu, kde můžeme vidět ničivý hladomor a sucho, znamená fakt, že vláda prodá nebo pronajme půdu, která může být použita pro produkci jídla a nasytí tak vlastní lid, skutečné morální dilema. Danielle Nierenbergová, ředitelka projektu Uživit planetu, který spustila organizace Worldwatch Institute, v telefonním rozhovoru sdělila:
„A navíc, velká část půdy odebrané farmářům, se neobdělává. Studie Světové banky z roku 2010 poukazuje na to, že jen okolo 20 procent schválených projektů začalo s produkcí. Zbytek půdy zůstal nevyužitý."
Nierenbergová tvrdí, že farmáři, které napříč Afrikou potkala, jsou vystrašení a velmi rozzlobeni z toho, že byl prodej zemědělské půdy vůbec. Věřili svým vládám, že by pozemky jiným lidem neprodala.
Případ Etiopie
Etiopie se stala výstavní tváří ničivého dopadu rozprodávání půdy. Obrovské pásy půdy okolo řeky Omo na jihovýchodě země, nějakých 605 tisíc akrů, jsou pronajímány zahraničním společnostem nebo uvolněny vládou pro výsadbu tržních plodin, jako je cukrová třtina.
Mimoto vláda buduje velmi kontroverzní přehradu na řece Omo (Gibe III Dam) k zajištění zavlažování a k výrobě elektřiny, z níž se bude podstatná část prodávat do sousední Keni. Hráz má zabránit každoročním záplavám, na kterých jsou závislé místní kmeny. Ty používají kvalitní půdu z naplavenin k pěstování plodin. V údolí řeky Omo žije kolem 200 tisíc lidí z různých kmenů, kteří jsou na této půdě naprosto závislí pro pěstování plodin a pasení dobytka.
Ředitel státního Zemědělského investičního úřadu, Essayas Kebede, v nedávném rozhovoru se zpravodajskou stanicí Deutshe Welle vysvětluje, že nabízení půdy cizím zemím může pomoci zvýšit produktivitu a kupní sílu Etiopanů.
Uvádí, že 37 milionů akrů půdy leží ladem a z toho přibližně 9 milionů akrů vyhovuje komerčnímu zemědělství. „K tomu ale potřebujeme investory. Mohou přijít jak z Etiopie, tak ze zahraničí. Na tom nám nezáleží, ale nutně potřebujeme kapitál a moderní technologie ke zvýšení výroby v zemědělském odvětví."
Část dolního toku řeky Omo patří do světového dědictví UNESCO kvůli svému kulturnímu a archeologickému významu pro lidstvo. Výbor UNESCO pro světové dědictví nedávno vyzval Etiopii, aby výstavbu vodní nádrže Gibe III „okamžitě zastavila".
„Dnes už nejsou podél řeky Omo žádné tance ani zpěvy. Lidé jsou příliš hladoví. Děti jsou zticha. My dospělí jdeme do přístřeší a tiše spíme. Nepovídáme si, " stěžoval si podle charitativní organizace Survival International jeden příslušník kmene Mun.
Jeden člověk z kmene Mursi prohlásil: „Tenkrát (v r. 2006) byly pozemky hodně zaplněné. V řece Omo jsme měli spoustu vody na zavlažování a byli jsme šťastní. Teď je voda pryč a my všichni jsme hladoví. Později přijde smrt."
Chauvenetová ze Survival International říká, že mnoho kmenů v oblasti se kvůli odvetě bojí promluvit. V roce 2009 odebral soudní úřad Jihoetiopského kraje povolení 41 místním nevládním organizacím, nebo obecním spolkům. Následkem toho nemají lidé z kmenů nikoho, kdo by prosazoval jejich případy nebo vyslovil jejich obavy. Dodává, že její organizace obdržela důvěryhodné zprávy, že kdokoliv z kmenu odporuje stavbě přehrady, má následně co do činění s armádou nebo tajnou policií a to včetně bití, mučení a věznění. Bylo jim řečeno, „aby se šli usadit někam jinam" a „aby prodali své krávy a peníze utratili".
