V pondělí 19. června společnost Člověk v tísni ve spolupráci s Barmským centrem Praha uspořádali u příležitosti 61. narozenin vůdkyně barmské opozice Aun Schan Su Ťij připomínkovou akci.
Aun Schan Su Ťij je jedinou nositelkou Nobelovy ceny míru, která je stále držena v domácím vězení. Na cenu ji navrhl bývalý český prezident Václav Havel. V r. 1990 se po demokratických volbách v Barmě, které povolila vládnoucí vojenská junta, měla stát hlavou státu. Národní liga pro demokracii, kterou vedla, nezpochybnitelně zvítězila. Vojenský represivní režim však odmítl výsledky uznat a řadu zvolených členů parlamentu poslal do lágrů. Su Ťij tedy nikdy prezidentskou praxi nevykonávala. Za posledních 16 let si svobody moc neužila, v domácím vězení nebo za mřížemi strávila více než 10 let. V současné době její sídlo stále obléhá armáda. Vůdkyně tráví čas osamocena, nemá dovoleno z domu vycházet, návštěvy jsou vyloučeny, není jí umožněn písemný ani telefonní kontakt s okolním světem, ani se svými syny, kteří žijí ve Velké Británii.
To není jediný důvod, proč Václav Havel spolu s jihoafrickým nositelem Nobelovy ceny míru Demondem Tutu iniciovali v loňském roce výzvu, aby situaci v Barmě řešila Rada bezpečnosti OSN. Jejich zpráva mimo jiné kritizuje:
1. Zadržování Aun Schan Su Ťij, jediné vězněné nositelky Nobelovy ceny míru na světě.
2. Věznění a mučení oponentů režimu, včetně více než 1100 politických vězňů.
3. Používání zločinu znásilnění jako válečné zbraně.
4. Využívání přes 70 000 dětských vojáků (mnohem vyšší počet než v kterékoli jiné armádě na světě).
5. Přinucení nejméně 700 000 uprchlíků k útěku do sousedních zemí.
6. Vytvoření více než půl milionu vnitřních uprchlíků, kteří žijí bez domova v džungli a v horách v pohraničních oblastech Barmy.
7. Vypálení a zničení 2700 vesnic.
8. Přinucení humanitárních organizací, jako je například Globální Fond OSN pro HIV/AIDS, malárii a tuberkulózu, k opuštění Barmy poté, co jim junta bránila vykonávat humanitární práci.
9. Udržování statusu Barmy jako největšího výrobce metamfetaminů v jihovýchodní Asii a následkem toho devastace života jedinců a rodin v celém regionu.
10. Zahájení nové vojenské ofenzívy proti občanům karenské etnické skupiny, při kterém dochází k zabíjení civilistů včetně dětí, pálení vesnic, znásilňování, mučení a mrzačení.
Happening byl oficiálně zahájen v 15 hodin na Václavském náměstí. Na tiskové konferenci vystoupili kromě jiných Igor Blaževič, ředitel projektů na podporu lidských práv společnosti Člověk v tísni, a Sabe Soe z Barmského centra Praha. Igor Blaževič připomněl, že za komunistického režimu nám byla velkou oporou pomoc a podpora ze zahraničí, a proto je nyní třeba pomoci občanům Barmy. Vzpomenul, že stejně jako u nás v r. 1989 v Barmě o rok dříve povstalo studentské prodemokratické hnutí, avšak bylo násilně potlačeno a rozstříleno.
Barmánka Sabe Soe řekla, že Barma potřebuje naši pomoc a že kvůli obrovské chudobě, nedávnému vypuknutí řady epidemií, velkému počtu uprchlíků a produkci drog je Barma hrozbou pro celý region. Lidé jsou tam neustále udržování ve strachu, nevědí, zda zprávy, které čtou v novinách, jsou pravdivé, ani zda příbuzní v zahraničí obdrží dopisy, které jim posílají. JUDr. Cyril Svoboda, ministr zahraničních věcí, se ze zahájení omluvil, ale vzkázal, že Česká republika si přeje, aby byla Aun Schan Su Ťij na svobodě. Happening pokračoval tím, že se skupinky pracovníků společnosti Člověk v tísni a členů Barmského centra vydaly k jednotlivým velvyslanectvím zemí, jež jsou členy Rady bezpečnosti OSN a mají v Praze zastoupení. Chtěly velvyslancům těchto 13 zemí předat červenou růži a požádat je o vyjádření stanoviska jejich zemí k návrhu rezoluce o Barmě, která požaduje propuštění vůdkyně Su Ťij a všech vězňů svědomí a povolení od barmské vlády k tomu, aby pracovníci humanitárních organizací měli přístup do všech částí země a mohli tam poskytnout humanitární pomoc.
Červená růže je symbolickým darem k narozeninám pro Su Ťij a má zastupitelským úřadům připomenout, že kritická situace v oblasti lidských práv v Barmě si žádá pomoc mezinárodního společenství.
Růži přijali zástupci pražských velvyslanectví USA, Francie, Velké Británie, Dánska, Řecka, Slovenska, Argentiny, Peru a Japonska. Většina z nich uvedla, že jejich země návrh rezoluce podpoří.
Čtyřem zastupitelským úřadům se nepodařilo růži předat. Velvyslanectví Číny již předem v telefonu oznámilo, že zastává politiku nevměšování se do vnitřních záležitostí cizích zemí, a proto růži nepřevezme. Zástupci ruského velvyslanectví také růži odmítli přijmout, důvod však neuvedli. Velvyslanectví Ghany a konzulát Konžské republiky zůstaly zavřeny, přestože byly o akci zpraveny předem.
Zda Rada bezpečnosti bude situaci v Barmě projednávat, zůstává otázkou. K tomu je třeba, aby se k výzvě připojilo alespoň 9 členských zemí a ani jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti, kterou je například Čína, výsledek nevetoval.
Zdroj informací: Člověk v tísni a Barmské centrum Praha
