Poklad Hernana Corteze objevili oceánští průzkumníci ve West Palm Beach (v roce 1992 – pozn. překl.). Dlouho po smrti dobyvatele Mexika měl být jeho osobní majetek převezen zpět do Španělska. Náklad obsahoval i aztécké křišťálové lebky. Na palubě však vypukl požár, a loď tak do přístavu nikdy nedorazila. Ke dnu klesla nedaleko pobřeží Floridy (v roce 1757 – pozn. překl.).
Zástupce rodiny Cortezů kontaktoval Dr. Viktora Benilouse - potápěče, experta přes umění a podmořského badatele, a poskytl mu informace o ztroskotané lodi. Benilous se proslavil již svou prací na Juno Beach, kde se mu podařilo najít nejstarší ztroskotanou loď na západní polokouli. Dostal však jen kusé informace. Obsahovaly 250 let starý deníkový záznam kapitána jiného plavidla, jenž uvedl, že viděl ve vlnách Atlantiku loď zmítanou požárem.
Dr. Benilous se spojil se dvěma slavnými světovými jasnovidci a jeho tým potápěčů vrak našel. Jeden z věštců se plavil s ním. Šlo o jasnovidce, jehož služeb využívala při hledání nezvěstných osob či letadel i americká armáda a policie.
„ Ponořte se tady,“ řekl jasnovidec. Hluboko pod místem, nad jehož hladinou jeho slova zazněla, ani ne 3 metry od místa, kde byla spuštěna kotva, byla nalezena aztécká křišťálová lebka.
Síla? Speciální vlastnosti? Léčení a spirituální schopnosti? Margaret Ann Lembo si myslí, že ano. Margaret je majitelkou Crystal Garden u severní federální dálnice v Boynton Beach na Floridě. Její centrum pořádá workshopy a prodává knihy, dárkové předměty a šperky. Do Boytonského ženského klubu (Boynton Women’s Club) pozvala i Billa Homanna z Indiany, aby přišel ukázat slavnou Mitchell-Hedgesovu křišťálovou lebku a pohovořit o ní.
Bill Homann je vysoký muž s knírkem. Jeho vizitka jej ukazuje v tropickém prostředí se safari kloboukem a pod fotografií je vytištěný popisek „‚Skutečný‘ Indiana Jones“.
Na Boynton Beach si s sebou přivezl powerpointovou prezentaci s materiálem, který pořídili F. A. Mitchell-Hedges a jeho dcera Anna během svých průzkumů a vykopávek ve Střední Americe. Fotografie zachycují džungli kolem mayského města Lubaantun v Belize, kde byla tato křišťálová lebka nalezena.
Fotografie z roku 1920 zachycují Mitchell-Hedgese a jeho dceru Annu na různých výpravách, včetně rybaření, což byl průzkumníkův oblíbený sport.
Křišťálová lebka byl nalezena roku 1924 v jedné z pyramid. „Je to dokonale opracovaný křišťál, anatomicky přesně odpovídající Meso-americké ženě ve věku 25 – 29 let. Ta čelist a horní část lebeční jsou ze stejného kusu křišťálu. Původně to byl jeden kus kamene. Křišťál je přitom velice těžké oddělit. Je křehký. Lebka obsahuje tři hranoly a dvě čočky, zabudované uvnitř. Jediný způsob, jak můžete něco takového udělat, je ve stavu beztíže,“ vysvětluje Homann.
Křišťálová lebka je dokonale hladká, čirá a má odnímatelnou spodní čelist, která se otevírá, když se za lebku zatáhne dozadu. V rámci přednášky bylo povoleno Mitchell-Hedgesovu křišťálovou lebku i fotografovat. Po přednášce Margaret vyzvala publikum, aby se přihlásil, kdo si chce položit ruce kolem lebky.
Linda Loparnos, pilotka z Tarpon Springs na Floridě, se na přednášku velice těšila. Na stůl vedle Mitchell-Hedgesovy lebky položila vlastní malou křišťálovou lebku, a opatrně položila ruce po obou stranách té velké.
„ Koupila jsem si ji tady,“ vysvětluje Linda, jak se k malé lebce dostala. „Napadlo mě to, když jsem spala. Do té doby jsem o křišťálové lebce slyšela jen v Indiana Jonesovi. Pak jsem o téhle přednášce četla v časopise. Musela jsem se přijít podívat. Jsem v jednom kole, což je důvod, proč tu stojím v uniformě,“ řekla Linda.