Rozprodávání půdy zvyšuje cenu jídla
Mezinárodní ceny potravin dosáhly kvůli řadě přírodních katastrof v roce 2008 rekordní úrovně. I když ceny šly poté znovu dolů, v mnohých rozvojových zemích zůstaly vysoké.
Organizace pro výživu a zemědělství, která je součástí OSN, odhaduje, že rekordní jedna miliarda lidí – nebo-li jedna šestina světové populace – chodí spát hladová, bez dostatečných kalorií, které zabezpečí zdravý život. Africký roh letos zažívá nejhorší sucho za posledních 60 let, které odsoudilo nejméně 10 milionů lidí k smrti.
Soren Ambrose, odborník na skupování půdy z humanitární organizace ActionAid, říká, že drobní farmáři čelí při honbě za půdou a zdroji silné konkurenci velkých zemědělských společností. Produkce potravin na vývoz snižuje místní zásoby potravin a žene ceny nahoru.
„Pokud to bude nekontrolovaně pokračovat, bude dopad na místní komunity lidí devastující. Způsobí to, že se ceny místních potravin vyšplhají na samotný vrchol a to uvrhne jedny z nejchudších lidí planety do ještě větší chudoby," varuje Ambrose.
Mezi místními se také zvyšuje nezaměstnanost, protože lidé byli kvůli vykupování půdy vytlačeni. Když zahraniční investoři převezmou půdu na zemědělské projekty, obvykle místním slibují práci. Ale práce je nabídnuta jen pár lidem v porovnání s počtem, který na dané půdě žil, a navíc jsou placeni extrémně bídně.
„Farmáří říkají, že nechtějí přestat obdělávat půdu, aby se pak stali pracovní sílou v zemědělství. Není to pro ně dobrá výměna," uvedl v telefonním rozhovoru z Montrealu Devlin Kuyed ze společnosti GRAIN.
Když místní obyvatele vykážou, nemají jinou možnost, než jít do velkých měst. Experti říkají, že většina z vysídlené populace, která teď žije ve městech, jsou dřívější farmáři.
„Když tedy v Africe vidíte chudobu ve městech, je to ve skutečnosti venkovská chudoba přemístěná do měst," prohlásil Harwood D. Schaffer, vědecký pracovník a profesor z univerzity Tennessee Institute of Agriculture.
Mariya Nedelcheva, členka Evropského parlamentu a členka delegace EU pro Afriku, popisuje podobné zkušenosti z Luandy, hlavního města Angoly. Podle ní je mnoho lidí v Africe snadno ovlivněno tím, jak situaci podávají média i vláda.
„Pozorovala jsem po masové kampani, kdy vláda vysvětluje, že tohle je dobrá věc, která pomůže modernizaci. Ale když pak investor přijde a lidé vidí, že se půda dva roky neobdělává, uvědomí si, že až tak dobrá věc to není," říká Nedelcheva. Podle ní, aby přidělování půdy přineslo lidem v Africe prospěch, je nezbytné stanovit jasná pravidla a zachovat rovnováhu.
„Když se to dělá je za účelem koupení vysoce kvalitní obdělávatelné půdy, místním farmářům to odepře půdu a promění je na manuální sílu, odřízne je to od přístupu k jejich vlastním pozemkům a navíc, tohle je půda, která se dá použít na potraviny, ale místo toho se používá na biopaliva. Je to opravdu děsivé, co se děje," vyslovila se poslankyně.
Související články:
Skupování půdy v Africe ohrožuje tamní drobné farmáře, vede k větší chudobě II.
OSN varuje před hladomorem ve východní Africe (video)
V Zimbabwe odhalen ilegální diamantový důl, kde mučí lidi
