Spánek by mohl být klíčem k léčbě duševních chorob

Těmito stavy trpí miliony lidí, proto je velmi důležité znát, jak zlepšit diagnózu i léčbu. Rostoucí počet vědeckých důkazů však nyní ukazuje, že bychom měli zacílit pozornost na jednu z nejzákladnějších životních funkcí – spánek.

Studie ukazují, že poruchy spánku, jako například nespavost, mohou opravdu pomoci předpovědět záchvaty duševní choroby a že napravení problémů se spánkem je může vyléčit. Přesto jsou dosud na klinikách dopady spánku na duševní choroby vesměs ignorovány. Ale jak vlastně funguje propojení spánku a duševního zdraví v našem mozku? Abychom to pochopili, pojďme se nejdříve podívat na biologii spánku a denní biorytmy.

Od časů, kdy na naší planetě začal před nějakými 3,8 miliardami let život, proběhlo víc jak bilion úsvitů a soumraků. Fyziologie, metabolismus a chování organismů včetně toho našeho jsou spojeny s tímto denním cyklem, a to díky vnitřních hodinám, které nám umožňují efektivně „vědět“, jaký čas dne právě je.

Tyto hodiny rovněž vypínají všechno, co se v tom samém čase děje, a zaručují, že biologické procesy se odehrávají ve správném pořadí. Aby mohly buňky správně fungovat, potřebují správné materiály na správném místě a ve správný čas.

Tisíce genů musí být zapnuty a vypnuty, ve správném pořadí a v dokonalé souhře. Proteiny, enzymy, tuky, hormony a další složky se musí vstřebat, být rozštěpeny, metabolizovány a vyrobeny v přesně daném časovém rámci, který umožňuje existenci důležitých procesů jako růst, reprodukce, metabolismus a reparace (oprava) buněk. K tomu je třeba energie, a to všechno musí být načasováno co nejlépe na milisekundy, sekundy, minuty a hodiny 24hodinového dne.

Denní biorytmy jsou vrozené a pevně nastavené do genomů takřka každé živé věci na naší planetě. U lidí jsou fyziologické procesy organizovány podle denního cyklu činnosti a spánku. V aktivní fázi, když je výdej energie vysoký a dochází ke konzumaci jídla a vody, je třeba, aby orgány byly na tento příjem připraveny a mohly zpracovat a vstřebat živiny.

Přestože se ve spánku výdej energie a zažívací procesy zpomalují, dochází k řadě klíčových činností jako například reparace buněk, odklízení toxinů, upevňování paměti a zpracovávání informací mozkem.

Tím, že se tento proces naruší, jak je tomu u přeletů napříč časovými pásmy, u práce na směny a u duševních chorob, se rozbije vnitřní synchronizace s denními rytmy a naše schopnost vykonávat správnou věc ve správný čas je vážně narušena. To může mít zásadní dopad na naše zdraví.

Vztah mezi duševní chorobou, spánkem a narušeným biorytmem byl poprvé popsán koncem 19. století německým psychiatrem Emilem Kraepelinem. Dnes je narušený biorytmus uváděn až u 80 procent pacientů se schizofrenií a stále více je uznáván jako jeden z nejčastějších projevů tohoto onemocnění.

Jenže navzdory širokému výskytu u duševně nemocných jsou poruchy spánku hluboce ignorovány a odbývány jako následek buď sociální izolace, nedostatku zaměstnanosti anebo anti-psychotických léčiv.

Náš tým však tyto domněnky prozkoumal a dokázal, že poruchy spánku a biorytmu u pacientů se stavy, jako je schizofrenie, přetrvává nezávisle na anti-psychotických lécích a že se nedá vysvětlit na základě sociální izolace nebo malé zaměstnanosti. Tyto výsledky nás vedly k závěru, že duševní choroby a poruchy spánku by mohly v mozku sdílet společné a vzájemně se překrývající cesty.

Spánek a systém denního biorytmu je výsledkem složité interakce mezi několika oblastmi v mozku, neuropřenašeči a hormony. Abnormality v jakémkoliv z těchto systémů neuropřenašečů budou mít následkem toho velmi pravděpodobně dopad na spánek a časové rozvržení dne, a to hned na několika úrovních.

Stejně tak psychiatrické nemoci vznikají z abnormalit ve vzájemně se ovlivňujících mozkových obězích a systémech neuropřenašečů. Mnohé z nich se překrývají se systémy, které mají na starosti regulaci spánku a denní biorytmy.

Z tohoto pohledu zřejmě nebude nikomu divné, že poruchy spánku jsou běžné v celém spektru duševních chorob, a že narušení denních biologických procesů může zhoršit již tak křehký duševní stav pacienta. Velmi podstatné je, že mnohé zdravotní problémy způsobené poruchami spánku jsou běžné u duševních onemocnění, ale téměř nikdy nejsou přímo spojovány s poruchami spánku.

Tyto náhledy nám umožňují učinit důležité predikce. Například geny spojované s duševní chorobou by měly hrál svou roli při vývoji a regulaci spánku a biorytmu. Geny, které vytvářejí a regulují spánkové a biologické rytmy by měly hrát roli u duševních chorob a duševního zdraví.

K dnešnímu dnu bylo identifikováno překvapivě velké množství genů, které hrají důležitou roli jak u poruch spánku, tak u duševních onemocnění. A pokud duševní onemocnění nezpůsobuje narušení spánku a biorytmu, pak by se, za jistých podmínek, mohla porucha spánku objevit těsně před vypuknutím duševní choroby.

Například víme, že poruchy spánku se obvykle objeví před vypuknutím deprese. Kromě toho jedinci, u nichž panuje „riziko“ vzniku bipolární poruchy a dětské schizofrenie, zpravidla vykazují problémy se spánkem ještě před tím, než je stanovena klinická diagnóza choroby.

Tato zjištění zvyšují možnost, že poruchy spánku a denního biorytmu mohou být důležitým faktorem u včasné diagnózy jedinců s duševní nemocí. To je obrovsky důležité, jelikož včasná diagnóza nabízí možnost včasné pomoci.

Rovněž je dost dobře možné, že léčba vlastního problému se spánkem bude mít pozitivní účinek na stupeň duševní choroby. Jedné nedávné studii se podařilo snížit poruchy spánku za použití kognitivně-behaviorální terapie u pacientů se schizofrenií, kteří trpěli představou, že je někdo pronásleduje. Studie zjistila, že lepší noční spánek vedl ke zmírnění paranoidního myšlení a ke zmírnění úzkosti a deprese. Čili nová data ukazují, že léčba problémů se spánkem může být efektivním způsobem, jak zmírnit příznaky duševních chorob.

Nyní je tedy naprosto jasné, že problémy se spánkem nejsou u duševních onemocnění pouhou životní nepříjemností, kdy nemůžeme spát v tom správném čase, ale že jde o činitele, který celou věc zhoršuje či způsobuje vážné zdravotní problémy.

Je na čase, abychom se začali vážně zaobírat důležitostí spánku napříč všemi sektory společnosti a zejména u duševních chorob. Léčba problémů se spánkem u duševních onemocnění nezlepší pouze zdraví a kvalitu života bezpočtu jedinců a těch, kdo se o ně starají, ale bude mít také ohromný dopad na ekonomiku zdravotní péče.

Z angličtiny přeložil O. H.; zdroj: