George Washington (22. února 1732, Bridge's Creek, Virginie – 14. prosince 1799, Mount Vernon, Virginie) Jeho podobizna je vyobrazena na Mt. Rushmore – obří soše vytesané do skály zobrazující 4 nejvýznamnější americké prezidenty.
Pondělí 18. února letos připadá ve Spojených státech na tzv. Den prezidentů. Tento státní svátek se slaví třetí pondělí v únoru na počest narození historicky prvního prezidenta, George Washingtona, ale také všech prezidentů po něm. Washington je v Americe velmi uznáván a uctíván a není se čemu divit, jde o prezidenta – zakladatele, „amerického Masaryka“.
Než byl George Washington zvolen prvním americkým prezidentem, musel se nejprve narodit v rodině starousedlíků amerického kontinentu, potom se stát geodetem, virginským milicionářem, vojákem, koloniálním důstojníkem a stanout v čele vojsk třinácti kolonií, které nakonec vyhrály boj za nezávislost na Velké Británii.
Jako chlapec nechodil do školy, měl soukromé učitele. Již v 17 letech se osamostatnil, opustil domov a pracoval jako zeměměřič, průvodce na neznámých stezkách a osidlovací agent. Později zdědil nějaké pozemky a zamiloval si usedlost Mount Vernon, kde se věnoval pěstování tabáku.
Ve službě u virginských milic dosáhl prvních válečných zkušeností a jeho kariéra v těchto sborech strmě stoupala. Ve dvaadvaceti letech dosáhl hodnosti plukovníka.
Jeho touha stát se důstojníkem v britské armádě se mu nevyplnila, jeho žádost byla dvakrát zamítnuta. Několikrát se z vojenské dráhy vrátil na svou farmu a tam pokorně pokračoval v hospodaření. Ke svým černošským otrokům se choval na tu dobu velmi slušně.
„A o nic méně bychom se měli nechat přesvědčit, že přívětivé úsměvy Nebes lze očekávat u národa, jenž nebere zřetel na pořádek a právo, které samotná Nebesa ustanovily.“ - George Washington
(Detail) Scéna z podepisování ústavy Spojených států od H. C. Christyho.
Boj o nezávislost
I přes neúspěšné konce v bojích byl oceněn guvernérem a jmenován vrchním velitelem ozbrojených sil Virginie. Jeho důstojnická hodnost neplatila pro britskou armádu, ale jen pro koloniální armádu.
Když v amerických koloniích hospodářství zesílilo, pociťovali farmáři stále silnější touhu po nezávislosti na Británii, které tehdy vládl král Jiří III. George Washington zpočátku zastával v otázkách odtržení se od britského království zdrženlivý postoj. Posléze se však situace vyhrotila, když britský král v prosinci 1775 odmítl petici koloniálních osadníků. Tímto krokem začala americká válka za nezávislost.
Po téměř 20 letech spravování svých plantáží se tak farmář znovu vrátil k vojenskému životu. New York si zvolil za hlavní vojenské stanoviště. Zde jej také zastihla informace o tom, že 4. července 1776 došlo ve Filadelfii k Prohlášení nezávislosti a že třináct vzbouřeneckých kolonií vyhlásilo samostatnost a utvořilo unii nazvanou Spojené státy americké.
Největšího a nejdůležitějšího vítězství dosáhl Washington v roce 1781 v bitvě o Yorktown. Z této zdrcující porážky se již britská vojska nevzpamatovala. V listopadu 1782 vláda Jeho Veličenstva britského krále Jiřího III. uznala nezávislost Spojených států.
Víra v prozřetelnost
Ústava Spojených národů amerických byla vyhlášena 4. března 1789. Šlo o nejpokrokovější ústavu té doby. Uzákoněna byla republikánská forma vlády a napomohla upevnění státního zřízení v USA.
Scéna z podepisování ústavy Spojených států od H. C. Christyho.
Letos v únoru oznámila média, že se bude dražit dopis tohoto amerického státníka, dosud schraňovaný v soukromé sbírce, kde se zmiňuje o ústavě a vlivu vyšší moci. Unikátní dokument by měl podle dražitele Raab Collection dosáhnout ceny přes 100 tisíc dolarů.
V dopise podepsaném 7. září 1788 Washington podle dražitele píše, že „jeho vítězství v bitvě a jeho organizace konvence vedoucí k ústavě přišly pod řídícím vlivem vyšší moci“.
George Washington byl 4. února 1789 jednomyslně zvolen do úřadu prezidenta, kterého se ujal 30. dubna téhož roku, jen o něco déle než půl roku od sepsání listu.
Dělník na žebříku pracuje v blízkosti portrétu prvního amerického prezidenta George Washingtona od Charlese Wilsona Pealeho, v aukční síni Christie v New Yorku; 17. ledna 2006. (Spencer Platt / Getty Images)
První americký prezident se v dopise často zmiňuje o „prozřetelnosti“, což svědčí o tom, že věřil v Boha či něco vyššího. Co však zdůrazňoval především, byla morálka, poznamenává historik Joshua Charles.
Washington kdysi napsal toto: „Ze všech charakteristik a návyků, které vedou k politické prosperitě, jsou náboženství a morálka nepostradatelnou podporou. Člověk marně může tvrdit, že je vlastenec, jestliže se snaží podkopat tyto velké pilíře lidského štěstí, tyto nejpevnější podpěry mezi povinnostmi lidí a občanů.“
Ve svém inauguračním projevu politik jasně nastínil spojitost mezi počestností národa a jeho prosperitou: „A o nic méně bychom se měli nechat přesvědčit, že přívětivé úsměvy Nebes lze očekávat u národa, jenž nebere zřetel na pořádek a právo, které samotná Nebesa ustanovily.“
Tento velký vizionář a státník nedal pouze jméno hlavnímu městu Spojených států, ale také zanechal budoucím generacím odkaz, na jakém základě mají svoji vlast vystavět a rozvíjet.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
