V Athénách se na Velkých Dionýsiích, přesně před 2 424 lety, objevila hra největšího řeckého komediografa Aristofana nazvaná Ptáci.
Příběh vypráví o dvou uprchlících z Athén, kteří údernou demagogií ovládnou svobodnou ptačí říši a přesvědčí ptáky, aby vybudovali velký Mrakoptakohrad, oddělili jím zemi od nebe a tím si podmanili bohy i lidi. Pro ptáky svedené jejich vzpourou proti nebesům i lidem se hlásání oněch dvou demagogů stává pověstnou magickou Krysařovou píšťalou, jejíž volání je vede do propasti.
Podle Jiřího Žáčka a Zdenka Merty nastal čas pro soudobé zpracování této trefné politické satiry, jejíž archetyp se po tisíciletí znovu a znovu objevuje v lidské společnosti.
Autoři adaptace říkají, že uvedení takového příběhu vyžaduje „odvahu k přímému, nezakrytému satirickému útoku, odvahu tnout do živého bez ohledu na to, koho z momentálních společenských „elit“ a „celebrit“ si pohněvá – a zároveň sugestivní nerealistický nápad, hyperbolu, která je schopna povznést hru z vod komunálního satirického tepání.“
Aristofanovi Ptáci jsou podle tvůrců nové verze hrou, která si přímo říká o adaptaci, o převedení Aristofanovy drzosti, prostořekosti a nekompromisnosti do jazyka současného divadla.
Od první inscenace, předvedené v Národním divadle v Praze, která měla svou premiéru v době pádu komunistického režimu, uplynulo již přesně dvacet let. Ptákoviny podle Aristofana se nyní znovu vracejí, tentokrát však na jeviště Městského divadla v Brně, aby se opět pokusily, jak říká autor přepisu Aristofanovy hry Jiří Žáček „vyvolat ducha lidové taškařice s její živelnou hravostí, plebejskou neuctivostí a humornou nadsázkou.“
Autoři adaptace si myslí, že inteligentní, vtipné, nápadité a úderné politické satiry není nikdy dost a podle režiséra inscenace Stanislava Moši „znovu nastala doba, ve které šikovní šibalové různého typu, hráči velké politiky s námi hrají obdobnou hru jako hrdinové téhle hry (...) je zapotřebí znovu se začít vyjadřovat k věcem obecným skrze divadlo, skrze dobré politické i satirické divadlo.“
Ptákoviny podle Aristofana Jiřího Žáčka a Zdenka Merty se na scéně Městského divadla Brno objeví v režii Stanislava Moši, scéně Christophera Weyerse (který se v MdB již výtečně uvedl scénou k Bídníkům), kostýmech Andrey Kučerové, choreografii Anety Majerové, hudebním nastudování Dana Kalouska a Zdenka Merty, pod taktovkou Karla Cóna a Dana Kalouska a v dramaturgii Kláry Latzkové a Jana Šotkovského.
V hlavních rolích dvou uprchlíků z Athén se objeví Petr Gazdík nebo Martin Havelka (Primabrachos) a Rostislav Gajdoš nebo Tomáš Sagher (Doufalion), bývalého řeckého krále Dudka ztvární Jan Mazák nebo Karel Mišurec, ptačího náčelníka Supa si zahrají Ján Jackuliak nebo Dušan Vitázek. Z dalších výrazných ptačích rolí jmenujme Krocana (Jiří Mach nebo Jakub Przebinda), Holuba (Michal Isteník) či Slepici (Zdena Herfortová nebo Markéta Sedláčková), v rolích lidí a bohů se objeví kupříkladu Jan Apolenář, Zdeněk Junák, Ladislav Kolář, Jaroslav Matějka, Igor Ondříček, Viktor Skála či Erik Pardus.
Inscenace bude mít premiéru na Hudební scéně Městského divadla Brno 24. dubna 2010.
Přečtěte si:
Recenze: Ptákoviny podle Aristofana – zábavná, politická satira, kterou stojí za to vidět
