Toto je první část třídílné série Dr. Jingduan Yanga věnované zdravému spánku.
Lidé tráví téměř jednu třetinu svého života spánkem. Dobrý spánek je pro zdravý život velmi důležitý.
Co se během spánku děje? Tělo se během něj uvolní, obnovuje a přebudovává. Po zdravě prospané noci se člověk probudí osvěžený, a to proto, že ve spánku se odehrává mnoho procesů, například se vytváří větší počet růstových hormonů, které spalují tuky a rozvíjejí svalstvo.
Spánek je zároveň doba, kdy tělo prochází složitou regulací imunitního systému. Studie ukazují, že když se lidem odepírá spánek nebo je chronicky omezen, snižuje se jim počet lymfocytů typu T a naopak stoupá počet zánětlivých cytokinů. Jsou náchylní k nachlazení a chřipce.
V průběhu hlubokého spánku se uvolňují svaly a rozšiřují se cévy, což vede k lepšímu krevnímu oběhu a přenosu informací v mozku. Spánek tudíž není pasivní proces, nýbrž aktivní. Lidé, kteří se domnívají, že spát je ztráta času, a pokoušejí se spánek umělými prostředky zkrátit, se dočkají výrazného úpadku zdraví.
Jak dlouho máme spát?
Kolik spánku bychom si měli dopřát, záleží na našem věku. Čím jsme starší, tím méně ho potřebujeme. Nemluvně potřebuje mezi 14 a 15 hodinami, batole 12 až 14 hodin, dítě školního věku 10 až 11 hodin a nám dospělým stačí 7 až 9 hodin.
U těch, kdo mají chronické problémy se spánkem nebo ti, jejichž spánek je chronicky nekvalitní, anebo těhotné ženy mohou potřebovat zvýšenou dávku spaní. U seniorů může docházet k přerušovanému spánku a tak si možná musí zdřímnout i přes den.
Obecně řečeno, mohou mít dospělí jedinci, kteří spí méně než šest hodin a více než devět hodin, kratší délku života. Dřívější výzkumy se zaměřovaly na zjišťování toho, co se stane, když je lidem odepírán spánek po dobu 48 – 96 hodin. Příznaky, které se objevily, zahrnovaly ospalost, ztrátu vlasů, podrážděnost, nervozitu a psychózu.
Dnes se vědci zaměřují na výzkum zkracování spánku a bádají, co se stane, když se v noci spí méně než šest hodin. Někteří lidé mají tendence k hyperaktivitě a neklidu, zatímco druzí se cítí unavení a ospalí.
Nejlepší doba ke spaní
V současnosti se lidem radí, aby chodili do postele i vstávali každý den ve stejnou dobu, nicméně velmi málo vědců hovoří o tom, kdy je ten pravý čas jít na kutě.
Dr. Christian Gulleminault ze Stanfordské univerzity provedl předběžnou studii osmi mužů, kteří strávili jeden týden ve spánkové laboratoři. Jeho výzkum stopoval jejich chování a míru fungování při simulačním řízení vozidla, paměťových testech a bdělostních testech. Účastníci výzkumu měli dovoleno spát dvě noci 8,5 hodiny a dalších sedm nocí pouze čtyři hodiny.
Jedna skupina spala sedm dní od 22:30 do 2:30, zatímco ta druhá od 2:15 do 6:15. Jak by se dalo očekávat, zkrácený spánek ovlivnil všechny muže. Výsledky bdělostních testů ze dne po 8,5 hodinovém spánku se výrazně lišily od výsledků zjištěných v poslední den zkráceného spaní.
Ale rozdíly se objevily i u obou skupin. Ti, co šli spát dříve, dosáhli daleko lepších výsledků v bdělostním testu a také stupeň jejich spánkové výkonnosti (procento času stráveného spaním) a spánkové latence (doba strávená usínáním) byl daleko lepší.
Tyhle výsledky nestačí k tomu, aby nám řekly, kdy je nejlepší doba ke spánku, nicméně ukazují, že spánek v různých časových sekcích přináší rozdílné výsledky.
Dr. Jingduan Yang je certifikovaný psychiatr a lékař čínské medicíny čtvrté generace. Jeho internetové stránky jsou taoinstitute.com.
Čtěte také:
Co radí čínská medicína na zdravý spánek (část 2.)
Co radí čínská medicína na zdravý spánek (část 3.)
