HONG KONG – Představte si, že bývalý čínský komunistický premiér obhajuje západní demokracii jako nejlepší formu vlády a vy chcete vydat jeho paměti. Co to všechno obnáší?
Setkali jsme se s panem Pao Pchu, editorem nedávného bestselleru Prisoner of the State: The Secret Journal of Zhao Ziyang (česky: Vězeň státu: Tajný deník Čao C´-janga), abychom s ním probrali význam publikace této knihy.
“Trvalo to dva a půl roku získat ten materiál… Žádná komunikace nebyla prováděna elektronicky; žádné telefony, emaily a ani jsem neměl přímý kontakt s nikým, kdo měl s materiálem co dočinění,” vysvětluje Pao.
Pao Pchu je synem bývalého politického tajemníka Čao C´-janga a majitelky malého vydavatelství v Hong Kongu. Krátce po Čaově smrti v roce 2005 se dozvěděl o tajných nahrávkách, které si Čao dělal, zatímco byl v domácím vězení. Cítíc důležitost pamětí a potřeby je zveřejnit, vzal na sebe Pao úlohu vydat je tiskem. Ačkoli projekt vydání knihy nakonec uspěl, v průběhu celého procesu cítil hrozbu pronásledování ze strany Pekingu.
„Návrh zavedení „Článku 23“ do hongkongského právního systému, který se snažil komunistický režim v roce 2005 prosadit, zatímco neuspěl, jasně demonstroval tuto hrozbu,“ říká Pao. “Kdyby ´Článek 23´ v Hong Kongu prošel, pak bych musel zvažovat možnost, že by mě i vydavatelství po vydání knihy pronásledovali přímo v Hong Kongu,” říká.
´Článek 23´ se pokusil zakazovat “jakýkoliv akt zrádcovství, separatismu, podněcování či svrhnutí proti Ústřední vládě lidu” společně s postavením určitých forem politických organizací mimo zákon. Takovéto definice se v pevninské Číně často vykládají neprůhledným a libovolným způsobem.
Čaovy paměti jsou “nezbytným čtením” pro každého, kdo se zajímá o Čínu nebo s ní má nějaké kontakty, říká Pao. Odhaluje proces přechodu Číny z plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Také odhaluje, že to byl Čao, a ne Teng Siao-pching, kdo hlavně podnítil tuto transformaci. Během 13. sjezdu Komunistické strany navrhl Čao balíček politických a ekonomických reforem. Navrhoval, aby se Čína pohnula od “vlády lidu” – neboli jinými slovy komunistické strany – k “právnímu řádu”. Jeho návrh byl ale zamítnut a podle pozorovatelů čínský režim do dnešního dne řídí stát mimozákonně.
“Jeho politické zkušenosti ukazují světu, jak se reformátoři pokoušeli přinést politické změny a selhali. Ekonomická tržní reforma probíhala souběžně s pokusy o reformy politické. Ta první uspěla, ta druhá ne. Na konci debaty zůstal jen systém s autoritářským pokrytectvím.”
Ke konci knihy Čao prohlašuje, že podle jeho názoru je v současnosti nejlepším politickým systémem ve světě západní styl demokracie. Pro současný politický systém Číny neviděl žádnou budoucnost a jeho zkušenost mu ukázala, že ekonomický pokrok nemůže v komunistickém režimu vést k politické změně.
“Jestli se chce země zmodernizovat, měla by zavést nejenom tržní ekonomiku, ale také musí přijmout parlamentní demokracii jako svůj politický systém. Jinak takový národ nebude mít tržní ekonomiku, která je zdravá a moderní a ani se nemůže stát moderní společností s právním řádem. Namísto toho se dostane do situací, které se objevily v mnoha rozvojových státech, včetně Číny: komercializace moci, přebujelá korupce a společnost rozdělená na bohaté a chudé,” píše Čao.
Čínská vláda zatím nijak nekomentovala publikaci knihy, která poprvé v historii přináší výpověď osoby, která sama prošla čínským vedením. Reakce veřejnosti v pevninské Číně je velmi pozitivní, říká Pao.
“Dostávám z Číny spoustu žádostí o kopie,” tvrdí Pao. “Spousta z nich mně řekla, že si knihu stáhli z internetu.”
Pao očekává, že kniha bude mít dlouho trvající dopad, zejména na akademiky a intelektuály, a pomůže ke změnám uvnitř Číny.
“Kniha slouží jako obnova historie. Jakmile je tato verze dějin na veřejnosti a dostane se jí hodně pozornosti, bude pro budoucí historiky, pracující na oficiální verzi dějin, velice obtížné ji ignorovat. Z tohoto pohledu má kniha určitě dopad na budoucí vývoj.”
Přečtěte si:
20. výročí úmrtí bývalého stranického vůdce zůstává pro režim tabu
