Alexandr Isajevič Solženicyn byl ruský spisovatel, disident, publicista a politický činitel. Jeho tvorbu velmi ovlivnila druhá světová válka, věznění v sovětském gulagu a následný pobyt ve vyhnanství.
Význam názvu jeho knižní trilogie Souostroví Gulag, naznačuje pohled na mapu Sovětského svazu, posetou tisíci tečkami označujícími pracovní tábory určené k vyhlazování různých bolševickým režimem pronásledovaných skupin.
Ve svém díle Solženicyn dokumentárně zaznamenal 31 metod, které používala sovětská tajná policie k psychickému a fyzickému podlomení vězňů, kteří se pak doznávali k jakémukoli zločinu.
V úryvku z knihy Jak přízrak komunismu vládne našemu světu níže, je patrný vývoj a dopad rozvoje komunismu a pracovních táborů v Sovětském svazu ne dění v Evropě během druhé světové války.
Gulag: Inspirace pro Hitlerovy tábory smrti
5. září 1918 nařídil Lenin založení prvního sovětského koncentračního tábora na Soloveckých ostrovech, který měl sloužit k věznění, mučení a zabíjení politických vězňů a disidentů, kteří byli proti říjnové revoluci. Komunistická strana jej následovala a po celém Sovětském svazu vybudovala síť koncentračních táborů, notoricky známých jako „gulagy“ Stalinovy éry.
Zatímco komunistická strana zintenzivňovala svůj politický teror a uskutečňovala stále větší čistky, narostl systém gulagu pod vedením Stalina do monstrózních rozměrů. Termín „gulag“ je ruskou zkratkou názvu Hlavní správa nápravně-pracovních táborů. Do doby Stalinovy smrti v roce 1953 existovalo na 170 administrativních správ gulagu, které řídily více než 30 000 samostatných táborů rozptýlených po celém Sovětském svazu. Alexandr Solženicyn nazval tento systém „Souostroví Gulag“ a pojmenoval tak i svoji proslulou knihu.
Ve svém díle Solženicyn dokumentárně zaznamenal 31 metod, které používala sovětská tajná policie k psychickému a fyzickému podlomení vězňů, kteří se pak doznávali k jakémukoli zločinu. [6]
Podle Viktora Suvorova vyslal před druhou světovou válkou Hitler do Ruska důstojníky gestapa, aby se zde učili ze zkušeností sovětů při budování gulagu.
Ti, kteří byli posláni do gulagu, neustále trpěli nedostatkem jídla a oblečení, přičemž byli nuceni vykonávat těžkou práci 12 až 16 hodin denně v mrazivé ruské zimě. Počet obětí byl obrovský. Mnoho lidí bylo uvězněno s celou svou rodinou, jindy byl manžel uvězněn, zatímco ženu vyhostili. Dokonce ani starší lidé, kterým bylo přes 80 let, nebyli ušetřeni. Do gulagů byli posíláni lidé ze všech společenských vrstev, od vysoce postavených stranických elit, státních vůdců a vojenských velitelů až po zcela obyčejné občany rozličných profesí včetně nábožensky věřících, inženýrů, techniků, lékařů, studentů, profesorů, továrních dělníků a rolníků.
Lidé běžně věří, že koncentrační tábory jsou výtvorem nacistů, ale předchůdcem podobných forem represí po celém světě, a to jak v komunistických, tak v nekomunistických režimech, byl ve skutečnosti sovětský gulag. Podle bývalého sovětského vojenského zpravodajského důstojníka a populárního historika Viktora Suvorova vyslal před druhou světovou válkou Hitler do Ruska důstojníky gestapa, aby se zde učili ze zkušeností sovětů při budování gulagu.
Mezi lety 1930 až 1940, v období Stalinova předválečného teroru, zahynulo podle konzervativních odhadů v systému gulagu více než 500 000 vězňů. Gulag byl zrušen v roce 1960. V roce 2013 zveřejnily internetové stránky ruských státních médií, že v pracovních táborech bylo uvězněno více než 15 milionů lidí, z čehož více než 1,5 milionu v gulagu zemřelo.
Celý text knihy....
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
