Čínští dělníci společnosti CSCEC na stavbě v hlavním městě Etiopie. (Simon Maina / AFP / Getty Images)
Je dobře známo, že čínský režim využívá stranické organizace k udržení vlivu na všech úrovních společnosti. V nedávné době navíc zvýšil tlak na rozšíření absolutní kontroly na zahraniční společnosti a univerzity nacházející se na území Číny, které jsou financovány ze zahraničí.
Na první pohled není zřejmé, jakým způsobem si komunistická strana Číny (KS Číny) udržuje vliv nad svými občany v zahraničí. Nedávný článek čínského státního deníku Global Times blíže popisuje, jak Číňané žijící v zahraničí stále žijí ve stínu „strany“.
Jedním z projevů této kontroly je také incident na Kalifornské univerzitě v Davisu, kde se tamní stipendisté z pevninské Číny rozhodli založit stranickou organizaci, ale nakonec si to rozmysleli, údajně kvůli obavám z toho, že by tím porušovali zákony USA.
Podle článku Global Times, zmiňovaného výše, se v roce 2012 podařilo v zahraničí založit osm stranických poboček pro studenty výměnných studijních programů a vědce. Dále článek uvádí, že účelem existence poboček je pomoci studentům odolat „koroznímu vlivu škodlivých ideologií ze Západu“.
Šanghajská univerzita pro mezinárodní studia (SISU) zřídila stranické pobočky pro zámořské studenty v Mexiku, Chile a řadě evropských zemí včetně Španělska, Portugalska, Řecka, Itálie a Nizozemska.
Wang Sin-jü, který dohlíží nad španělskou pobočkou a současně studuje na Autonomní univerzitě v Madridu uvedl, že čínští studenti musejí psát eseje o svých myšlenkových pochodech, které odevzdávají stranickým pobočkám.
„Tato důkladná zpráva se obvykle sestává z pohledů a myšlenek studenta vůči Čínské komunistické straně. Slouží jako prostředek k určení, zda je osoba vůči KS Číny věrná. Pravidelně studujeme teorii strany podle požadavků naší vyšší pobočky v Číně, “ dodal Wang Sin-jü.
Kromě zahraničních vysokých škol a univerzit se zakládání stranických poboček týká firem zapojených do projektu One Belt One Road Initiative (volný překlad „Jeden pás, jedna cesta“), propagovaným čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Cílem projektu je spojit Čínu s euroasijskými zeměmi.
Dle zprávy státního média Guangming Daily je cíl těchto firemních poboček totožný s těmi školskými, tedy pomoci studentům odolat „koroznímu vlivu škodlivých ideologií ze Západu“.
V mezičase v Číně došlo k realizaci myšlenky, že by každá zahraniční společnost, která v Číně podniká, měla založit stranické organizace uvnitř své vnitropodnikové hierarchie. Podle KS Číny by se tyto organizace mohly podílet na rozhodování firem a zajistit, aby veškeré obchodní aktivity byly „v souladu s politikou Číny“.
Německé firmy působící v Číně nedávno vyjádřily obavy prostřednictvím delegace německého průmyslu a obchodu. Prohlášení zveřejněné na internetových stránkách uvádí: „Zjistili jsme, že obchodní rozhodnutí bez vnějšího zásahu jsou silným základem pro inovace a růst. Pokud by pokračovaly tyto pokusy ovlivnit zahraniční společnosti, nelze vyloučit, že by se ty německé z čínského trhu stáhly či razantně přehodnotily své investiční strategie.“
Na rozdíl od méně příznivého podnikatelského prostředí v pevninské Číně si německé společnosti nadále udržují důvěru ve své investice na Tchaj-wanu.
Dle průzkumu Německé obchodní kanceláře v Taipeji plánuje v příštích dvou letech 39 procent německých firem působících v Číně investovat na novém místě na Tchaj-wanu, zatímco 67 procent firem uvádí, že tchajwanské úřady jsou přátelské, až velmi přátelské.
Zatímco pevninská Čína nadále žije pod politickým programem „vlády jedné strany“, tchajwanci mají od devadesátých let demokratickou vládu. Podnikatelské prostředí je úměrně tomu také volnější.
„Systém založený na demokracii, svobodě a spolupráci mezi průmyslem a vládou je základem pro budoucí rozvoj. Tchajwanské orgány také nezasahují do zahraničních podniků,“ uvedl v rozhovoru pro NTDTV Axel Limberg, výkonný ředitel Německé obchodní kanceláře v Taipeji.
Přeložil: Petr Matějček; Zdroj: 
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