Dr. Benilous také říká, že starověké křišťálové lebky jsou symboly zvláštních sil. Používaly se k léčení a prý mají schopnost učit se a vědět. Po jeho famózním objevu aztéckých křišťálových lebek v roce 1993 se stal Benilousův příběh hlavním tématem časopisu Time Magazine v článku o pokladech nalezených v mořských hlubinách. V té době bylo na celém světě odhaleno pouze dvanáct takových lebek.
Poklady Dr. Benilouse by se jistě daly patřičně zpeněžit, on se však rozhodl udržet artefakty pohromadě a pořádat speciální výstavy, kde by je lidé mohli vidět. „Ani nevíme, jak naši dávní předkové tyhle věci vyrobili, jestli je vyrobili, nebo jestli tu byly ještě předtím, než tu oni postavili své pyramidy a města,“ konstatuje Dr. Benilous ze své kanceláře ve West Palm Beach.
„Skutečně věřím v to, o čem křišťálová lebka vlastně je. Pro řadu lidí je zajímavá. Jiní mají větší spojení. Nazvěme ji lebka lásky: lásky k lidem, zvířatům, rostlinám. Všichni jsme propojení. Čas se zrychluje. Věci se dějí. Podle mayského kalendáře země v roce 2012 dovrší 26000letý cyklus. Změna závisí na vědomí lidského světa – na tom, jak se s ní dokážeme vypořádat. Pokud se nám podaří otevřít mysl vyššímu vědomí, může to být něco krásného,“ říká Homann.
„Teď je dobrá příležitost uvést tuhle energii do pohybu. ... Mayská proroctví hovoří o třinácti křišťálových lebkách, které, jsou-li správně rozmístěny, vyrovnávají planetu. Několik lebek bylo přesunuto. Významné energetické body jsou po celém světě,“ dodal.
Město Lubaantun se rozkládá na ploše 14,5 hektaru. F. A. Mitchell-Hedges zde objevil osm pyramid, všechny zarostlé džunglí.
„ Někdo jim řekl, že z vrcholku pyramidy je vidět až k moři. Jeho dcera tedy bez jeho dovolení vyšplhala až na samotný vrchol pyramidy. Dostala se tam v pravé poledne, kdy je slunce na nebi nejvýše, přímo nad hlavou. Uvnitř pyramidy spatřila světlo. Řekla to svému otci. Trvalo jim šest týdnů, než vytvořili prostor, kterým se do pyramidy mohl jeden člověk spustit. Nakonec se tam spustila Anna a ven se vyšplhala s tou věcí zabalenou v košili,“ popsal Homann tehdejší objev.
„ Mitchell-Hedges ji dal mayskému kněží. Mayové si ji nechali a rozdělali kolem ní ohně. V roce 1927, kdy Mitchell-Hedges odjížděl, vrátili mu ji Mayové s tím, aby ji choval v bezpečí. F. A. ji tedy střežil od roku 1927 do roku 1959. Poté se lebky ujala Anna a opatrovala ji až do své smrti v roce 2007. Ona ji dala mně. Mimo lebky našli i více než 2000 kusů umění, které dali nejprve newyorskému muzeu, odkud byly později přemístěny do Smithsonian,“ vysvětluje Homann.
Tím však záhada nekončí. Dr. Benilous totiž vyzvednutí potopeného pokladu z pobřeží Floridy nedokončil a Bill Homann zase ví, kde se přibližně nachází 1,22 metru vysoká křišťálová socha, kterou F. A. Mitchell-Hedges a Anna nalezli v roce 1930.
„Nemohli ji dostat ven, tak ji zakopali. Měli se v roce 1939 vrátit, jenže toho roku začala válka. F. A. pracoval pro tajnou službu a oni by mu nedovolili opustit zemi. Půjdu tam znovu a trochu si tam ‚zakopu‘,“ říká Homann.
„ Kdo to viděl, do smrti nezapomene,“ říká tento dobrodruh svým posluchačům, a ve stejném duchu pokračuje i Dr. Victor Benilous, který dál pátrá po potopeném aztéckém pokladu na dně oceánu.
John Christopher Fine je mořský biolog a expert na mořské a námořní záležitosti. Dr. Fine je autorem 24 knih, většinou o oceánu a životním prostředí. Je držitelem nejvyšších licencí, jako instruktor potápění a cvičitel instruktorů potápění.
Article in English
Přečtěte si:
Křišťálová lebka: Tajemství Májů
